Zdravotní sestry už nepotřebují vysokou školu, schválili poslanci

Nahrávám video

Zdravotní sestry zřejmě nebudou potřebovat vysokoškolské vzdělání, bude jim stačit střední zdravotnická škola a rok vyšší odborné školy. Změnu předpokládá novela zákona o nelékařských povoláních, kterou schválila sněmovna. Poslanci chtějí v zákoně zakotvit rovněž podmínky pro povolání terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny. Normu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Pro předlohu hlasovalo 140 ze 157 přítomných poslanců, proti byl jeden. Změna ve vzdělávání sester by měla nastat od září. Bude se týkat zájemců o profesi, kteří zahájí studium, i těch, kteří už studují. Model zvaný 4+1 má nahradit dosavadní systém, kdy sestra musí po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem. 

„Nebudou opakovat to, co již měli na střední škole – na rozdíl od někoho, kdo prodělal klasickou nezdravotnickou střední školu a ten se to musí učit celé – těmhle lidem se to odpustí a začnou se učit hlavně klinické obory, které dnes na středních školách bohužel chybějí,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

  • Všeobecná sestra potřebuje 4 roky středoškolského studia a 3 roky vysokoškolského studia, pak získává plné kompetence (poskytuje zdravotní péči, může bez odborného dohledu sledovat a hodnotit fyziologické funkce pacientů, podávat léky nebo provádět ošetření).
  • Všeobecná sestra podle nového návrhu by potřebovala 4 roky středoškolského studia a jen 1 rok na vyšší odborné škole.
  • Zdravotní asistent potřebuje 4 roky středoškolského studia, pak získává omezené kompetence (pracuje pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky).

Předloha by měla podle ministra stabilizovat a zkvalitnit systém kvalifikačního vzdělávání zejména ošetřovatelských profesí všeobecné, dětské a praktické sestry. Podle Ludvíka by díky změně mohl vzrůst počet všeobecných a dětských sester, kterých je nedostatek. K cílům normy patří i snazší návrat zdravotnických pracovníků, kteří byli dlouhodoběji mimo obor, zpět do zdravotnictví.

Na půdě sněmovny ale někteří upozorňovali na to, že to nebude stačit. „Samotný zákon o změně vzdělávání nemůže změnit tristní situaci, která je v současném zdravotnictví, kdy nám chybí především v lůžkových zdravotnických zařízeních velké množství sester. Musí to být celý komplex opatření včetně navýšení platů a toho, že se srovnají platy v různých nemocnicích,“ řekla místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Soňa Marková (KSČM).

Zlepšit střední školy, nebo navazující studium?

Řeší se i to, jak vlastně bude studium vypadat. Podle ministra zdravotnictví je potřeba zvýšit kvalitu vzdělávání na středních školách. „Cílem bude tlak i přes ministerstvo školství, aby se ty školy dostaly tam, kde byly. Kdysi byly střední zdravotní školy elitní školy, a podle mého názoru by se tam měly vrátit,“ míní Miloslav Ludvík.

Naopak jiní poslanci směřují svou pozornost na navazující studium. „Je potřeba, aby se jasně nastavilo vzdělávání poté, co vystudují čtyři roky střední zdravotní školy – jak bude vypadat ten rok buď na vyšší odborné škole, popřípadě na bakalářském studiu,“ uvedla Marková.

  • Současný systém vzdělávání platí od roku 2004. Zákon tehdy stanovil, že plnohodnotnou kvalifikaci sestry získají tříletým bakalářským studiem na vysoké škole, nebo tříletým studiem na vyšší zdravotnické škole. 
  • Absolventi středních zdravotnických škol od té doby získávají titul zdravotnický asistent a nemají plnou kvalifikaci, pracují jen pod odborným dohledem. 
  • Cílem změny bylo mj. zavést uznávání kvalifikace sester v rámci EU, tedy aby české sestry mohly pracovat i v zemích Unie a naopak.

A sporné je i to, jaké kompetence budou mít zdravotní sestry po dokončení studia. „Měly by se stanovit pravomoci těch, kteří udělají střední zdravotní školu, těch, kteří udělají vyšší odbornou školu a těch, kteří udělají vysokou školu,“ navrhuje Rostislav Vyzula (ANO).

„Základní princip je o něčem jiném – znovu rozdělit kompetence nelékařského personálu, protože medicína se obrovsky vyvíjí a potřebuje kvalifikovaný nelékařský personál. A je potřeba naopak dát náplň bakalářkám a magistrám,“ říká Bohuslav Svoboda (ODS).

