Na Slovensku hrozí paralýza ústavního soudu. Může trvat i několik měsíců

Nahrávám video

Slovenský ústavní soud čeká posledních šest dní v současném složení. Zatím ale není jisté, zda místa po končících soudcích zaplní noví. Národní rada totiž stále neposlala prezidentovi Andreji Kiskovi seznam kandidátů, ze kterých by měl nové ústavní soudce jmenovat. Jednání o kandidátech v parlamentním výboru se zpozdilo i kvůli diskusi o kandidatuře bývalého premiéra Roberta Fica (Smer).

Bývalý předseda vlády tvrdí, že je přirozené, že se o pozici uchází právě nyní. „(…) přihlásit se do této soutěže můžete jen jednou za dvanáct let,“ říká Fico, který celkem čtyřikrát doplňoval ústavněprávnímu výboru doklady o své právní praxi.

Poslal například i články o zastupování obětí trestných činů nebo potvrzení z univerzit v Nitře a v Banské Bystrici. Ústava vyžaduje od kandidátů patnáct let praxe, podle kritiků ovšem Fico doložil jen dvanáct a půl.

Výbor nakonec Fica doporučil

„Od argumentů se do velké míry přešlo na politickou úroveň, kdy se opravdu počítají hlasy loajálních a neloajálních poslanců a ti rozhodují, jestli těch patnáct let splnili nebo ne. V tomto pohledu je odborná veřejnost poměrně konsternovaná, až znechucená,“ vysvětluje advokát Marián Porvažník. 

Podle místopředsedy Národní rady Andreje Hrnčiara (Most-Híd) se ohledně jednoho kandidáta na ústavního soudce vytváří až přílišná hysterie. „Z prezidentské kanceláře jasně zaznělo, koho pan prezident jmenuje, nebo nejmenuje,“ říká Hrnčiar. Prezident Kiska dal totiž najevo, že Fica nejmenuje. Konkrétní důvody neuvedl, ale sdělil, že kandidáti musejí mít nejen odborné, ale i morální kvality.

Výbor nakonec při druhém hlasování ve čtvrtek kandidaturu Roberta Fica potvrdil a celou skupinu kandidátů poslal do Národní rady. Prezident musí od parlamentu dostat na výběr dvojnásobný počet lidí, než kolik jich nakonec bude jmenovat.

Devíti ze třinácti slovenských ústavních soudců končí funkční období už tuto sobotu (16. února). Po jejich odchodu nebude ústavní soud usnášeníschopný. V takovém případě by existoval pouze jeden soudní senát, nebylo by možné, aby zasedlo plénum ústavního soudu, což by soud ochromilo.

Horší ochrana lidských práv

Parlament se ale v pátek k hlasování o osmnácti jménech nedostal, další hlasování bude následovat v úterý. Je ale možné, že ani v tomto týdnu se poslanci nedokážou shodnout. 

„Slovensku hrozí na nějaký čas nefunkční, anebo ne úplně funkční ústavní soud, což znamená nižší kvalitu ochrany práv lidí. Ústavní soud je i garantem demokratického pořádku v zemi, a tak nikdo neví, co se stane v této oblasti, čili to riziko je velké,“ varuje člen Soudní rady Slovenské republiky Pavol Žilinčík, který byl hostem Týdne v justici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle Reuters sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
00:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
před 2 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli Oleksandru Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly i odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Milostní“ podvodníci za sebou zanechávají zlomená srdce a finanční krach

Lidská schopnost snášet osamělost je velká a touha být milován je přirozená. Bohužel není nouze o lidi, kteří jsou ochotni těchto skutečností zneužít k vlastnímu finančnímu prospěchu, informuje Lotyšská televize (LTV).
před 2 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.