Jan Hamáček v závěru poděkoval delegátům za silný mandát pro nové vedení a ujistil straníky, že je po volbách dostane do sněmovny. „Máme ten nejlepší program, máme ty nejlepší lidi a máme to nejlepší řešení,“ tvrdí.
ČSSD před dalšími volbami jedná o spolupráci se Zelenými, to ale odmítá část krajů. Konečné rozhodnutí by mělo padnout během týdne.
Maláčová: Vládě předložím důchodovou reformu
Řešení programu zasvětili sociální demokraté šestihodinovou diskusi. Maláčová na sjezdu uvedla, že chce v příštích dnech předložit vládě návrh důchodové reformy. Považuje ji za klíčový prvek sociální politiky ČSSD. „Je důležité, aby lidé, co celý život pracovali, měli spravedlivý důchod,“ uvedla.
Svůj návrh reformy představila Maláčová v prosinci. Její úřad připravil tři zákony. První počítá s rozdělením veřejného důchodového systému na dva. Z prvního by se všem vyplácel základní důchod 10 tisíc korun, z druhého zásluhová část podle odpracovaných let a odvodů z výdělků. Druhá norma zavádí dřívější penzi pro lidi s náročnou profesí, o rok za každých odpracovaných deset let. Třetí předloha zvyšuje důchod o 500 korun za každé vychované dítě.
Maláčová dřív řekla, že by její reforma v prvních pěti letech stála 25 miliard korun. Část peněz by chtěla získat z plánu obnovy, tedy evropských peněz. Z podkladů k trojici zákonů vyplývá, že by změny mohly ročně znamenat propad důchodového systému o víc než procento hrubého domácího produktu (HDP).
Podle expertů i některých politiků je důchodová soustava v nynější podobě kvůli stárnutí populace neudržitelná a propadne se do deficitů. O reformě jednala důchodová komise. Na její podobě se neshodla. Širší shoda není ani na zákonech. Není tak jisté, zda se stihnou do říjnových voleb projednat a přijmout. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dřív řekla, že vláda v tomto volebním období už komplexní důchodovou reformu nepřipraví.
Podpořit nájemní bydlení, zabránit privatizaci zdravotnictví
ČSSD bude v programu podporovat i rodiny, tlačit na růst minimální mdy či zkrácení pracovní doby, doplnila Maláčová v programové diskusi. Bývalá místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová uvedla, že strana chce bránit privatizaci zdravotnictví. „Potřebujeme dostupnou veřejnou síť zařízení, která budou vybavená a kvalitní. Aby i lidé mimo velká města měli kvalitní péči,“ řekla. Posunout se podle ní musí digitalizace zdravotnictví.
ČSSD už koncem března představila svou kampaň s názvem Víme, co po covidu. Staví se v ní proti privatizaci nemocnic či tomu, aby náklady na obnovu nesli především zaměstnanci. Plány sociálních demokratů na dobu po pandemii covidu-19 počítají také s bankovní či digitální daní.
Bývalý místopředseda ČSSD Michal Šmarda označil za selhání, že strana nechala ministerstvo pro místní rozvoj hnutí ANO, které podle něj na bytovou politiku kašle. ČSSD by měla například daňově podpořit nájemní bydlení, aby byty sloužily skutečně k trvalému bydlení, řekl. Přimlouval se i za omezení řetězení nájemních smluv. Poslanec Jan Birke připomněl svůj návrh o dostupném bydlení. „Legislativní proces bychom mohli v květnu posunout do Senátu,“ předpokládá.
ČSSD radí progresivní zdanění a proinvestovat se z krize
Ministr zahraničí Tomáš Petříček připomněl, že dlouhodobou prioritou ČSSD v oblasti evropské politiky je přijetí eura. Statutární místopředseda strany Roman Onderka se vyslovil pro progresivní zdanění. Argumentoval, že ho mají „všechny vyspělé země na světě“. ČSSD podle něj musí být odvážná a občanům říct, že na dluzích a novém daňovém systému se mají nejvíc podílet nejbohatší.
