Správci českého a polského Krkonošského národního parku oddělili ochrannou sítí návštěvnický prostor na Sněžce od míst, kde nemají turisté co dělat. Je to reakce na nerespektování zákazu vstupu lidí na cenné alpínské trávníky a skály a na zvyšující se návštěvnost nejvyšší české hory. Rozsah nových ochranářských opatření nemá na Sněžce obdoby. Vrchol hory patří k tomu nejcennějšímu, co příroda v Krkonoších nabízí.
Jako na Václavském náměstí - i na Sněžce bývají davy. Ne všichni se chovají ohleduplně k přírodě, která tu připomíná bohatý herbář. Vzácné druhy bude nově chránit před turisty metr vysoká síť. Pletivo doplní řetězové zátarasy.
„Situace na Sněžce je dlouhodobě neudržitelná, bylo potřeba s tím něco udělat. Návštěvníkům vrcholu byl v minulosti vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště, kde se mohou pohybovat. Mnozí to nerespektují,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Kromě přístupových cest stojí síť o celkové délce asi tři sta metrů kolem celého vrcholu. „Metr vysoká plastová síť posílí řetězové zábrany, které lidé ve velkých počtech překračovali,“ dodal Drahný. Náklady na vybudování síťových zábran odhadl na nižší desítky tisíc korun.
Síť kolem vrcholu Sněžky není jediné opatření na ochranu tamní přírody. „Pro letní sezonu budou vyčleněni strážci, kteří budou celý den na Sněžce dohlížet na dodržování zákonných pravidel. Bude jim pomáhat i policie,“ uvedl mluvčí správy parku. Strážci mohou uložit na místě za porušení zákazu vstupu mimo koridory pokutu až deset tisíc korun. Přibylo ještě dvacet dřevěných laviček, aby si turisté, kteří zdolají vrchol Sněžky, měli kam sednout přímo v návštěvnickém prostoru.
Na instalaci sítě se podílely asi dvě desítky pracovníků obou národních parků. Sněžka leží na česko-polské hranici. Síť se na zimu bude sbalovat. Když je sníh, poničení přírody nehrozí. Stejná zábrana vznikla tento týden z podobných důvodů také v Obřím sedle pod Sněžkou u vyhlídky u bývalé Obří boudy.
Na Sněžce se vyskytují druhy, které nejsou nikde jinde na světě
Sněžka (1603 m n. m.) je z hlediska počasí extrém a nelze ji brát jako reprezentativní místo toho, co se děje jinde v Krkonoších. Ční do volné atmosféry a zdejší klima je navzdory nevelké nadmořské výšce arktické a velehorské. Roční průměrná teplota na Sněžce je 0,2 stupně Celsia.
V místech za koridory vymezujícími prostor pro návštěvníky roste řada vzácných druhů rostlin charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nikde jinde na světě nejsou.
Na Sněžce se vyskytuje například rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská nebo jestřábník severský. Na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská a kamenné sutě jsou domovem vzácných lišejníků rodů vousatec, pukléřka či šídlovec.
V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam postupně vznikly mrazem tříděné půdy. Kamenné mnohoúhelníky a brázdy, svahové terasy či rozsáhlé kamenné sutě jsou pozůstatky dob ledových, které Sněžku formovaly. Neukáznění lidé v minulosti do těchto procesů trvajících desítky tisíc let zasahovali stavěním kamenných pyramid, takzvaných mužiků.
Sněžka patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům Krkonoš, z české strany se tam lze dostat pohodlně lanovkou. Průměrná denní návštěvnost vrcholu dosahuje pět tisíc lidí, ve výjimečných případech, hlavně o víkendech, když je pěkně, až dvojnásobek.
