Nejvyšší správní soud dostal „přes prsty“ od Ústavního soudu za to, že se vyjádřil ke zmatku ohledně nominace prezidentských kandidátů. Podle ÚS se pustil do úvah, které mu nepříslušejí. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa je však přesvědčen, že bylo potřeba komentář přidat. Formální okolnosti voleb jsou podle něj nepřehledné a existuje i prostor pro manipulaci s výsledky. Josef Baxa byl hostem Interview ČT24.
Ve volebním systému jsou díry, umožňují i manipulaci, varuje předseda NSS Baxa
Josef Baxa v Interview ČT24: Kolem voleb je řada slabých míst a ví se to léta (zdroj: ČT24)
„Věděli jsme, že to může být předmětem kritiky, ale předmětem daleko větší kritiky by bylo, kdybychom tu věc jenom procesně odbyli. Jednalo se o spornou právní otázku, všichni se k ní vyjadřovali, byla tam silná polemika. Abychom polemiku vyřešili, řekli jsme, co jsme řekli,“ reagoval Josef Baxa v Interview ČT24 na kritiku své instituce ze strany Ústavního soudu.
Podle ústavního soudce Tomáše Lichovníka totiž „NSS řekl na začátku paní Holovské (autorce stížnosti): ‚Vy vůbec nejste oprávněná se nás na cokoliv zeptat.‘ A následně jí kompletně odpověděl.“ Protože NSS stížnost odmítl z formálních důvodů, šlo o úvahu, do které se vůbec neměl pouštět.
„Bylo třeba se vyjádřit jasně“
Předseda NSS je však přesvědčen, že bylo potřeba se jasně vyjádřit, aby bylo v budoucnu jasno. Existuje totiž mnoho problémů spojených s volbami, které jsou dobře známé, ale nikdo se jimi nezabývá.
To se ostatně ukázalo po loňských sněmovních volbách. Nejvyšší správní soud po nich přepočítával některé hlasy a v jednom případě rozhodl o změně výsledku, kdy se místo Petra Bendla (ODS) stal poslancem jeho stranický kolega Martin Kupka.
„Byla věc shody okolností, že jsme chyby našli. Z hlediska celé republiky je to jen malý výsek,“ upozornil přitom Josef Baxa. Je podle něj potřeba zalátat díry v systému, o kterých se přitom dobře ví. „Ne, že bychom je teď objevili. My jsme jenom na velmi reprezentativním vzorku hlasů prokázali jeho existenci. To se bavíme o chybách, ne o manipulaci. Ale prostor tam je,“ varoval. Konkrétněji však hovořit nechtěl. „Nechci dávat návody, upozorňovat na největší díry,“ uvedl.
K největším vadám však podle něj patří celkový formální přístup úřadů k volbám. „Myslel jsem, že když někdo navrhuje do funkce kandidáta na prezidenta republiky, že to bude – v malé nadsázce – nějaký pergamenový arch ověšený pečetěmi. Ale byl to usmolený arch jak z hasičské schůze na venkově, kde se vpisovalo, škrtalo,“ přiblížil. Aby bylo možné volby považovat za skutečný svátek demokracie, „mají se dělat s jistou noblesou“, míní Josef Baxa.
Stížnost kvůli podpisům bude po volbách passé
Předseda NSS očekává, že se po prezidentských volbách objeví stížnosti na jejich výsledky. Nepředpokládá však, že by se ještě vrátil problém s tím, že více kandidátů navržených zákonodárci získalo podpis týchž poslanců či senátorů. Rozhodnutí učiněná před volbami jsou totiž navzdory dodatku, který od NSS zazněl, jasná. „Registrace těch pěti kandidátů platí, není ohrožena a ta věc je uzavřena,“ konstatoval Josef Baxa.
Před prezidentskými volbami si stěžovali dva kandidáti, které ministerstvo vnitra do volby neregistrovalo. Terezie Holovská byla autorkou stížnosti, která se týkala podpisů týchž senátorů nebo poslanců na kandidaturách více uchazečů. U NSS a následně ani u Ústavního soudu neuspěla proto, že se nedomáhala vlastní registrace, ale zrušení jiných kandidatur, k čemu podle NSS nebyla oprávněná. Josef Baxa již po vyřčení verdiktu uvedl, že zpochybnit registraci mohou jen navrhující občané či zákonodárci.
Vedle Holovské si stěžoval i Josef Toman, který naopak usiluje o svoji vlastní registraci. Ministerstvo vnitra tvrdí, že dodal archy pouze s jedenácti podpisy občanů, podle Tomana jich bylo 75 tisíc a ty chybějící někdo ukradl. Podle NSS se to nepodařilo prokázat, Josef Toman však podal ještě ústavní stížnost.