„Bavíme se také o tom, aby byla spravedlivá daň z prodeje nemovitostí,“ řekl poslanec Petr Dolínek. Chce se například vrátit k sedmiprocentní sazbě digitální daně, zatímco podle dosavadní koaliční dohody by měla být pětiprocentní.
Někdejší statutární místopředseda strany Michal Hašek řekl, že vlády na Západě opustily politiku rozpočtových škrtů a že zájmem státu je proinvestovat se z krize. Česká národní banka má obrovské zásoby peněz a mohla by si bez problémů dovolit rozvinout praxi kvantitativního uvolňování, míní.
Pravidla pro výživné a kultura pro všechny
Předseda poslanců strany Jan Chvojka chce, aby ČSSD prosazovala pravidelné výživné. „Každý, kdo se soudí o výživné, by měl vědět, kolik více méně dostane,“ zdůraznil. V oblasti spravedlnosti chce ČSSD také více využívat alternativní tresty či posílit prevenci kriminality. U exekucí apeloval někdejší senátor Jiří Dienstbier na to, aby u nich platila teritorialita bez výjimky. Věřitel by si také neměl vybírat exekutora a všechny exekuce za jedním dlužníkem by se měly spojovat do jedné, shrnul své návrhy.
Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová v debatě o školství řekla, že poslední rok s covidem-19 oblast mimořádně zasáhl. „Nelze popírat dopady na vědomosti, znalosti a psychiku dětí,“ konstatovala. Ministr kultury Lubomír Zaorálek vybízel mimo jiné, aby se podařilo udržet kulturní střediska v malých obcích. „Rozhodují o tom, aby byla ta místa přitažlivá pro lidi,“ uvedl. Kultura nesmí být jen pro elity, ale co nejpřístupnější všem, dodal.
Proměna krajiny
V debatě o zemědělství poukázal ministr zemědělství Miroslav Toman na to, že vláda prosadila omezení maximální výměry jedné pěstované plodiny na 30 hektarů. Už během jednoho až dvou let bude podle něj vidět, jak se mění krajina, například v důsledku budování přerušovacích pásů.
Předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý poznamenal, že podle jeho názoru se spolupráce se Stranou zelených spíše oddálila, takže environmentální témata bude muset ČSSD zpracovávat sama. Jako jeden z méně aktuálních cílů uvedl rozvoj venkovských oblastí jako míst pro život, a nikoli pro víkendovou rekreaci. Stejně jako Toman zdůrazňoval nutnost zadržování vody v krajině například pomocí zasakování.
Předsedou zůstává Hamáček
Post předsedy ČSSD obhájil vicepremiér Jan Hamáček už v pátek, s jeho podporou zůstal ve funkci i statutární místopředseda Roman Onderka. Značně se naopak změnila sestava řadových místopředsedů, mezi kterými zůstala jen Maláčová. Doplnili ji bývalá poslankyně Dana Váhalová, starosta Hvozdné na Zlínsku Josef Říha, bývalý hejtman Vysočiny Jiří Běhounek a šéf okresní organizace Praha-východ Jan Tvrdý.
Ve vedení ČSSD naopak skončili Tomáš Petříček, který byl Hamáčkovým vyzyvatelem společně s poslankyní Kateřinou Valachovou, poslanec Ondřej Veselý a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda.
Petříček: Na funkci ministra nelpím
Na dotaz ČTK Petříček v sobotu uvedl, že s Hamáčkem osobně nehovořil o spekulacích, že by po sjezdu sociální demokracie měl skončit i v čele zahraničního resortu. „Mohu jen zopakovat to, co už mnohokrát – na funkci ministra nelpím. Chci i nadále pracovat pro sociální demokracii. Zda to bude na ministerstvu zahraničních věcí nebo jinde, to je na novém vedení,“ uvedl.
Podle serveru Lidovky.cz je již Petříčkův konec připraven s tím, že v Černínském paláci by jej nahradil současný ministr kultury Lubomír Zaorálek. Na ministerstvo kultury by pak měl podle médií nastoupit poslanec a starosta Náchoda Jan Birke.
