Přibývá lidí, kteří sepisují svou poslední vůli. Někdy myslí i na charitu

Nahrávám video

V Česku v posledních letech přibývá lidí, kteří sepisují svou poslední vůli. Loni jich bylo 22 tisíc. Přesto jde, oproti zahraničí, spíš o výjimečný krok. Zlepšit to chtějí organizace v rámci Měsíce dobročinných závětí.

V domově Radost v Merklíně probíhá už několik měsíců postupná rekonstrukce – z části i díky penězům, které Diakonie dostala jako dar v závěti. „Rekonstrukce je velmi náročná, peníze nám tam chyběly a vlastně v tu chvíli přišel telefonát od notáře, což nám způsobilo velkou radost,“ vysvětluje Zdeňka Sobotová, která v rámci Diakonie Českobratrské církve evangelické pečuje o dárce.

Organizace většinou dopředu netuší, že jim někdo chce něco odkázat. Například Nadace Olgy Havlové dostane takový nečekaný dar i třikrát ročně. Někdy je v závěti uvedeno i to, na co mají peníze sloužit. „Pokud dárce toto přání nevysloví, my vždycky peníze použijeme na pomoc seniorům – na sociální služby a taky na paliativní péči,“ říká ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Monika Granja.

Počty lidí, kteří sepíší závěť, sice rostou – vloni jich bylo už téměř dvaadvacet tisíc – přesto nejde v porovnání se zahraničím o vysoká čísla. Navíc závětí, ve kterých lidé myslí na dobročinnost, je jen nepatrně. Podle odhadů je v Česku jedno až dvě promile úmrtí s dobročinnou závětí. Například ve Velké Británii je to až šest procent.

Počty závětí
Zdroj: ČT24

Změnit by to mohl měsíc Dobročinné závěti, který právě probíhá. Během něj je zhruba dvoutisícový poplatek za práci notáře každému vrácen – tedy pokud v poslední vůli pamatoval na charitu.

„Účel je předně zviditelnit, že je dobré sepsat závěť. A pokud se někdo rozhodne už závěť sepsat, tak že je tady i možnost myslet na dobročinnou organizaci,“ vysvětluje programový ředitel Nadace Via a mluvčí kampaně Závěť pomáhá Jan Gregor.

Sepsat ji lze u notáře, ale i vlastnoručně. Kdo ji napíše na počítači, musí u toho mít dva svědky. Nikdy nesmí chybět vlastnoruční podpis. 

Náležitosti závěti
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 10 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled