V Jiřicích na Nymbursku se slavnostně otevřel pilotní projekt takzvané otevřené věznice. Areál je určený pro odsouzené, kterým se blíží propuštění. Vězni zde budou bez dozorců, dohlížet na ně bude jen vychovatel nebo psycholog. Cílem zařízení je připravovat trestance na život na svobodě. První vězni se do věznice nastěhují v příštích dnech, objekty ještě čeká kolaudace.
Místo dozorců klokani a králíci. Otevřená věznice v Jiřicích přijme první trestance
Otevřená věznice pomůže odsouzeným s návratem na svobodu (zdroj: ČT24)
Věznice je obehnaná betonovou zdí a hlídaná kamerami. O pobyt zde může požádat každý odsouzený do věznice s ostrahou s nízkým stupněm zabezpečení. „Zájem o přeřazení je ze strany vězněných obrovský,“ řekl ČT ředitel věznice Petr Suk.
Podle vedoucí oddělení otevřené věznice Hany Prokopové by vězeň měl být do Jiřic přestěhovaný ideálně 1,5 roku před ukončením výkonu trestu. Kapacita zařízení je nyní naplněná asi ze dvou třetin. Prokopová očekává, že do konce roku bude plně vyčerpána. První odsouzený opustí brány věznice příští rok na jaře.
GALERIE
V Jiřicích na Nymbursku byl 16. října zahájen provoz projektu takzvané otevřené věznice, který si klade za cíl snížit recidivu propuštěných vězňů na svobodě.
V hektarovém areálu jsou čtyři domky pro odsouzené a jedna administrativní budova pro personál. V budoucnosti zde má vzniknout i náměstí a okrasná zahrada. Celý areál má připomínat život na vesnici. Na budování se podíleli sami vězni, kteří vyráběli i většinu nábytku. „Líbí se mi tady. Největší změna je volný režim a podmínky, které splňují zázemí, které má člověk venku,“ řekl jeden z odsouzených.
V první fázi projektu bude ve věznici 32 odsouzených, o které se bude starat celkem 14 zaměstnanců. V každém domě bude bydlet osm vězňů. Ložnice jsou po dvou. Celý dům je koncipován tak, aby co nejvíc omezil možné neshody. Pokoje jsou zcela identické, dokonce i s ohledem na distribuci denního světla, aby nikdo neměl pocit, že se má líp než ostatní, nebo naopak nezažíval šikanu a odstrčení na horší místo.
Vězni si řídí časový rozvrh sami
Příprava na návrat ke svobodnému životu by měla minimalizovat šok po opuštění vězení a tím snížit i recidivu trestanců. Ta se v Česku pohybuje kolem sedmdesáti procent. Hlavní odpovědnost je proto v Jiřicích daná na vězněné osoby. „Budou si řídit časový rozvrh dne víceméně sami podle toho, jak bude stanoven předpisy. Nebude na ně dohlížet žádný dozorce,“ dodal Suk.
Otevřená věznice v Jiřicích na Nymbursku
K recidivě mimo jiné přispívá i zadluženost vězňů. Odsouzení proto budou v Jiřicích pracovat, a to převážně mimo věznici. Po práci se budou starat o provoz celého objektu a čeká je i sezení s terapeuty. Ve volném čase mohou chovat drobná zvířata nebo pěstovat rostliny. V areálu jsou například králíci nebo dva klokani. „Návštěvy budou vězni se svými blízkými realizovat mimo areál věznice,“ dodal Suk.
Náklady na vybudování věznice byly téměř 30 milionů korun. Pokud se projekt osvědčí, rozšíří se i do dalších českých káznic. V konečné fázi se podle Jakuba Římana z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti počítá s kapacitou až pro sto odsouzených. Vyhodnocení pilotního projektu je plánované po roce.
V zahraničí fungují otevřené věznice 70 let
Inspiraci pro otevřenou věznici našlo Česko zejména v Norsku a v Německu. V zahraničí jsou tyto druhy věznic využívané už více než 70 let a lze je nalézt v mnoha evropských vězeňských modelech.
V Norsku například funguje na principu otevřenosti třetina věznic. Vězeňský systém je zaměřený na nápravu. Trest spočívá jen v omezení svobody. Dozorci tak nenosí zbraně, cely nemají mříže, vězni mají přístup k nářadí v dílnách. Pracují a učí se samostatnosti.
Recidiva je v Norsku jedna z nejnižších na světě. Během dvou let se vrátí jen asi 20 procent trestanců. Podle generálního ředitele vězeňské služby Petra Dohnala má ale Česko vyšší míru recidivy i proto, že prohřešky propuštěných trestanců sleduje celý jejich život, zatímco Norsko jen pět let od propuštění z vězení.