Před deseti lety podepsal prezident Václav Klaus nový trestní zákoník, který kromě šesti desítek nových trestných činů přinesl třeba i novinku v podobě domácího vězení. Až do loňského podzimu přitom trvalo, než se do praxe dostal i zvláštní dohled nad odsouzenými. Elektronické náramky zatím mělo na noze na sto třicet lidí.
Možnost být doma, chodit do práce a nepřijít o příjem ani pracovní návyky. To jsou hlavní výhody domácího vězení pro odsouzené. Stát zase může počítat úsporu nákladů. Uvedení náramků do praxe trvalo osm let, tendr na jejich dodavatele musel být třikrát zrušen, po čtvrté se do něj nikdo nepřihlásil. Nakonec stát zaplatí za jejich dodávku a šest let provozu devadesát tři milionů korun.
„Ten proces nebyl jednoduchý a je dobře, že máme systém, který jde s dobou. Ten náramek je multifunkční, dokáže odsouzeného monitorovat skutečně po celou dobu, není to namátková kontrola, a proto také doufáme, že soudci budou této možnosti daleko více využívat,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc. „Plán je takový, že bychom rádi během příštího roku výrazně počet odsouzených s náramky zvýšili na stovky, ideálně mezi třemi až pěti sty osobami,“ řekl Tejc.
Náramky nejsou vhodné pro každého
Náramky ale nejsou vhodné pro každého, nemohou je dostat třeba lidé, kterým natékají nohy, nebo ti, kterým by bránily v práci. „Vybavím si jednoho, který by vlastně náramek nedostal do pracovní obuvi. To znamená, nemohl by pak pracovat,“ řekl Tomáš Rosenberg z Probační a mediační služby.
Zatímco dříve zvládli probační pracovníci zkontrolovat každého odsouzeného v domácím vězení jednou až dvakrát do týdne, teď jsou tito lidé pod neustálým dohledem. Systém zvládne kontrolovat ne jen místo jejich pobytu, ale díky upravenému mobilu třeba i dodržování zákazu pití alkoholu.
Každé porušení podmínek musí úředníci Probační a mediační služby hlásit soudu. Pokud se jich nastřádá víc, mohou navrhnout změnu trestu na odnětí svobody. Za čtyři měsíce bylo takto potrestáno sedm odsouzených.
Už rok funguje v Česku otevřená věznice
Elektronický monitoring není jedinou novinkou mezi různými podobami výkonu trestu. Už rok v Česku funguje také první otevřená věznice v Jiřicích. Pobyt v ní zažilo dvaaosmdesát odsouzených. Chodit mohou do města na nákupy nebo k lékaři. Předobraz má otevřená věznice v severských zemích.
Areál v Jiřicích na první pohled připomíná satelitní městečko, jen ostnaté dráty prozrazují pravou povahu místa. Pod zámkem jsou tady ale hlavně králíci, slepice a třeba i exotická zvířata, o která se vězni starají. V části věznice nemají dokonce ani dozorce, zato mohou odsouzení využít třeba venkovní tělocvičnu. Všechno je přitom promyšlené tak, aby se zdejší obyvatelé dokázali po skončení trestu co nejlépe prosadit v běžném životě.
„Důležité je, že v případě, že jakkoliv poruší podmínky, které jsou velmi přísné v této věznici, vrací se zpět do běžného výkonu trestu, což je silně motivační a stejně tak doufáme, že ta práce s nimi se společnosti vyplatí,“ dodal Tejc.
Práci má v Jiřících naprostá většina z třiceti pěti odsouzených. Pan Michal je výjimka, na vhodné zaměstnání zatím čeká. Do dalších aktivit se ale zapojuje. „Hodně mi to pomáhá, když tady člověk něco dělá v té věznici a jsem za to rád, že jsem tady. Teď chodím na finanční gramotnost, co je tady. Pak chodím na počítače,“ řekl.
Hlavním mottem je samostatnost a zodpovědnost
Samostatnost a zodpovědnost jsou v tomto zařízení hlavním mottem. Vězni si sami perou i uklízí a mohou si také vařit. V domě mají k dispozici společnou místnost a dvoulůžkové pokoje. „Dbáme na to, aby měli co nejplynulejší přechod do civilního života a hlavně, aby maximum problémů, které mají například s dluhy, aby je začali řešit už během výkonu trestu,“ uvedla vedoucí Otevřené věznice Hana Prokopová. O pobyt v ní mohou odsouzení sami požádat. Pak je musí vybrat odborná komise.
