Nehvizdy – Příliš nízké mraky znemožnily dnes realizaci vzpomínkového seskoku, který měl připomenout 70. výročí výsadku skupiny Anthropoid. V Nehvizdech u Prahy měli seskočit dva parašutisté, stejně jako při operaci, do míst, kam i tehdy dopadli Gabčík s Kubišem. Nad místem seskoku alespoň několikrát zakroužil armádní vrtulník. Operace Anthropoid měla za úkol provést atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Jako jedna z nejúspěšnějších operací vyslaných od exilové vlády z Londýna je hodnocena operace Silver A. Skupina vysazená u Senice u Poděbrad ve složení Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček podle plánu navázala kontakt s odbojáři i rádiové spojení s Londýnem, Valčík se navíc podílel na atentátu na Heydricha.
Parašutisté měli přistát u Plzně, nakonec ale seskočili u Prahy
Skupina Silver B měla předat místnímu odboji radiostanici, ta se ale při seskoku poškodila. Oba parašutisté Jan Zemek a Vladimír Škácha vysazení u Přelouče se prakticky celou válku skrývali, oba ale válku přežili jako jediní z celého výsadku. „Atentát na Heydricha byl největší ukázkou spolupráce armády a domácího civilního odboje v naší historii,“ podotkl historik Michal Burian.
Původně měl výsadek Anthropoid, dle slov historika, seskočit východně od Plzně, nakonec ale kvůli navigační chybě za špatného počasí seskočili u Nehvizd východně od Prahy. V tomto směru měli ale Gabčík s Kubišem štěstí, pracovníci místní sokolské odbojové organizace, která nebyla ještě infiltrovaná pracovníky gestapa, jim totiž v organizaci atentátu velmi pomohli.
Jako první v rámci operace Anthropoid seskočili ze čtyřmotorového Halifaxu poblíž Nehvizd u Čelákovic Gabčík s Kubišem. Bylo to v noci z 28. na 29. prosince 1941. Cíl operace splnili 27. května 1942, když v Kobylisích zaútočili na Heydrichovo auto. Protektor byl při výbuchu zraněn střepinou a několik dní po útoku zemřel. Za atentát, který je považován za největší počin evropského domácího odboje během druhé světové války, zaplatilo životem kromě Gabčíka a Kubiše a dalších parašutistů při stanném právu nejméně 3000 lidí.
Gestapo usilovně pátralo i v Nehvizdech. Podle náčelníka místního Sokola Miloše Ryčla musely kvůli podezření chodit brigády s motyčkami a hledat zakopané padáky. „Osm občanů Nehvizd to vědělo, ale po celou válku o tom nepromluvili,“ říká starosta obce Vladimír Nekolný. Obyvatele středočeských Nehvizd měl potkat podobný osud jako Lidice a Ležáky. Okupační úřady si to ale nakonec rozmyslely s tím, že obec leží na hlavní silnici do východních Čech a likvidace by vzbudila nežádoucí pozornost.
