Na Slovensku hrozí paralýza ústavního soudu. Může trvat i několik měsíců

Nahrávám video

Slovenský ústavní soud čeká posledních šest dní v současném složení. Zatím ale není jisté, zda místa po končících soudcích zaplní noví. Národní rada totiž stále neposlala prezidentovi Andreji Kiskovi seznam kandidátů, ze kterých by měl nové ústavní soudce jmenovat. Jednání o kandidátech v parlamentním výboru se zpozdilo i kvůli diskusi o kandidatuře bývalého premiéra Roberta Fica (Smer).

Bývalý předseda vlády tvrdí, že je přirozené, že se o pozici uchází právě nyní. „(…) přihlásit se do této soutěže můžete jen jednou za dvanáct let,“ říká Fico, který celkem čtyřikrát doplňoval ústavněprávnímu výboru doklady o své právní praxi.

Poslal například i články o zastupování obětí trestných činů nebo potvrzení z univerzit v Nitře a v Banské Bystrici. Ústava vyžaduje od kandidátů patnáct let praxe, podle kritiků ovšem Fico doložil jen dvanáct a půl.

Výbor nakonec Fica doporučil

„Od argumentů se do velké míry přešlo na politickou úroveň, kdy se opravdu počítají hlasy loajálních a neloajálních poslanců a ti rozhodují, jestli těch patnáct let splnili nebo ne. V tomto pohledu je odborná veřejnost poměrně konsternovaná, až znechucená,“ vysvětluje advokát Marián Porvažník. 

Podle místopředsedy Národní rady Andreje Hrnčiara (Most-Híd) se ohledně jednoho kandidáta na ústavního soudce vytváří až přílišná hysterie. „Z prezidentské kanceláře jasně zaznělo, koho pan prezident jmenuje, nebo nejmenuje,“ říká Hrnčiar. Prezident Kiska dal totiž najevo, že Fica nejmenuje. Konkrétní důvody neuvedl, ale sdělil, že kandidáti musejí mít nejen odborné, ale i morální kvality.

Výbor nakonec při druhém hlasování ve čtvrtek kandidaturu Roberta Fica potvrdil a celou skupinu kandidátů poslal do Národní rady. Prezident musí od parlamentu dostat na výběr dvojnásobný počet lidí, než kolik jich nakonec bude jmenovat.

Devíti ze třinácti slovenských ústavních soudců končí funkční období už tuto sobotu (16. února). Po jejich odchodu nebude ústavní soud usnášeníschopný. V takovém případě by existoval pouze jeden soudní senát, nebylo by možné, aby zasedlo plénum ústavního soudu, což by soud ochromilo.

Horší ochrana lidských práv

Parlament se ale v pátek k hlasování o osmnácti jménech nedostal, další hlasování bude následovat v úterý. Je ale možné, že ani v tomto týdnu se poslanci nedokážou shodnout. 

„Slovensku hrozí na nějaký čas nefunkční, anebo ne úplně funkční ústavní soud, což znamená nižší kvalitu ochrany práv lidí. Ústavní soud je i garantem demokratického pořádku v zemi, a tak nikdo neví, co se stane v této oblasti, čili to riziko je velké,“ varuje člen Soudní rady Slovenské republiky Pavol Žilinčík, který byl hostem Týdne v justici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled