Policie zasahovala celé dopoledne ve Varnsdorfu na Děčínsku. Informaci České televize potvrdila bez detailů mluvčí krajské policie Alena Bartošová. Vyšetřování se zřejmě týká pronájmu radarů na měření rychlosti. Kriminalisté byli na městském úřadě, v domě starosty Stanislava Horáčka (ANO) a u majitele soukromé společnosti WST. Opozice se v červnu kvůli radarům obrátila na antimonopolní úřad.
Policie zasahovala ve Varnsdorfu, mimo jiné v domě starosty. Šlo o pronájem radarů
Policie zasahovala ve Varnsdorfu kvůli zakázce na radary (zdroj: ČT24)
Podle informací ČT zásah skončil kolem poledne. „Probíhaly jisté úkony trestního řízení,“ řekla k tomu mluvčí policie Bartošová s tím, že další podrobnosti nebude sdělovat.
„Můžeme potvrdit, že v budově městského úřadu probíhaly úkony orgánů činných v trestním řízení. V současné chvíli se k věci nebudeme vyjadřovat,“ potvrdil informace o zásahu mluvčí radnice Tomáš Secký.
Na svém webu radnice uvedla, že vyvrací spekulace kolující po sociálních sítích. „V souvislosti s úkony nebyl nikdo obviněn, zadržen ani vzat do vazby,“ uvedlo město na webu. Společnost WST se zatím nevyjádřila.
Opozice upozorňovala na údajnou nezákonnost zakázky
Už v červnu podali tři opoziční zastupitelé stížnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Na antimonopolní úřad se obrátil mimo jiné Jan Šimek (Náš Varnsdorf). On a další dva zastupitelé považují smlouvu na měření rychlosti radary se soukromou společností Water Solar Technology (WST) za nezákonnou.
Částečně argumentují postojem ministerstva vnitra, jemuž se také nelíbí postup městské rady, která opakovaně uzavřela smlouvu na provozování radarů s WTS. Poslední, v pořadí třetí smlouvu, schválili varnsdorfští radní 14. března s tím, že firmu vybrali na základě otevřeného výběrového řízení poté, co tu původní napadlo ministerstvo vnitra. Podle registru smluv ji město uzavřelo 9. dubna.
Vedení radnice kritiku odmítá. Tvrdí, že město protiprávně nejedná a uzavřené smlouvy jsou v souladu se zákonem. Porušení zákona u vypsaného výběrového řízení nezjistil ani antimonopolní úřad.
Třem zástupcům opozice mimo jiné vadí, že podmínkou výběrového řízení byla cena za přestupek. Za jednotlivé přestupky měla firma WST získávat po 300 korunách, později šlo o 280 korun za přestupek.
„Tato výběrová podmínka je dle našeho názoru v rozporu se zákonem. Výše uvedený rozpor ohledně umístění radarů a měření okamžité rychlosti 60 metrů za cedulí obce indikuje, že lokality byly vybrány primárně soukromým dodavatelem měření, a to tak, aby se provedlo co nejvíce měření,“ uvedli zastupitelé ve stížnosti, kterou má ČTK k dispozici. Kvůli provozování radarů ve městě chtěla opozice neúspěšně na březnovém zasedání odvolat vedení města.
Vedení města si ale dohodu s firmou pochvalovalo: zatímco společnosti WST zaplatilo město zhruba 36 milionů korun, samotná obec z výběru pokut získala 82 milionů korun.