Předložení falešných důkazů soudu je od února trestným činem, v trestním zákoníku se objevila definice takzvaného maření spravedlnosti. Zatímco soudci změnu vítají, některým obhájcům se nelíbí, že by za předložení důkazů měli být odpovědní právě oni. Tvrdí, že nemají možnost přezkoumat pravost všeho, co od klienta dostanou.
Předkládání falešných důkazů je nově trestným činem, advokáti to kritizují
Předkládání falešných důkazů je nově trestným činem (zdroj: ČT24)
Zatímco ve správním řízení je použití padělaných listin nebo třeba upravených fotografií možné kvalifikovat jako podvod, u soudního řízení tato možnost dosud chyběla. Podobné situace tak končily pouze konstatováním, že důkaz není autentický, nebo zůstalo jen u pochybností.
Takovou zkušenost má i prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová ze svého působení na Nejvyšším správním soudu. „Přiznám se, že jsem několikrát měla pochybnosti, že dokumentace, kterou daňový subjekt předložil finančnímu úřadu a dostala se do sféry soudu, je skutečně pravá, zda nebyla vytvářená dodatečně a zda nesplňuje definici padělaných důkazů. Nikdy to ale nedosáhlo té intenzity, abychom oslovili orgány činné v trestním řízení, aby se tím zabývaly,“ říká Zemanová.
Důkazy předkládá advokát a je za ně zodpovědný
Na rozdíl od soudců nebo státních zástupců advokáti novou trestní kvalifikaci kritizují. Obávají se, že by za důkazy dodané klientem byli odpovědní oni. „Nikdo z nás nechce podporovat předkládání padělaných důkazů. Na druhé straně my nejsme z vlastních předpisů oprávněni zpochybňovat to, co nám předkládá klient. Advokát většinou to, co mu dodal klient, předkládá soudu. Takže striktně vzato po formální stránce se toho jednání dopouští advokát,“ uvádí advokát Tomáš Sokol.
Prezidentka Soudcovské unie obavy advokátů chápe, říká ale, že postihovat lze pouze takové jednání, kdy o falešných důkazech advokát skutečně věděl. „Ten trestný čin je úmyslný trestný čin. Byl by postižen pouze ten, kdo předkládá dokumenty s plným vědomím, že jsou padělané,“ vysvětluje Zemanová. „Pokud bude advokát tvrdit, že o tom nevěděl, tak to důkazní břemeno ponese státní zástupce, který to musí dokázat,“ doplňuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Advokát musí klientovi věřit
Sokolova advokátní kancelář v mandátních smlouvách na novinku klienty upozorňuje. Jestli to bude stačit, ale odhadnout nedokáže. „Já nemohu klientovi do očí říkat – pane, prosím vás, to, co mi dáváte, nepadělal jste to náhodou? To by bylo hodně surové a neuctivé. Nicméně upozorňujeme na to, že listiny, které by mohly být zpochybněny, s sebou nesou případně i toto riziko,“ říká Sokol.
Za použití falešných důkazů hrozí až pětileté vězení, členům organizované skupiny až osm roků za mřížemi a při způsobení značné škody pak desetiletý trest.