Ústavní soud zveřejnil odůvodnění středečního verdiktu, ve kterém odmítl stížnost Terezie Holovské. Soud jednak potvrdil, že Nejvyšší správní soud správně odmítl stížnost Holovské z formálních důvodů. Zároveň ale ústavní soudci kritizovali zbylou část rozsudku, ve které NSS zpochybnil výklad ministerstva vnitra ohledně vícenásobných podpisů senátorů či poslanců pod prezidentskými kandidaturami. Podle ÚS to bylo v dané situaci nepřípustné.
Holovská u Nejvyššího správního soudu zpochybňovala kandidaturu pětice uchazečů o Hrad. Konkrétně se domáhala zrušení registrace kandidátních listin Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka.
NSS ale její stížnost zamítl z formálních důvodů, Holovská se totiž nedomáhala vlastní registrace, pouze zrušení kandidatur. Neměla tak takzvanou aktivní legitimaci, což ve středu potvrdil i Ústavní soud.
Nejvyšší správní soud prý vstoupil na pole úvah
Co se ústavním soudcům nelíbilo, je takzvané obiter dictum, tedy pasáž v závěru rozhodnutí, kde NSS formuloval svůj názor na vícenásobné podpisy a uvedl, že napříště smí každý poslanec nebo senátor podpořit jen jednoho kandidáta. Podle ústavního soudce Tomáše Lichovníka tak není tato část (obiter dictum) závazná pro výklad právní úpravy.
„Ústavní soud na závěr konstatuje, že zahrnul-li NSS do ústavní stížností napadeného procesního usnesení i takzvané obiter dictum, učinil tak nepřípustně, vybočil tím z mezí soudního rozhodování a vstoupil na pole úvah, které soudní moci v dané procesní situaci nepřísluší,“ stojí v usnesení soudce zpravodaje Tomáše Lichovníka.
Ten pak na brífinku dodával: „Mám-li to vyjádřit příměrem, pak snad tak, že NSS řekl na začátku paní Holovské: ‚Vy vůbec nejste oprávněná se nás na cokoliv zeptat.‘ A následně jí kompletně odpověděl.“
Ústavní soudci však nebyli jednotní, čtyři z nich sepsali odlišné stanovisko k usnesení, v němž naopak uvádějí, že k problému s vícenásobnými podpisy by se měl vyjádřit také Ústavní soud, jinak se právní spory odsouvají na období po volbě. „Soudy však mají rozhodovat tak, aby pochybnosti odstraňovaly, a ne je potvrzovaly či násobily,“ napsali v odlišném stanovisku Vojtěch Šimíček, Ludvík David, Jaroslav Fenyk a Kateřina Šimáčková.
Na výtky ústavního soudu už reagoval předseda volebního senátu NSS Tomáš Langášek: „Bylo by samozřejmě snadnější a bezpečnější omezit se na formální odmítnutí návrhu stěžovatelky, soud však považoval za vhodné vyjevit svůj pohled i na spornou právní otázku v naději, že příští, historicky třetí přímá volba prezidenta republiky díky tomu konečně proběhne bez problémů podle předvídatelných pravidel.“
Holovská na středeční verdikt Ústavního soudu reagovala s tím, že trvá na tom, že ministerstvo vnitra v případě opakovaných podpisů chybovalo. Po volbách se tak chce na soud obrátit znovu. To už ale může udělat také kterýkoliv občan.
