Kratší vzdělávání zdravotních sester, s nímž počítá schválená novela zákona, nevyřeší jejich nedostatek. Naopak sníží kvalitu zdravotních služeb v České republice. Tvrdí to vysoké školy, které v současnosti studium pro budoucí sestry zajišťují. Novelu označily za nekvalitní a nekoncepční. Samy navrhují zlepšení pracovních podmínek sester, zvýšení jejich kompetencí a finančního ohodnocení.
Novela zákona, kterou tento týden schválila sněmovna, má zkrátit vzdělávání zdravotních sester. Nově by nemusely mít vysokou školu, stačilo by jim středoškolské vzdělání a jeden rok na vyšší odborné škole. Změna, od které si ministerstvo zdravotnictví slibuje vyřešení nedostatku sester, má platit od září.
„Změny degradují současné vzdělávání všeobecných sester. Obáváme se, že povedou ke snížení kvality poskytovaných zdravotních služeb v České republice,“ uvedla děkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity Valérie Tóthová, která je zároveň předsedkyní Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v České republice. Ta sdružuje 22 vysokých škol, na nichž studují všeobecné sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuti a další zdravotníci.
Pomocnice a uklízečky, ne partnerky lékařů
Rovněž podle rektora Technické univerzity v Liberci Zdeňka Kůse může mít zkrácení studia sester negativní vliv na kvalitu personálu v nemocnicích. „Zastaví se trend, který se nastartoval v posledních deseti letech, kdy se vysoce kvalifikované sestry stávaly partnery lékařů,“ soudí Kůs.
Kůs se obává, že sestry s nižším vzděláním budou plnit jen jednoduché úkoly, protože nebudou schopny například zacházet s moderní technikou. „Vrátí se zase do pozice pomocnic, uklízeček, osob, které nejsou respektovány, kterých si málokdo váží,“ poznamenal rektor.
Změnu kritizuje i proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pro nelékařské obory Michal Miovský. Označil ji za populistickou. „Jde o krok zpět a ten zanese do systému další rozpory a prohloubí konflikt i mezi samotnými sestrami, což se již dělo a děje,“ předvídá Miovský.
Více sester nebude
Zástupci škol se shodují i na tom, že novela více sester do praxe nepřivede. „Primární příčiny tohoto stavu nejsou ve vzdělávání, ale v chybných koncepčních rozhodnutích, pracovních a platových podmínkách sester v nemocnicích,“ uvedl Miovský.
Dodal, že absolventi středních zdravotních škol mohou i v současnosti nastoupit do praxe na nižší zdravotnické pozice. Mnozí tak ale kvůli nízkým platům a kompetencím, demotivujícím podmínkám a nezájmu o těžkou a zodpovědnou práci ve směnném provozu neučiní.
Podle Miovského i Kůse maturanti chtějí studiem na vysoké škole získat více možností, kompetencí a lepší platové ohodnocení. „Můžeme se dočkat krajního případu, že sestry nebudou na vysoké školy chodit, protože si řeknou, že je to zbytečné, a přesunou se do zcela jiných oborů,“ uvedl Kůs.
Podle Asociace vysokoškolských vzdělavatelů je potíž i v tom, že ministerstvo školství v posledních šesti letech snižovalo počet financovaných studentů na vysokých školách. Zdravotnické fakulty proto musely snižovat počty přijímaných studentů bez ohledu na počet uchazečů.
