Senát překvapivě beze změn schválil novelu, která má kromě zmírnění požadavků na vzdělání sester uzákonit podmínky vzdělání pro poskytovatele tradiční čínské medicíny. Právě proti uzákonění této metody se přitom masivně stavěli hlavně lékaři v řadách senátorů. Odmítl ji i senátní zdravotnický výbor. Novelu teď dostane k podpisu prezident republiky.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) požadoval schválení novely beze změn v zájmu toho, aby snížené požadavky na vzdělání sester mohly platit už od letošního září.
Zdravotní sestry tak už nebudou muset po střední zdravotnické škole absolvovat ještě tříleté bakalářské studium. Nově by jim místo toho měl stačit rok vyšší odborné školy. Změny se budou týkat jak budoucích studentů, tak těch, kteří už studují. Model zvaný 4+1 má nahradit dosavadní systém, kdy sestra musí po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem.
Změna má podle ministra stabilizovat a zkvalitnit systém kvalifikačního vzdělávání u sester a zvýšit jejich počet. Podle ministra jich ve zdravotnictví chybí 2000.
Proti nižšímu vzdělání ale protestovaly jak vysoké školy, které teď sestry školí, tak i asociace sester. Podle ní nestojí za nedostatkem sester špatný systém vzdělávání, ale nízké platy. Proto navrhuje pravý opak – sestrám ponechat povinnou VŠ, ale zvýšit jim kompetence i platy.
Pravidla pro čínskou medicínu i behaviorální analýzu
Uzákonění rozsahu vzdělání pro poskytovatele čínské medicíny prosadil ve sněmovně předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO). Poukazoval na to, že v současnosti jejich vzdělání a rozsah a kvalitu nabízené péče není možné nijak ověřit.
V Senátu se ovšem strhla poměrně ostrá diskuse. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) uzákonění rozsahu vzdělávání obhajoval: „Jde o doplnění, které představuje potřebný zákonný rámec pro vznik a formální uznání uvedených oborů,“ uvedl ministr. Podle něj je potřeba v této oblasti regulace a kontrola, aby se čínská medicína neprovozovala „na každém rohu“.
Proti se však postavili takřka všichni lékaři v řadách senátorů. Bývalý předseda senátního zdravotnického výboru Jan Žaloudík (ČSSD) mimo jiné uvedl, že Univerzita Hradec Králové, kde by se čínská medicína podle ministra měla vyučovat, s tím začne možná až za několik let.
Zdravotnický výbor v Senátu se už předtím přiklonil ke stanovisku České lékařské komory, podle níž novela přiznává čínskému léčitelství statut medicínského oboru, a zvýhodňuje ho tak vůči ostatním.
Senátoři si také za čtvrteční hlasování vysloužili ze strany ČLK kritiku, podle komory nejsou léčitelé v žádné evropské zemi považováni v právním smyslu za zdravotníky. „V Norsku existuje zákon o léčitelích. Pokud by někdo chtěl jejich činnost regulovat, měl by jít touto cestou,“ kritizoval prezident komory Milan Kubek. Není podle něj jasné, proč by ze všech léčitelů a terapeutů měli mít tuto možnost právě provozovatelé tradiční čínské medicíny.
S návrhem nesouhlasí ani předsednictvo České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. „Tradiční čínská medicína může mít určité příznivé léčebné účinky, ale nemá
dostatečné vědecké doklady o svém léčebném účinku a patří mezi metody léčitelské, nikoli zdravotnické,“ kritizoval předseda Štěpán Svačina. Také podle něj měli zákonodárci připravit samostatný zákon.
Podobně se do normy dostaly při projednávání ve sněmovně požadavky na vzdělávání behaviorálních analytiků (ABA), jejich asistentů a techniků. Jde o obor, který pomáhá lidem s poruchou autistického spektra. „Budeme mít ABA jako jedinou možnou terapii, která bude uzákoněna, to je nefér vůči jiným,“ kritizovala senátorka a dětská neuroložka Alena Dernerová (za SD-SN). Podobně reagovala na základě svých zkušeností i místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL a nezávislí.
Za uzákonění metody, která pomáhá autistům, se naopak postavili senátorka Daniela Filipiová (ODS) a předseda Strany práv občanů Jan Veleba.
