Zdravotní sestry už nepotřebují vysokou školu, schválili poslanci

Nahrávám video

Zdravotní sestry zřejmě nebudou potřebovat vysokoškolské vzdělání, bude jim stačit střední zdravotnická škola a rok vyšší odborné školy. Změnu předpokládá novela zákona o nelékařských povoláních, kterou schválila sněmovna. Poslanci chtějí v zákoně zakotvit rovněž podmínky pro povolání terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny. Normu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Pro předlohu hlasovalo 140 ze 157 přítomných poslanců, proti byl jeden. Změna ve vzdělávání sester by měla nastat od září. Bude se týkat zájemců o profesi, kteří zahájí studium, i těch, kteří už studují. Model zvaný 4+1 má nahradit dosavadní systém, kdy sestra musí po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem. 

„Nebudou opakovat to, co již měli na střední škole – na rozdíl od někoho, kdo prodělal klasickou nezdravotnickou střední školu a ten se to musí učit celé – těmhle lidem se to odpustí a začnou se učit hlavně klinické obory, které dnes na středních školách bohužel chybějí,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

  • Všeobecná sestra potřebuje 4 roky středoškolského studia a 3 roky vysokoškolského studia, pak získává plné kompetence (poskytuje zdravotní péči, může bez odborného dohledu sledovat a hodnotit fyziologické funkce pacientů, podávat léky nebo provádět ošetření).
  • Všeobecná sestra podle nového návrhu by potřebovala 4 roky středoškolského studia a jen 1 rok na vyšší odborné škole.
  • Zdravotní asistent potřebuje 4 roky středoškolského studia, pak získává omezené kompetence (pracuje pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky).

Předloha by měla podle ministra stabilizovat a zkvalitnit systém kvalifikačního vzdělávání zejména ošetřovatelských profesí všeobecné, dětské a praktické sestry. Podle Ludvíka by díky změně mohl vzrůst počet všeobecných a dětských sester, kterých je nedostatek. K cílům normy patří i snazší návrat zdravotnických pracovníků, kteří byli dlouhodoběji mimo obor, zpět do zdravotnictví.

Na půdě sněmovny ale někteří upozorňovali na to, že to nebude stačit. „Samotný zákon o změně vzdělávání nemůže změnit tristní situaci, která je v současném zdravotnictví, kdy nám chybí především v lůžkových zdravotnických zařízeních velké množství sester. Musí to být celý komplex opatření včetně navýšení platů a toho, že se srovnají platy v různých nemocnicích,“ řekla místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Soňa Marková (KSČM).

Zlepšit střední školy, nebo navazující studium?

Řeší se i to, jak vlastně bude studium vypadat. Podle ministra zdravotnictví je potřeba zvýšit kvalitu vzdělávání na středních školách. „Cílem bude tlak i přes ministerstvo školství, aby se ty školy dostaly tam, kde byly. Kdysi byly střední zdravotní školy elitní školy, a podle mého názoru by se tam měly vrátit,“ míní Miloslav Ludvík.

Naopak jiní poslanci směřují svou pozornost na navazující studium. „Je potřeba, aby se jasně nastavilo vzdělávání poté, co vystudují čtyři roky střední zdravotní školy – jak bude vypadat ten rok buď na vyšší odborné škole, popřípadě na bakalářském studiu,“ uvedla Marková.

  • Současný systém vzdělávání platí od roku 2004. Zákon tehdy stanovil, že plnohodnotnou kvalifikaci sestry získají tříletým bakalářským studiem na vysoké škole, nebo tříletým studiem na vyšší zdravotnické škole. 
  • Absolventi středních zdravotnických škol od té doby získávají titul zdravotnický asistent a nemají plnou kvalifikaci, pracují jen pod odborným dohledem. 
  • Cílem změny bylo mj. zavést uznávání kvalifikace sester v rámci EU, tedy aby české sestry mohly pracovat i v zemích Unie a naopak.

A sporné je i to, jaké kompetence budou mít zdravotní sestry po dokončení studia. „Měly by se stanovit pravomoci těch, kteří udělají střední zdravotní školu, těch, kteří udělají vyšší odbornou školu a těch, kteří udělají vysokou školu,“ navrhuje Rostislav Vyzula (ANO).

„Základní princip je o něčem jiném – znovu rozdělit kompetence nelékařského personálu, protože medicína se obrovsky vyvíjí a potřebuje kvalifikovaný nelékařský personál. A je potřeba naopak dát náplň bakalářkám a magistrám,“ říká Bohuslav Svoboda (ODS).

Vládní norma taky zruší povinnost doplnit si vysokoškolské vzdělání pro ty, kteří desítky let ve zdravotnictví pracují. Zanikne rovněž kreditní systém, který sloužil ke kontrole celoživotního vzdělávání a podle ministerstva zdravotnictví neplnil dostatečně motivační roli ani nebyl dostatečně efektivní.  

Pravidla pro čínskou medicínu

Uzákonění rozsahu vzdělání pro poskytovatele čínské medicíny prosadil předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO). Poukazuje na to, že v současnosti jejich vzdělání a rozsah a kvalitu nabízené péče není možné nijak ověřit. Podobně se do normy dostaly podle požadavku Davida Kasala (ANO) behaviorální analytici, jejich asistenti a technici. Obor souvisí s terapií pro lidi s poruchou autistického spektra.

Vládní znění novely naopak škrtá ze zákona arteterapii. Jitka Chalánková (TOP 09) ani Marek Benda (ODS) neuspěli s pozměňovacími návrhy na zachování podmínek odborné způsobilosti pro její poskytování. Ministerstvo zdravotnictví ve zdůvodnění vypuštění arteterapie mimo jiné uvedlo, že od doby, co byla profese do zákona zakotvena, nezískal způsobilost k výkonu tohoto povolání ani jeden arteterapeut. 

Kastrace už v 21 letech

Na návrh zdravotnického výboru se mají zpřísnit podmínky pro nastupující zdravotnické záchranáře. Před nástupem do výjezdní skupiny by museli absolvovat roční praxi na anesteziologicko-resuscitačním úseku, na úseku intenzivní péče nebo úseku akutního příjmu. Podle dalšího schváleného návrhu by se porodní asistentky nesměly starat o kojence, tedy o děti od 29. dne po narození. Poslanci poukazují na to, že se jedná o práci pro dětské sestry. 

Poslanci také podpořili novelu zákona o specifických zdravotních službách, která má zjednodušit postupy při vydávání lékařských posudků a stanovuje podmínky pro asistovanou reprodukci nebo transplantaci. Zákon taky snižuje hranici věku pacienta, u kterého bude možné za zákonem stanovených podmínek provést kastraci, z 25 na 21 let.

Poslanci mají hlasovat o novele, jež by zavedla vyšší nemocenskou při delším onemocnění. Dále jsou na programu vesměs vybrané poslanecké předlohy v prvním čtení a diskuse o situaci v sociálních službách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 10 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 14 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 18 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 21 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.