Praha - Představitelé parlamentů 11 zemí střední a východní Evropy dnes v Praze slíbili, že ve svých státech usnadní ratifikaci Lisabonské smlouvy a budou její potřebu vysvětlovat v široké veřejné diskusi. Dokument dává národním parlamentům novou roli v rozhodování o EU, více pravomocí parlamenty vítají. Obavy o neschválení Lisabonské smlouvy v Česku delegáti nesdílí.
Český Senát poslal na jaře smlouvu k prozkoumání Ústavnímu soudu, a schvalování tak v Česku pozastavil. ČR je jednou z posledních zemí, která dokument neschválila. Předseda horní komory a hostitel summitu Přemysl Sobotka na závěrečné tiskové konferenci uvedl, že věří v to, že i Česko „přistoupí k procesu pozitivně“.
První parlamentní summit svého druhu do sídla Senátu svolal Sobotka kvůli tomu, že parlamenty mají možnost ovlivňovat chování svých vlád směrem k Bruselu. Měly by mít mechanismy, jak společně a rychle zareagovat na návrhy Evropské komise, neboť společná stanoviska by bylo možné lépe a účinněji prosazovat, míní Sobotka. Pokud bude Lisabonská smlouva ratifikována všemi 27 státy unie, dostanou národní parlamenty v Evropě silnější hlas. Dokument jim umožní vyjadřovat se k unijním záležitostem.
Právě kvůli organizaci komunikace mezi národními parlamenty se na přelomu ledna a února v Praze sejdou šéfové parlamentů Francie, Česka, Švédska a Španělska. Měli by připravit systém komunikace, který umožní rychle reagovat na vývoj v Evropském parlamentu a Evropské komisi.
Užší spolupráce zatím funguje mezi státy Visegrádské skupiny, tedy ČR, Maďarska, Slovenska a Polska, k nimž v rámci takzvaného Regionálního partnerství patří Rakousko a Slovinsko. Kromě zástupců těchto zemí na jednání přijeli také představitelé pobaltských parlamentů, tedy z Litvy, Lotyšska a Estonska, a zákonodárných sborů Bulharska a Rumunska.
