Při výjezdním zasedání ve Vimperku ministři mluvili o podpoře oblastí Ukrajiny, které zaplavila voda po zničení Kachovské přehrady, nebo o zvýšení dotace na přípravu projektu Evropské hlavní město kultury 2028. Kabinet také projednal půjčku ve výši zhruba 170 miliard korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, ale ještě se k ní vrátí příští týden.
Vláda ve středu na zasedání ve Vimperku schválila pomoc Ukrajině po zničení Kachovské přehrady. Ministerstvo obrany poskytne cisterny pro rozvoz pitné vody, záchranné kruhy či čerpadla na špinavou vodu, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo zahraničních věcí v úterý oznámilo, že ministr Jan Lipavský (Piráti) schválil na pomoc Ukrajině deset milionů korun. „Budeme koordinovat další pomoc z dalších resortů,“ doplnil Fiala.
Vláda také hovořila o nedostavěných dálnicích D3 a D4. „Velkým tématem pro jihočeský region, na jehož půdě dnes jsme, je infrastruktura. V jižních Čechách se stát již třicet let snaží postavit dvě dálnice a stále se to nedaří. Já jsem přesvědčen, že je to faktor, který podvazuje rozvoj České republiky,“ řekl Fiala, který se zúčastnil kontrolního dne na úseku dálnice D3 u Českých Budějovic.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uspěl na jednání vlády ve Vimperku s žádostí o zvýšení rozpočtu svého resortu o dotaci na přípravu projektu Evropské hlavní město kultury 2028. Suma by se měla rozdělit do šesti let mezi roky 2024 a 2029, a to do maximální výše 480 milionů korun. Ve finále projektu jsou Broumov v Královéhradeckém kraji a České Budějovice na jihu Čech. Vítěz bude známý 30. června.
Regionální otázky
Kabinet svou cestou do Vimperka navázal na březnové jednání v Jeseníku. Na výjezdním zasedání se opět věnoval hlavně tématům souvisejícím přímo s navštíveným místem či problematikou regionů obecně. Jednání se zúčastnila i starostka Vimperka Jaroslava Martanová (STAN) a zástupci Jihočeského a Plzeňského kraje.
Nové otáčivé hlediště v Českém Krumlově bude stát nejdříve za deset let, řekl po schůzi vlády jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Náklady mohou být až dvě miliardy korun, mělo by stát v bývalém zámeckém zahradnictví. Podmínkou je, že se pro stavbu rozhodne vláda, řekl Kuba.
Stát letos čelí zesílenému tlaku od UNESCO, aby doložil, jak bude řešit otázku otáčivého hlediště, řekl ministr kultury Baxa. Památkáři a UNESCO dlouhodobě kritizují, že je točna v zahradě krumlovského zámku.
Kromě toho vláda schválila 680 milionů korun na výstavbu justičního areálu v Českých Budějovicích, který bude v prostoru bývalých Žižkových kasáren. Jeho zřízení v chátrajícím objektu zvažuje ministerstvo spravedlnosti už od roku 2012. Počítá s rekonstrukcí dvou budov a s jednou novostavbou.
Vzniknout má 2297 čtverečních metrů kancelářských ploch pro 180 pracovníků a také 19 jednacích síní. Stát zatím pro program rozvoje justičních sídel vyčlenil celkově 5,7 miliardy korun. Významná část z těchto peněz má pokrýt výstavbu dlouhodobě plánovaného justičního areálu v Ústí nad Labem, která se ale protahuje.
Půjčka z evropských peněz
Vláda ve Vimperku projednala možnost půjčky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost, ale ještě ji neschválila. „Pokud jde o Národní plán obnovy, tak ho finalizujeme. Budeme se k němu vracet na vládě příští týden,“ předeslal premiér a zmínil, že je potřeba zapracovat technické detaily, které odráží aktuální stanoviska Evropské komise. Ty jsou podle Fialy v Česku známé od minulého týdne.
Premiér řekl, že Národní plán obnovy je velká příležitost pro Česko, vláda ale musí zvážit zejména okolnosti půjčky, kterou by si Česko v souvislosti s plánem mohlo vzít.
„Musíme zvážit všechna rizika, jaká to má, zda jsou všechny projekty v takovém stavu, abychom mohli plnit všechny milníky, všechny podmínky, které využití prostředků má,“ uvedl Fiala. Kabinet podle něj nechce s rozhodnutím dlouho čekat, bude jednat s odborníky a s dotčenými resorty a „v krátkém čase“ dospěje k rozhodnutí.
Členské státy EU musejí případnou žádost o poskytnutí finanční podpory předkládat současně se žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy, který vznikl za účelem zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz. Česko z něj původně mělo ve formě grantů získat 179 miliard korun.
Podle dřívějšího vyjádření mluvčí vlády Veroniky Lukášové chce kabinet peníze využít na investice především do energetické bezpečnosti, jako je například úprava Transalpinského ropovodu (TAL) nebo výstavba česko-polského plynovodu Stork 2.
