Brno - Ústavní soud (ÚS) dnes zpřísnil podmínky pro nařízení prohlídky pozemků a takzvaných jiných prostor, například skladů, zemědělských stavení a míst, která neslouží k bydlení. Nově může o prohlídce rozhodnout jen soud. Dosud kompetenci měli i státní zástupci, případně policie s předchozím souhlasem žalobce. Prohlídky nebytových prostor se tak nyní dostaly do podobného režimu jako domovní prohlídky. ÚS kvůli tomu změnil trestní řád. Iniciativa vzešla od ústavních soudců. Verdikt může teoreticky ovlivnit jen dosud otevřené trestní kauzy.
Prohlídka pozemku nebo prostoru, který neslouží přímo k bydlení, je podle ÚS také zásahem do práva na soukromí. Proto není důvod k tomu, aby byly podmínky pro její nařízení méně přísné. Dosud platilo, že o domovní prohlídce vždy rozhoduje soud, ale o prohlídce takzvaných jiných prostor a pozemků mohli za určitých okolností rozhodnout také státní zástupce nebo policie s předchozím souhlasem žalobce. Podle soudkyně zpravodajky Elišky Wagnerové je nutné, aby o vydání příkazu k prohlídce rozhodoval nezávislý a nestranný orgán, což je pouze soud. Soukromí má jinou než jen stavebně-technickou dimenzi, dodala.
Eliška Wagnerová:
„Stejně jako v případě výkonu domovní prohlídky, tak i v případě výkonu prohlídky jiných prostor včetně zemědělských stavení, jakož i pozemků, nezbytně dochází k zásahu do soukromé sféry jednotlivce prostorově vymezené, a pro takový zásah je třeba předchozí povolení soudu.“
Prohlídka bez povolení je možná jen ve výjimečných případech
Z práva na soukromí nelze zcela vyjmout ani otevřené prostory, třeba les nebo louku, kdy je ovšem třeba oddělovat vstup na pozemek od jeho zevrubné prohlídky. „Je totiž obecně známou a sdílenou zkušeností, že se právě v takovém prostoru mnohdy realizoval soukromý život skrze uschování věcí, jež měly zůstat skryty očím veřejnosti,“ řekla Wagnerová. V trestním řádu nadále zůstává ustanovení, podle kterého může prohlídku policie provést okamžitě, pokud nelze předem získat souhlas soudu a věc nesnese odklad. Policisté ale smějí ustanovení využívat jen za zcela výjimečných okolností.
Ústavní soud se původně zabýval stížností ženy potrestané dvouletým vězením se stejně dlouhou podmínkou za drogový delikt. Žena ve stížnosti zpochybnila provedení prohlídky. Policie podle ní získala důkazy nezákonně. Druhý senát ÚS, který případ zkoumal, dospěl k závěru, že sporné ustanovení trestního řádu je protiústavní. Proto podal patnáctičlennému sboru všech soudců návrh na jeho zrušení.
