O střetu zájmů Andreje Babiše nemůže být podle ekonoma Lubora Laciny z brněnské Mendelovy univerzity pochyb. Řekl to v rozhovoru pro Týden v justici. Podle jeho názoru může spor skončit až u soudního dvora EU, ovšem pokud by se naplnily obavy z udělení vysoké korekce a ta dopadla nejvíce na Agrofert, mohl by se ten ještě soudit se státem. Odborník na svěřenské fondy Marek Nechvátal míní, že k řešení situace kolem vztahu Babiše a skupiny Agrofert by přispělo, kdyby se v Česku zavedl institut takzvaných slepých svěřenských fondů, které musí splňovat přísnější pravidla.
Dopadnou-li korekce nejvíc na Agrofert, může se se státem soudit, varuje expert na dotace
Týden v justici: Dopadnou-li korekce nejvíc na Agrofert, může se se státem soudit, varuje expert na dotace (zdroj: ČT24)
Audit Evropské komise, který se zabýval mimo jiné vztahem premiéra Andreje Babiše (ANO) a skupiny Agrofert, kterou dříve vlastnil, je už víc než týden v Česku. Podle médií, která se ke znění důvěrného dokumentu dostala, z auditní zprávy vyplývá, že Babiš je jako politik je ve střetu zájmů, protože i po převedení Agrofertu do svěřenského fondu je s podnikem provázán.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) sice hovořila o tom, že „teprve na bilaterálním jednání se bude debatovat o konkrétních výtkách, které členský stát vůči zprávě má“, ale podle experta na evropské fondy Lubora Laciny nelze očekávat, že Česko ještě dokáže něco zvrátit.
„Změn už moc možných není, protože celé financování společné zemědělské politiky se řídí nejvyšší formou sekundárního práva EU, a to je nařízení. To nemá členská země možnost samostatným způsobem vykládat,“ poukázal Lacina, který působí v Ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně.
Očekává, že o konečném vyznění auditu rozhodne soudní dvůr EU, na který se může obrátit Česko, ale pokud tak neučiní, může to udělat i Evropská komise. „Je logické, že to tam doputuje,“ míní.
Svěřenské fondy nejsou vhodné řešení
Premiér Andrej Babiš, který je ústřední postavou celého sporu, komentuje audit mimo jiné tak, že jej vnímá jako nevhodné vměšování Evropské komise do národního práva. Pro auditory bylo zásadní, zda Andrej Babiš jako premiér a dříve ministr financí plnil ve vztahu k Agrofertu podmínky, které mu stanovuje zákon o střetu zájmů.
Konstatování, že je neplní, vnímá Babiš tak, že se Evropská komise „vyjadřuje k zákonu, který byl speciálně napsán proti Babišovi a vlastně říká, že je špatně“.
Podle odborníka na svěřenské fondy Marka Nechvátala ale ve skutečnosti zákon o střetu zájmů pouze zapovídá veřejně činným osobám vlastnit určitý majetek, o svěřenských fondech neříká vůbec nic. Sám přitom svěřenské fondy v pojetí, v jakém existují v Česku, nepovažuje za vhodné řešení situace. „Pokud vezmeme svěřenský fond ve stávající legislativě u nás, pak se domnívám, že není dostatečnou ochranou proti střetu zájmů,“ říká Nechvátal.
Údajné závěry auditorů, že Babiš zůstává s Agrofertem propojen, i když ten je ve svěřenském fondu, podle něj vyplývají hlavně ze statutu fondu. „Zde jsou hlavní body: První z nich je ten, že hlavní účel svěřenských fondů pana premiéra je ochrana jeho osobních zájmů. Druhým důležitým bodem je, že on sice nemůže svěřenského správce kdykoli odvolat, ale může ho odvolat v případě, že porušuje pravidla fondu,“ shrnul Marek Nechvátal. Vyčetl z toho tedy jednoznačně, že Babiš fondy „ovládat může“. Za problém považuje i to, že Babiš obsadil fond sobě blízkými lidmi.
V Evropě přitom existuje docela jednoduchý recept v podobě takzvaných slepých fondů. Pro ně platí přísnější pravidla. Správce slepých fondů tak nemůže být majetkově ani osobně propojen se zakladateli fondu a existuje informační embargo na to, co se se společností děje. Navíc má správce takzvanou plnou diskreci, takže mu nikdo nemůže mluvit do toho, co udělá. „Krátce, kdybych se rozhodl prodat Agrofert, nikdo mi v tom nemůže zabránit,“ vysvětluje na příkladu Marek Nechvátal.
Peníze z rozpočtu EU se řídí evropským právem
Vůči Babišovu argumentu, že evropští auditoři vykládají české právo, má ovšem výhrady i Luboš Lacina z pohledu evropského práva. „Pan premiér by si měl dostudovat vztah legislativy české a Evropské unie. Všechny prostředky, které plynou z rozpočtu EU, se řídí nejvyšší formou evropského práva – to je nařízení. Tam je pouze přenesená působnost na členský stát, který má kontrolovat efektivní rozdělení,“ míní.
Obává se přitom, že pokud by došlo na korekce – tedy vracení dotací proplacených v minulosti Agrofertu – nakonec by je zaplatili daňoví poplatníci. „Celý proces může skončit tím, že celá skupina Agrofert může žalovat český stát, že přišla o peníze, se kterými počítala ve svém rozpočtu a příjmech,“ poukázal Lacina. Argument by byl jasný – dohlížet na správnost přidělování dotací má stát.