Vojáci zabití v Afghánistánu budou mít pohřeb se všemi poctami. Zúčastní se i ministr Metnar

Martin Marcin, jeden ze tří českých vojáků zabitých atentátníkem v Afghánistánu, bude mít vojenský pohřeb se všemi poctami v úterý 14. srpna ve 12 hodin v Chomutově, zjistila Česká televize. Další z padlých vojáků, Kamil Beneš, bude mít pohřeb se všemi poctami 16. srpna v Hluboké nad Vltavou. Všech smutečních obřadů se zúčastní ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Kamil Beneš
Zdroj: ČT24

Těla tří zabitých vojáků se ve středu vrátila do vlasti, zpět do Česka je dopravil armádní speciál. Zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Verner při té příležitosti uvedl, že Češi při hlídce nepochybili. Po návratu z Afghánistánu Verner upozornil, že svým hrdinským přístupem zachránili další životy. Útok podle něj mohl mít mnohem fatálnější následky.

Padlé vojáky Martina Marcina (36), Kamila Beneše (28) a Patrika Štěpánka (25) povýšil v úterý in memoriam ministr obrany Metnar do hodností štábních praporčíků.

Ministerstvo pro ně chystá ještě další ocenění, muži dostanou in memoriam nejvyšší resortní vyznamenání Kříž obrany státu. Prezident Miloš Zeman vojáky 28. října in memoriam vyznamená medailí Za hrdinství.

Památku padlých vojáků ve středu v poledne připomnělo osm tisíc sirén, které se na 140 sekund rozezněly po celém Česku. V době příletu vojenského speciálu s těly padlých se rozezněly zvony katolických kostelů a chrámů v Praze.

V případě pohřbu třetího padlého, Patrika Štěpánka, zatím nebyl známen čas ani místo.

Patrik Štěpánek
Zdroj: ČTK/Generální štáb AČR

Všichni tři zemřelí sloužili u mechanizovaného praporu v Táboře. Česká armáda od roku 2002 do Afghánistánu poslala více než devět tisíc vojáků, 13 z nich zahynulo. Nedělní atentát se stal ve chvíli, když Marcin, Beneš a Štěpánek byli na hlídce zhruba devět kilometrů od základny v Bagrámu.

Generální štáb v pátek uvedl, že čeští vojáci v Afghánistánu se po útoku sebevražedného atentátníka dosud nevrátili do společných hlídek v okolí základny Bagrám. Místo hlídkování plní jednotka jiné úkoly.

Nahrávám video
Čeští vojáci v Afghánistánu se po útoku ještě nevrátili k hlídkám
Zdroj: ČT24

Mimořádná sbírka pro rodiny vojáků se každý den zvětšuje o milion

Do mimořádné sbírky pro rodiny padlých vojáků poslali lidé od pondělí více než čtyři miliony, řekla mluvčí generálního štábu armády Vlastimila Cyprisová. Objem peněz na účtu se zatím každý den zvyšuje o více než milion. 

Ochota veřejnosti přispět je podle předsedkyně výboru Vojenského fondu solidarity Lenky Šmerdové také známkou toho, že lidé vnímají armádu pozitivně. „Každý má právo na svůj názor, ale řekla bych i na základě toho výsledku, že těch, kteří armádě drží pěsti, je daleko více,“ míní.

  • Vojenský fond solidarity uspořádal mimořádnou sbírku. Příspěvky mohou lidé posílat do konce srpna na účet číslo 44665522/0800 s variabilním symbolem 918 nebo cestou dárcovské SMS podle toho, jakou částku se rozhodnou věnovat, a to ve tvaru DMS VFS 30,  DMS VFS 60 nebo DMS VFS 90 na číslo 87777.

Mimořádná sbírka potrvá do konce srpna. Celková částka se pak jednorázově rozdělí rodinám padlých vojáků podle potřebnosti. Roli bude hrát například to, jestli jsou v rodině děti.

Vojenský fond solidarity jinak vybírá peníze od stálých i jednorázových dárců. Teď je v něm kolem šesti milionů korun. Z těch armáda pomáhá vojákům a jejich rodinám v nesnázích, do kterých se nedostali vlastní vinou. „Snažíme se podporovat život dětí vojáků, kteří zahynuli při plnění služebních povinnosti. Pomáhali jsme i v případě vážného onemocnění vojáka nebo jeho dítěte, přispíváme na zdravotní pomůcky nebo v těžkých sociálních situacích,“ popsala Šmeralová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...