Školské odbory jsou ve stávkové pohotovosti. Oznámil to jejich předák František Dobšík po jednání s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) o růstu platů. Schůzka školské tripartity skončila bez dohody. Plaga navrhl, že se platy od ledna zvednou o 2250 korun a dodatečných průměrných 1400 korun získají učitelé na odměnách. To odborům nestačí. Výraznější přidání pro pedagogy na triparitě navíc žádali i zaměstnavatelé.
Odbory požadovaly původně navýšení platů učitelů o patnáct procent, nakonec souhlasily s desetiprocentním přidáním, ale s tím, že půjde o jednotné tarifní navýšení. Ministr Plaga naproti tomu nejprve navrhoval růst tarifů o pět procent a zbývajících pět procent do odměn, poté přišel s pevnou částkou 1750 korun pro všechny.
Odboráře neobměkčil ani nabídkou zvýšenou na 2250 korun, byť zdůraznil, že jde o 1,5násobek navýšení platů ostatních pracovníků veřejného sektoru. Ministr však nyní čelí stávkové pohotovosti.
„Je to politický signál, že dochází k nedohodě. Chceme nalézt řešení. Je to záležitost vlády. Uvidíme, jestli se jednání posunou ke zdárnému cíli,“ uvedl František Dobšík. Ujistil, že jsou odboráři připraveni „přerušit práci“ ve školách.
Platy zvyšuje vláda svým nařízením. Návrh předpisu by měla v brzké době projednávat. Vláda slíbila, že by pedagogové na konci volebního období měli pobírat 150 procent svého výdělku z roku 2017. Průměrný učitelský plat by tak měl činit asi 45 tisíc korun. Podle místopředsedkyně odborů Markéty Seidlové vláda sice tento slib naplňuje, ale z pohledu odborů to přesto nestačí.
„První věta začíná tím, že školství je prioritou této vlády. Jestliže je ta priorita taková, že průměrný plat učitele dosahuje maximálně 110 procent průměrného platu v ČR, tak musíme jasně říci, že to žádná priorita v podstatě není,“ vysvětlila.
Ředitelé škol požadavek odborů podporují
Za požadavek odborů se v úterý postavili také zástupci školských asociací. Podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka by navrhovaná pevná částka ministra znamenala navýšení tarifů v tabulkách zhruba o pět až sedm procent.
To je ale podle Zajíčka málo, protože podobně porostou i platy v ostatních částech veřejného sektoru. „My potřebujeme zajistit pro učitele motivaci, a když někde lidé berou stejně jako v jiných složkách veřejné správy, tak my ty lidi nejsme do škol schopni dostat,“ řekl Zajíček.
Zajíček dále zdůraznil, že obecně souhlasí s potřebou navyšovat odměny a příplatky, jak o ní hovoří ministr. Podle Zajíčka ale není možné vyhradit peníze z dohodnutých deseti procent navíc. „Ve chvíli, kdy bychom se bavili o 15 procentech, tak určitě podpoříme myšlenku deset procent tarif a pět procent do nadtarifní složky, ale bavíme-li se o deseti procentech, tak se bavme jen o tarifech,“ řekl.
Podobně se vyjádřila i Hana Stýblová z Asociace ředitelů základních škol a Renata Schejbalová z Asociace ředitelů gymnázií.
„V současné době, kdy je nedostatek učitelů a vnímáme výši učitelského platu jako velmi motivující faktor, tak jsme se přiklonili k tomu, že by deset procent mělo jít do tarifu,“ řekla Stýblová s tím, že by navíc měly vzrůst i nadtarify. Zvýšení peněz na odměny je podle ní dlouhodobým požadavkem ředitelů základních škol.
Růst odměn vedle desetiprocentního navýšení tarifů podporuje i Schejbalová. Obává se toho, že by se peníze vyčleněné na nadtarify nemusely k učitelům nakonec dostat. Poukázala na to, že od příštího roku bude fungovat nový model financování škol a školy zatím nevědí, kolik procent na odměny a příplatky dostanou. Dovědět by se to od ministerstva školství měly na začátku roku.
