První česká rychlodráha potřebuje i podporu Berlína. Letos se rozhodne, zda ji získá

Nahrávám video

Německo ještě letos začne připravovat studii, která by mohla přiblížit stavbu vysokorychlostní železnice z Prahy do Drážďan. V současnosti ji Berlín nepovažuje za prioritní. Saský premiér Stanislaw Tillich řekl po setkání se svým českým protějškem Bohuslavem Sobotkou, že po vzniku studie by se mohly zvýšit naděje na podporu rychlodráhy nejen z Berlína, ale i Bruselu.

Česká vláda sice vážně uvažuje o stavbě vysokorychlostních železničních tratí, ale i kdyby šlo vše bez jakéhokoli zádrhele, první připravovaná rychlodráha Praha–Drážďany se neobejde bez zásadních rozhodnutí v Berlíně. „Jde nám o to, aby se projekt přeshraničního propojení rychlou železnicí dostal z projektů tzv. potenciální potřeby mezi projekty přednostní potřeby. To znamená, aby se zvýšila jeho kategorizace a bonifikace ve spolkovém plánu dopravních cest,“ shrnul předseda české vlády Bohuslav Sobotka.

K „povýšení“ rychlodráhy do Prahy je nejprve nutné zpracovat studii hospodárnosti. Podle saského premiéra Stanislawa Tillicha by tento dokument měl začít vznikat již letos. „Hovořil jsem se spolkovým ministrem dopravy panem Dobrindtem, který mi potvrdil, že bude možné, aby studie hospodárnosti, která je nutná pro rozhodnutí na německé straně, byla uskutečněna přednostně v roce 2017,“ řekl Tillich, jenž přijel do Prahy, aby se svým českým protějškem jednal mimo jiné právě o vysokorychlostní železnici.

Vysokorychlostní trať Praha–Drážďany by měla významně zkrátit cestování mezi oběma městy i mezi Prahou a Berlínem, a protože by v Česku měla vzniknout také další nová trať z Prahy do Brna a na česko-slovensko-rakouské trojmezí, významně by se k Berlínu a Drážďanům přiblížila i Vídeň či Bratislava.

Do Drážďan pomalu, ale do Berlína rychle již v roce 2018

První krok ke zkrácení jízdní doby z Prahy a hlavně Drážďan do Berlína činí německý správce železniční infrastruktury DB-Netz již nyní. Probíhá dlouhodobá rekonstrukce železniční trati Berlín–Drážďany a jak připomněl Stanislaw Tillich, v příštím roce by – po letech, kdy cestování znechucovaly pomalé jízdy či objížďky – měla skončit první fáze úprav na rychlost 200 km/h.

Mezi Prahou a Drážďany je ale v současnosti situace taková, že stávající trať již nelze podobným způsobem upravit. Z Prahy do Kralup nad Vltavou jezdí vlaky údolím Vltavy, kde se mezi oblouky nerozjedou rychleji než na 100 km/h, až za Kralupy je možné zrychlit až na 160 km/h, jenomže severně od Lovosic se trať opět klikatí podél řeky, kde dosahují nejvyšší rychlosti 130 km/h (pouze vlaky s naklápěcí skříní, které tudy běžně nejezdí, mohou v některých úsecích jet až stošedesátkou). Rychleji se potom rozjedou až za Pirnou, kde se již koleje od řeky vzdalují.

Doba jízdy vlaků
Zdroj: ČT24/ČD/MD

Aby mohly dálkové vlaky zrychlit až na kýžených 350 km/h, musí vzniknout zcela nová trať. Kudy přesně povede, však zatím není jasné. V Česku je zadaná studie proveditelnosti, která by měla upřesnit koridor pro stavbu vysokorychlostní tratě. Pravděpodobně povede přes Ústí nad Labem a Krušné hory potom překoná tunelem, který Stanislaw Tillich připodobnil ke Gotthardskému úpatnímu tunelu otevřenému loni ve Švýcarsku.

V souvislosti se stavbou nové trati Praha–Drážďany se hovoří jako o milníku o roce 2035. Starší materiály počítaly s tím, že v tomto roce bude hotová, Bohuslav Sobotka však v pondělí hovořil o tom, že „SŽDC (…) pracovně předpokládá, že by výstavba mohla být zahájena v roce 2035“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bude dříve rychlodráha, nebo berlínské letiště?

Jak Sobotka, tak Stanislaw Tillich slíbili, že se pokusí přípravy urychlit. „Období 2035 sice reálné je, ale bylo by žádoucí, aby to šlo rychleji. Čekali jsme 20 let na D8. To bylo dostatečně dlouho. Možná by to tentokrát mohlo být rychlejší,“ podotkl saský premiér. S odkazem na jednu z nejproblematičtějších staveb v Německu dodal, že doufá, že „na tom nebudeme podobně jako berlínské letiště“.

Vysokorychlostní železnice je v Česku téma u politiků sice oblíbené, ale dosud zůstávalo pouze u tabulek, vizualizací a vysvětlování, že není možné stavby připravovat – většinou s odvoláním na Brusel, který nechtěl dát peníze například na mimořádně drahý vysokorychlostní úsek Praha–Beroun, nebo na Berlín, který nemá nové tratě k českým hranicím příliš vysoko na svém seznamu významných dopravních staveb. V tom kontextu je studie proveditelnosti zásadním krokem vpřed.

Premiér Sobotka navíc v pondělí uvedl, že poté, co loni zadalo ministerstvo dopravy studii na trať do Drážďan, vypíše letos na jaře soutěž na zhotovitele na druhou vysokorychlostní trať Praha–Brno–Břeclav. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 8 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 13 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 16 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 19 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.