Stát má zájem o vakcínu, která se připravuje na českém území. Výroba by měla začít od ledna

Nahrávám video

Vláda má zájem o další vakcínu proti covidu-19, tentokrát tu od americké firmy Novavax, která připravuje její výrobu na českém území. K tomu už na konci května koupila závod u Kostelce nad Černými lesy nedaleko Prahy; zde má výrobní závod Praha Vaccines.

Vakcína by se v Česku mohla začít vyrábět v říjnu, kdy společnost zahájí testovací provoz. Naplno by se pak výroba měla rozjet od ledna příštího roku. V ideálním případě by se tady vyrobilo osm milionů dávek každé čtyři dny.

V tuto chvíli je látka ve druhé fázi testování na lidech. V té poslední, třetí, se počítá i s 300 dobrovolníky z Česka, kteří by vakcínu dostali. Zájem Česka o tuto vakcínu potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO) při úterní návštěvě závodu v Jevanech-Bohumili. 

Výroba nepracuje s živým virem

Na výrobu je přitom potřeba jen část viru, takzvaný S protein. Podle prvních výsledků k vyvolání imunitní reakce v těle stačí. „Genetickými metodami vyrábíme samotný tento protein, nepracujeme s koronavirem. Vyrábíme, v expresním systému hmyzích buněk a bakulovirů, vyrábíme samotný povrchový S protein koronaviru,“ řekl ředitel výrobního závodu Praha Vaccines společnosti Novavax CZ Jakub Kronovetr.

Také vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula zdůraznil, že tato vakcína vychází z proteinu, který není nijak infekční. „To znamená, že tady se nepracuje s živým virem, pouze je tady nosič, kterým je hmyzí virus, nemůže nakazit nikoho. V tom chci zdůraznit, že pro naše obyvatelstvo je naprosto nulové riziko,“ řekl pro agenturu ČTK. 

Vše se zkompletuje v Německu

Právě buňky, které na svém povrchu mají S protein, se zde budou pěstovat zhruba 40 dnů. V jedné šarži přitom vznike až šest tun účinné látky. Ve zdejších tancích se potom skladují takzvaná média, to znamená výživa pro buňky. Nejčastěji se jedná o vitamíny nebo třeba cukry.

S protein se pak koncentruje a čistí od nežádoucích látek, třeba dalších proteinů. To bude ale jen jedna část vakcíny. Druhá se bude vyrábět ve Švédsku. Vše se pak zkompletuje v Německu.

Vakcína má být i od firmy AstraZeneca

Česko už má podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí na vakcínu od společnosti AstraZeneca. Celkem by ji mohlo dostat přes 3,5 milionu obyvatel. Stát by za ni měl zaplatit 3,5 půl eura za kus.

Pro lidi by pak měla být zdarma. Optimistické odhady uvádějí, že první dávky by mohly být k dispozici na přelomu roku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
před 16 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 22 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 2 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 2 hhodinami

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.