Kladruby – Vláda dnes vzala na vědomí zrušení státního podniku Národní hřebčín Kladruby, jehož majetek má být převeden na stejnojmennou příspěvkovou organizaci. Ministr zemědělství Jakub Šebesta považuje přeměnu kladrubského hřebčína za jedinou možnost, jak otevřít cestu k milionům z evropských fondů, které by měly přispět k záchraně areálu. Hřebčín je už léta ve velmi špatném stavu, o stamilionové dotace zatím usiloval marně.
Vláda chce transformovat kladrubský hřebčín, jde o peníze z EU
Státní podnik Národní hřebčín Kladruby se mění na příspěvkovou organizaci především kvůli možnosti získat 300 milionů korun z fondů Evropské unie. Šebesta už dříve podotkl, že by rozlehlý areál potřeboval alespoň miliardu korun, nicméně státní peníze na to nejsou. Evropské peníze už jednou podnik nezískal, protože nebyl v pořádku projekt.
Změna právní subjektivity má ale i své odpůrce. Obávají se hlavně toho, že by hřebčín mohl být v budoucnu vytunelován. „Začne se rozprodávat s tím, že se řekne, to je zbytné, to je nezbytné, to zbytné se strčí vládě k podepsání a nechá se to prodat,“ řekl odpůrce transformace Jiří Dušek.
GALERIE
videogallery_62790
Ministr zemědělství Jakub Šebesta:
„Je to jediný způsob, jak se dostat k penězům z Evropy, které tahle národní kulturní památka na svoji záchranu bude potřebovat.“
Ředitel hřebčína Jan Höck to ale odmítá. „To, co je ve státním podniku, se převede na příspěvkovou organizaci a na rozdíl od státního podniku je dohled státu v tomto typu organizace podstatně přísnější,“ uvedl pro ČT Höck. Ovšem na riziko postupného rozprodání majetku hřebčína upozorňuje i jeho bývalá ředitelka Lenka Gothardová. Vznikla i petice, kterou již podepsalo 5 tisíc lidí, podle slov Gothardové z obavy o budoucnost hřebčína.
Kladruby jsou nejstarším velkým hřebčínem na světě, loni od jejich založení uplynulo 430 let. Od roku 2002 je hřebčín národní kulturní památkou.
GALERIE
Národní hřebčín Kladruby