Týden v justici

Impeachmentový proces s americkým prezidentem Donaldem Trumpem začne v úterý. Sněmovna reprezentantů už Senátu předala ústavní žalobu, ve které ho viní ze zneužití úřadu a obstrukcí vůči Kongresu. Trump měl podle kongresmanů naléhat na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby Kyjev výměnou za vojenskou pomoc vyšetřoval Trumpova možného volebního soka Joea Bidena a jeho syna. K tomu, aby stočlenný Senát uznal prezidenta vinným, je potřeba dvoutřetinová většina. O impeachmentu v pořadu Týden v justici mluvila moderátorka Zuzana Petrů s právníkem Maximem Tomoszkem.

O střetu zájmů Andreje Babiše nemůže být podle ekonoma Lubora Laciny z brněnské Mendelovy univerzity pochyb. Řekl to v rozhovoru pro Týden v justici. Podle jeho názoru může spor skončit až u soudního dvora EU, ovšem pokud by se naplnily obavy z udělení vysoké korekce a ta dopadla nejvíce na Agrofert, mohl by se ten ještě soudit se státem. Odborník na svěřenské fondy Marek Nechvátal míní, že k řešení situace kolem vztahu Babiše a skupiny Agrofert by přispělo, kdyby se v Česku zavedl institut takzvaných slepých svěřenských fondů, které musí splňovat přísnější pravidla.

Majetek některých slovenských soudců neodpovídá jejich příjmům. Zjistila to analýza jejich majetkových přiznání za loňský rok. Pokud soudci nedokážou nesrovnalosti vysvětlit, může soudní rada požádat ministra spravedlnosti o zahájení disciplinárních řízení. Pro pořad Týden v justici to řekl člen slovenské soudní rady Pavol Žilinčík. Rada nechala přednostně analyzovat majetková přiznání těch soudců, kteří prokazatelně byli ve spojení s obviněným podnikatelem Marianem Kočnerem.

Česko má šestý největší podíl lidí ve věznicích z 43 zkoumaných evropských zemí. Vyplývá to z posledních statistik Rady Evropy zveřejněných v úterý. Na sto tisíc obyvatel u nás vloni podle zprávy o vězeňství připadalo 208,8 vězně. To je víc než dvojnásobek evropské střední hodnoty, takzvaného mediánu. Navíc Česká republika patří mezi státy s přeplněnými věznicemi. Na sto míst za mřížemi u nás připadá sto pět lidí, což je osmý nejhorší výsledek. O stavu vězeňství hovořil v Týdnu v justici právník z kanceláře Veřejného ochránce práv Milan Svoboda.

Předložení falešných důkazů soudu je od února trestným činem, v trestním zákoníku se objevila definice takzvaného maření spravedlnosti. Zatímco soudci změnu vítají, některým obhájcům se nelíbí, že by za předložení důkazů měli být odpovědní právě oni. Tvrdí, že nemají možnost přezkoumat pravost všeho, co od klienta dostanou.

Slovenský ústavní soud čeká posledních šest dní v současném složení. Zatím ale není jisté, zda místa po končících soudcích zaplní noví. Národní rada totiž stále neposlala prezidentovi Andreji Kiskovi seznam kandidátů, ze kterých by měl nové ústavní soudce jmenovat. Jednání o kandidátech v parlamentním výboru se zpozdilo i kvůli diskusi o kandidatuře bývalého premiéra Roberta Fica (Smer).

Řady osobností, které Česká advokátní komora uvedla do Právnické síně slávy, rozšířil několikanásobný předseda i místopředseda Senátu a také dlouholetý pedagog Petr Pithart. V rozhovoru s Markétou Bočkovou pro Týden v justici vzpomíná na počátky jednání o uspořádání federace Čechů a Slováků, které označil zlidovělým termínem dvojdomek, na své působení v Senátu a komentuje i možné ovlivňování soudců Hradem.

Před deseti lety podepsal prezident Václav Klaus nový trestní zákoník, který kromě šesti desítek nových trestných činů přinesl třeba i novinku v podobě domácího vězení. Až do loňského podzimu přitom trvalo, než se do praxe dostal i zvláštní dohled nad odsouzenými. Elektronické náramky zatím mělo na noze na sto třicet lidí.

Právnička Eva Nehudková se ve svém blogu věnuje případům otevřeného vyzývání k etnickému násilí na demonstracích a sociálních sítích.

Právnička Eva Nehudková se ve svém blogu zamýšlí nad takzvanou rasovou profilací ze strany policie. Ptá se, jestli je v pořádku, když policie věnuje zvýšenou pozornost lidem právě podle jejich rasy. Řeší to Spojené státy i země v Evropě.