Nejvyšší soud (NS) zrušil starý verdikt nad Němcem, jenž se pokusil dostat dceru z totalitní Německé demokratické republiky (NDR) na Západ, kde sám žil. Otec i dcera byli v roce 1973 zadrženi v Praze, dcera měla doklady vystavené na jméno své sestry. Oba si odpykali nepodmíněné tresty. Nejvyšší soud rozsudky nad oběma zrušil z podnětu ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO).
Soud zdůraznil, že tehdejší komunistický režim nerespektoval hodnoty, k nimž se formálně hlásil, mezi nimi také právo na rodinný život, což nutně ovlivňuje pohled na počínání otce s dcerou.
„Skutek, který se stal, nebyl trestným činem,“ uvedl soudce Pavel Šilhavecký. „Po propuštění byli ještě odsouzeni a trestáni na území tehdejší NDR, což by z dnešního pohledu bylo naprosto neslučitelné s právními zásadami.“
Za padělání dokladů dostali otec a dcera trest 14 měsíců
Günter Bernsdorff, který žil v Západním Berlíně, nechal vystavit své dceři z NDR falešné doklady na jméno její sestry a pokusil se ji přes Československo převézt na Západ. V Praze na nádraží byli ovšem zadrženi.
Za padělání a pozměňování veřejné listiny a vniknutí na území republiky dostal otec trest osm a dcera šest měsíců vězení. Bernsdorff zemřel v roce 1989, jeho dcera dosud žije.
Ministerská stížnost poukazovala na to, že oba odsouzení neměli jinou možnost, jak dosáhnout spojení své rodiny, jiný legální způsob pro ně v dané době v podstatě neexistoval. „Právo na rodinný život nebylo v totalitním systému respektováno,“ řekl ve středu u soudu advokát Lubomír Müller.
Za poslední dva roky se v Česku a na Slovensku podle Müllera uskutečnilo 19 soudních procesů, na jejichž konci byla rehabilitace uprchlíků z NDR. Ve všech případech však šlo o lidi, kteří byli v Československu dočasně uvězněni a bez odsuzujícího rozsudku předáni bezpečnostním orgánům NDR. Případ rodiny Bernsdorffových se liší tím, že byli v Československu odsouzeni, uvedl Müller.
