Strach z pandemie je ideální podhoubí pro dezinformace, čte je až 30 procent Čechů, říká odborník

Nahrávám video

Pandemie je podle datového analytika a odborníka na dezinformace Františka Vrabela ideální doba pro dezinformátory. Falešné zprávy se prý nejlépe šíří s emocionálním nábojem, dobře tak funguje strach, který vir ve společnosti vyvolává. Pravidelně se dezinformace dostávají až k 30 procentům Čechů.

Ve veřejném prostoru podle Vrabela existují v současnosti tři základní typy dezinformací. První z nich úplně popírá existenci viru a nemoci nebo alespoň tvrdí, že jsou smyšlené informace o úmrtích.

Druhým typem jsou konspirační teorie, podle kterých je vir například biologickou zbraní vyvinutou některou ze světových mocností – ať už Spojenými státy, nebo Čínou. Tyto falešné zprávy ale například mluví i o zavádění čipů v průběhu testování na nemoc nebo o tom, že nemoc ve skutečnosti způsobují vysílače 5G sítě.


Třetí typ se soustředí především na kritiku vládních opatření a zpochybňuje oficiální údaje o nakažených a mrtvých. V současnosti ale tyto dezinformace míří hlavně na vakcínu a snaží se lidi od očkování odradit.

Dezinformátoři glorifikují Rusko a píší proti Evropské unii

Podle Vrabela weby s falešnými zprávami dlouhodobě píší ve prospěch Ruska a jsou velmi protievropské, což platí i pro dezinformace související se současnou pandemií. Články tak například kritizují vakcínu západních farmaceutických firem, zároveň ale glorifikují vakcínu Ruskou.

Dlouhodobě se prý dezinformátoři snaží vytvářet chaos ve společnosti a rozšiřovat trhliny v ní. Cílem dezinformací je tak hlavně oslabit demokracii v Česku a podkopat důvěru v demokratické instituce, říká Vrabel.

Zároveň ale říká, že přímé napojení na Rusko existuje pouze v případě jednoho z webů. Zbytek jsou pak podle datového analytika lidé, kteří jsou ruským dezinformačním narativem ovlivněni nebo kterým jde pouze o zisk.

„Drtivá většina z těchto projektů jsou lidé, kteří jsou z mého pohledu pomatení, mají v hlavě ten dezinformační virus a dělají špinavou práci ve prospěch Ruska nebo Číny. Jenom malá menšina z nich jsou bezskrupulózní podnikatelé, kteří na tom chtějí vydělat,“ dodává. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 7 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 15 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...