Poslanci potvrdili zdanění náhrad za církevní restituce. Přehlasovali senátní veto

Nahrávám video

Církve mají od příštího roku platit daň z finančních náhrad, které dostávají za majetek nevydaný v restitucích. Sněmovna v úterý přehlasovala senátní veto komunistické předlohy. Senátoři označili zdanění náhrad za protiústavní, u většiny poslanců ale s tímto argumentem neuspěli. Novela nyní zamíří k prezidentu Miloši Zemanovi.

Sněmovna potvrdila takzvané zdanění církevních restitucí hlasy 114 ze 181 přítomných poslanců, proti jich bylo 57. K přehlasování senátního veta je nutných nejméně 101 hlasů. Pro zdanění zvedli ruku zejména poslanci ANO, SPD, ČSSD a KSČM a také nezařazení Marian Bojko a Ivana Nevludová. 

Zdanění náhrad je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud by měla daňová novela platit, napadne ji u Ústavního soudu. 

Ze sněmovny nyní novela zamíří k prezidentu Miloši Zemanovi. Ten už několikrát řekl, že se zdaněním souhlasí. Opoziční poslanci a senátoři oznámili, že začnou sbírat podpisy pro návrh na zrušení zákona hned poté, co ho prezident podepíše. Ústavní soud by mohl stížnost dostat do konce května. Rozhodne ale zřejmě až během příštího roku.

Zastánci zdanění náhrad za restituce argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Kritici návrhu i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv.

Benda: Více než katolíky to poškozuje ostatní církve a židovskou obec

Sněmovna projednávala senátní veto normy už potřetí. Poslanec ODS Marek Benda dočetl na úvod úterní schůze brožuru kritickou ke zdanění státních náhrad církvím, kterou sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků. Uvedl také, že předloha KSČM více než katolickou církev poškozuje ostatní církve a židovskou obec.

Předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský v debatě prohlásil, že nejde o zdanění náhrad, ale o sankci. „Splátky dluhu se nedaní,“ zdůraznil. Podle bývalého předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka se zdanění zneužívá k mocenským účelům. Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek označil předlohu za novelu komunistické loupeže.

„Sto čtrnáct poslanců dnes novelizovalo po 70 letech komunistické bezpráví, loupeže a vraždy, kterých se náš stát dopustil na církvích a jejích členech. Přesto pravda a láska brzy zvítězí nad lží a nenávistí. 114 jmen však na seznamu lži a nenávisti zůstane navěky,“ uvedl Kalousek.

„Ustupování komunistům se nikdy v minulosti nevyplatilo, vláda se ale nepoučila. Kvůli hlasům vládních poslanců, KSČM a SPD prošlo zdanění církevních restitucí, ačkoliv zákon sněmovně vrátil Senát. Věřím, že spravedlnost zjedná Ústavní soud, na který se obrátíme,“ uvedl předseda občanských demokratů Petr Fiala.

Existuje společenská poptávka, hájí zdanění komunisté

Církevní restituce naopak kritizoval poslanec ANO Jiří Mašek, podle něhož se vrátily před únor 1948 i před prvorepublikovou pozemkovou reformu a také z toho důvodu byly předraženy o 54 miliard až 104 miliard korun. „Tvrdíme, že oprávněný nárok církví byl již zcela naplněn. Co bylo ukradeno, bylo vráceno,“ uvedl Mašek.

Po narovnání církevních restitucí podle komunistického poslance Leo Luzara existuje společenská poptávka. Luzar připustil, že Ústavní soud může rozhodnout o protiústavnosti zdanění náhrad, je třeba mu ale dát schválením předlohy šanci, aby záležitost posoudil.

„Už při přijetí zákona (o církevních restitucích) bylo 80 procent obyvatelstva proti,“ uvedl předseda komunistů Vojtěch Filip. „Jsme rádi, že naděje 80 procent českého obyvatelstva se naplnila a že Ústavní soud také tu společenskou potřebu těchto občanů vyslyší.“

Takové výroky kritizuje předseda STAN Vít Rakušan: „Pokud předseda KSČM říká, že doufá, že Ústavní soud vyslyší společenskou poptávku, pak se ocitáme v 50. letech, kdy soudy vyslechly společenskou poptávku a posílaly lidi na mnoho let do žaláře nebo na smrt.“ Starostové také varovali před narušením důvěry občanů v právní stát.

O narušení právních jistot mluví také lidovci. „Respektuji rozhodnutí sněmovny o zdanění náhrad církvím. Nic to ale nemění na tom, že se dle mého názoru jedná o bezprecedentní porušení právních jistot a sprostý obchod mezi ANO, ČSSD a KSČM za podporu vládě,“ napsal na Twitteru předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013.

Zákon ale také znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili.
08:22Aktualizovánopřed 7 mminutami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 51 mminutami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 2 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 13 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.