Vládní norma taky zruší povinnost doplnit si vysokoškolské vzdělání pro ty, kteří desítky let ve zdravotnictví pracují. Zanikne rovněž kreditní systém, který sloužil ke kontrole celoživotního vzdělávání a podle ministerstva zdravotnictví neplnil dostatečně motivační roli ani nebyl dostatečně efektivní.  

Pravidla pro čínskou medicínu

Uzákonění rozsahu vzdělání pro poskytovatele čínské medicíny prosadil předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO). Poukazuje na to, že v současnosti jejich vzdělání a rozsah a kvalitu nabízené péče není možné nijak ověřit. Podobně se do normy dostaly podle požadavku Davida Kasala (ANO) behaviorální analytici, jejich asistenti a technici. Obor souvisí s terapií pro lidi s poruchou autistického spektra.

Vládní znění novely naopak škrtá ze zákona arteterapii. Jitka Chalánková (TOP 09) ani Marek Benda (ODS) neuspěli s pozměňovacími návrhy na zachování podmínek odborné způsobilosti pro její poskytování. Ministerstvo zdravotnictví ve zdůvodnění vypuštění arteterapie mimo jiné uvedlo, že od doby, co byla profese do zákona zakotvena, nezískal způsobilost k výkonu tohoto povolání ani jeden arteterapeut. 

Kastrace už v 21 letech

Na návrh zdravotnického výboru se mají zpřísnit podmínky pro nastupující zdravotnické záchranáře. Před nástupem do výjezdní skupiny by museli absolvovat roční praxi na anesteziologicko-resuscitačním úseku, na úseku intenzivní péče nebo úseku akutního příjmu. Podle dalšího schváleného návrhu by se porodní asistentky nesměly starat o kojence, tedy o děti od 29. dne po narození. Poslanci poukazují na to, že se jedná o práci pro dětské sestry. 

Poslanci také podpořili novelu zákona o specifických zdravotních službách, která má zjednodušit postupy při vydávání lékařských posudků a stanovuje podmínky pro asistovanou reprodukci nebo transplantaci. Zákon taky snižuje hranici věku pacienta, u kterého bude možné za zákonem stanovených podmínek provést kastraci, z 25 na 21 let.

Poslanci mají hlasovat o novele, jež by zavedla vyšší nemocenskou při delším onemocnění. Dále jsou na programu vesměs vybrané poslanecké předlohy v prvním čtení a diskuse o situaci v sociálních službách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

Prezident pojede na summit NATO, v čele delegace bude premiér, oznámil Babiš

V čele české delegace na summit NATO bude premiér, oznámil po jednání vlády její předseda Andrej Babiš (ANO). Potvrdil zároveň, že na summit byl akreditován i prezident Petr Pavel. Hlava státu reagovala, že postoj vlády k účasti prezidenta na summitu je v rozporu s opatřením Ústavního soudu (ÚS). Pro prezidenta Pavla schválil kabinet jeho vlastní let do Ankary. Vláda také řešila regulaci cen pohonných hmot, pokračovat mají do 19. července.
02:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Teplotní rekordy opět padají, podívejte se kde

Ve velké části Česka padají i v pondělí teplotní rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především jde o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týká se to i mnoha lokalit v Čechách. Děje se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V neděli padl v Doksanech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 41,9 stupně Celsia.
11:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Zážitkové násilí“ je mezi mladistvými na vzestupu, uvádí úřad

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.
13:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 2 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 3 hhodinami

NKÚ: Policie stále nemá nové vrtulníky, hangár je v havarijním stavu

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že letecká služba funguje plnohodnotně a že podniká veškerá opatření, aby měla dostatek techniky.
08:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali vypískání politiků na festivalu ve Strážnici

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali reakci návštěvníků folklorního festivalu ve Strážnici na účast ministra kultury Ota Klempíře (Za Motoristy) a ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) i vyjádření samotných politiků. Tématem bylo také rozhodnutí Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, výstražná stávka veřejnoprávních médií, ukrajinské útoky na cíle na Ruskem okupovaném Krymu nebo teplotní rekordy. Pozvání přijali matematik a sociální inovátor Karel Janeček, šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová, hudebník Ladislav Jakl, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl a novinář z Deníku N Filip Titlbach. Debatou provázela Klára Radilová.
před 9 hhodinami

Evropský pohled