Praha - Dnes je Den vzpomínání na oběti holocaustu. Na pražském náměstí Míru čtou dobrovolníci už poosmé veřejně jména obětí. Nadační fond obětem holocaustu s Institutem Terezínské iniciativy také pořádají konferenci, která se věnuje odporu proti nacistického režimu.
Pražské náměstí Míru poosmé rozezněla jména obětí holocaustu
Plán na vyhlazení Židů a dalších příslušníků národů, které nacistická ideologie považovala za podřadné, má podle nejčernějších odhadů až 17 milionů obětí. Jména těch českých si lidé připomenou na náměstí Míru v Praze. „K tomu čtení se může připojit kdokoliv, nejsou to vyloženě dobrovolníci, ale lidé, kteří mají potřebu si připomenout oběti bezpráví, ke kterému během druhé světové války došlo,“ uvedla ředitelka Institutu Terezínské iniciativy Tereza Štěpková.
Veřejné připomínky se zúčastní pamětníci holocaustu. „Ti lidé tady žijí mezi námi, nejsou to jenom nějaké historické příběhy,“ konstatoval provozní ředitel Cen Paměti národa Post bellum Jan Polouček.
GALERIE
Židovství
V březnu uplynulo celých sedmdesát let ode dne, kdy vyjel z Brna první hromadný romský transport do Osvětimi. Většina z více než tisíce lidí se z koncentračního tábora nevrátila. „Přišel rok 1942, kdy začali brát Židy, a už jsme věděli, že budeme na řadě. Přesně za rok sebrali velkou rodinu mojí maminky,“ zavzpomínala na události té doby pamětnice Emílie Machálková.
Letos je tomu rovněž sedmdesát let od začátku povstání vězňů varšavského ghetta, které je považováné za největší akci odporu Židů vůči nacistům. Vězňové varšavského ghetta se rozhodli v dubnu 1943 vzdorovat bezpráví, s vědomím mizivé šance na záchranu odolávali téměř měsíc přesile nacistů. Potom povstali i vězni v Treblince nebo v Osvětimi.
GALERIE
videogallery_324582