Zdravotní sestry zřejmě nebudou potřebovat vysokoškolské vzdělání, bude jim stačit střední zdravotnická škola a rok vyšší odborné školy. Změnu předpokládá novela zákona o nelékařských povoláních, kterou schválila sněmovna. Poslanci chtějí v zákoně zakotvit rovněž podmínky pro povolání terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny. Normu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.
Zdravotní sestry už nepotřebují vysokou školu, schválili poslanci
3 minuty
Zdravotní sestry zřejmě nebudou potřebovat vysokoškolské vzdělání
Pro předlohu hlasovalo 140 ze 157 přítomných poslanců, proti byl jeden. Změna ve vzdělávání sester by měla nastat od září. Bude se týkat zájemců o profesi, kteří zahájí studium, i těch, kteří už studují. Model zvaný 4+1 má nahradit dosavadní systém, kdy sestra musí po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem.
„Nebudou opakovat to, co již měli na střední škole – na rozdíl od někoho, kdo prodělal klasickou nezdravotnickou střední školu a ten se to musí učit celé – těmhle lidem se to odpustí a začnou se učit hlavně klinické obory, které dnes na středních školách bohužel chybějí,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).
- Všeobecná sestra potřebuje 4 roky středoškolského studia a 3 roky vysokoškolského studia, pak získává plné kompetence (poskytuje zdravotní péči, může bez odborného dohledu sledovat a hodnotit fyziologické funkce pacientů, podávat léky nebo provádět ošetření).
- Všeobecná sestra podle nového návrhu by potřebovala 4 roky středoškolského studia a jen 1 rok na vyšší odborné škole.
- Zdravotní asistent potřebuje 4 roky středoškolského studia, pak získává omezené kompetence (pracuje pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky).
Předloha by měla podle ministra stabilizovat a zkvalitnit systém kvalifikačního vzdělávání zejména ošetřovatelských profesí všeobecné, dětské a praktické sestry. Podle Ludvíka by díky změně mohl vzrůst počet všeobecných a dětských sester, kterých je nedostatek. K cílům normy patří i snazší návrat zdravotnických pracovníků, kteří byli dlouhodoběji mimo obor, zpět do zdravotnictví.
Na půdě sněmovny ale někteří upozorňovali na to, že to nebude stačit. „Samotný zákon o změně vzdělávání nemůže změnit tristní situaci, která je v současném zdravotnictví, kdy nám chybí především v lůžkových zdravotnických zařízeních velké množství sester. Musí to být celý komplex opatření včetně navýšení platů a toho, že se srovnají platy v různých nemocnicích,“ řekla místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Soňa Marková (KSČM).
Zlepšit střední školy, nebo navazující studium?
Řeší se i to, jak vlastně bude studium vypadat. Podle ministra zdravotnictví je potřeba zvýšit kvalitu vzdělávání na středních školách. „Cílem bude tlak i přes ministerstvo školství, aby se ty školy dostaly tam, kde byly. Kdysi byly střední zdravotní školy elitní školy, a podle mého názoru by se tam měly vrátit,“ míní Miloslav Ludvík.
Naopak jiní poslanci směřují svou pozornost na navazující studium. „Je potřeba, aby se jasně nastavilo vzdělávání poté, co vystudují čtyři roky střední zdravotní školy – jak bude vypadat ten rok buď na vyšší odborné škole, popřípadě na bakalářském studiu,“ uvedla Marková.
- Současný systém vzdělávání platí od roku 2004. Zákon tehdy stanovil, že plnohodnotnou kvalifikaci sestry získají tříletým bakalářským studiem na vysoké škole, nebo tříletým studiem na vyšší zdravotnické škole.
- Absolventi středních zdravotnických škol od té doby získávají titul zdravotnický asistent a nemají plnou kvalifikaci, pracují jen pod odborným dohledem.
- Cílem změny bylo mj. zavést uznávání kvalifikace sester v rámci EU, tedy aby české sestry mohly pracovat i v zemích Unie a naopak.
A sporné je i to, jaké kompetence budou mít zdravotní sestry po dokončení studia. „Měly by se stanovit pravomoci těch, kteří udělají střední zdravotní školu, těch, kteří udělají vyšší odbornou školu a těch, kteří udělají vysokou školu,“ navrhuje Rostislav Vyzula (ANO).
„Základní princip je o něčem jiném – znovu rozdělit kompetence nelékařského personálu, protože medicína se obrovsky vyvíjí a potřebuje kvalifikovaný nelékařský personál. A je potřeba naopak dát náplň bakalářkám a magistrám,“ říká Bohuslav Svoboda (ODS).
Vládní norma taky zruší povinnost doplnit si vysokoškolské vzdělání pro ty, kteří desítky let ve zdravotnictví pracují. Zanikne rovněž kreditní systém, který sloužil ke kontrole celoživotního vzdělávání a podle ministerstva zdravotnictví neplnil dostatečně motivační roli ani nebyl dostatečně efektivní.
Pravidla pro čínskou medicínu
Uzákonění rozsahu vzdělání pro poskytovatele čínské medicíny prosadil předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO). Poukazuje na to, že v současnosti jejich vzdělání a rozsah a kvalitu nabízené péče není možné nijak ověřit. Podobně se do normy dostaly podle požadavku Davida Kasala (ANO) behaviorální analytici, jejich asistenti a technici. Obor souvisí s terapií pro lidi s poruchou autistického spektra.
Vládní znění novely naopak škrtá ze zákona arteterapii. Jitka Chalánková (TOP 09) ani Marek Benda (ODS) neuspěli s pozměňovacími návrhy na zachování podmínek odborné způsobilosti pro její poskytování. Ministerstvo zdravotnictví ve zdůvodnění vypuštění arteterapie mimo jiné uvedlo, že od doby, co byla profese do zákona zakotvena, nezískal způsobilost k výkonu tohoto povolání ani jeden arteterapeut.
Kastrace už v 21 letech
Na návrh zdravotnického výboru se mají zpřísnit podmínky pro nastupující zdravotnické záchranáře. Před nástupem do výjezdní skupiny by museli absolvovat roční praxi na anesteziologicko-resuscitačním úseku, na úseku intenzivní péče nebo úseku akutního příjmu. Podle dalšího schváleného návrhu by se porodní asistentky nesměly starat o kojence, tedy o děti od 29. dne po narození. Poslanci poukazují na to, že se jedná o práci pro dětské sestry.
Poslanci také podpořili novelu zákona o specifických zdravotních službách, která má zjednodušit postupy při vydávání lékařských posudků a stanovuje podmínky pro asistovanou reprodukci nebo transplantaci. Zákon taky snižuje hranici věku pacienta, u kterého bude možné za zákonem stanovených podmínek provést kastraci, z 25 na 21 let.
Poslanci mají hlasovat o novele, jež by zavedla vyšší nemocenskou při delším onemocnění. Dále jsou na programu vesměs vybrané poslanecké předlohy v prvním čtení a diskuse o situaci v sociálních službách.
