Spalniček je v Česku nejméně za posledních deset let. Státní zdravotní ústav od začátku roku eviduje pouze tři případy onemocnění. Ve stejném období v loňském roce bylo více než pět set nemocných. Příčinou může být mimo jiné omezení cestování za hranice a kontaktu mezi lidmi v době koronavirové krize. ČT to potvrdila Kateřina Fabiánová z oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Od začátku roku se v Česku objevily tři případy spalniček, loni přitom od ledna do května evidoval SZÚ 539 případů onemocnění. „V letošním roce je zatím situace týkající se spalniček klidná. Na tomto vývoji se podílí mimo jiné také omezení cestování a nižší počet kontaktů v době koronavirové krize,“ vysvětlila Fabiánová.
Dalším důvodem by podle ní mohlo být, že se minulý rok nakazili lidé s nízkou hodnotou protilátek a došlo tak k „promoření“. Celkem v roce 2019 evidovali hygienici 590 případů spalniček.
To, že nouzový stav měl vliv na vývoj nákazy spalničkami, potvrzuje i Ondřej Beran, vedoucí lékař výzkumné laboratoře a Centra očkování a cestovní medicíny Ústřední vojenské nemocnice. Podle něj nelze přesné důvody poklesu výskytu spalniček specifikovat, ale dopad pandemie, národních karantén nebo omezení mají svůj vliv.
Situaci ovlivnila i hygienická opatření spojená s koronavirovou krizí. „Infekce se šíří kapénkami, vzduchem na delší vzdálenost i kontaktem. Šíření se zabraňuje izolací nemocných a karanténou kontaktů plus samozřejmě používáním ochranných pomůcek u personálu podobně jako v případě covidu,“ uvedl Beran a dodal, že situaci nejspíše zlepšila i loňská opatření, která zvýšila proočkovanost dětí a zdravotníků.
Spalničky patří mezi nejnakažlivější virová infekční onemocnění. První, asi čtyřdenní fáze, začíná teplotou, rýmou, kašlem nebo zánětem spojivek. V druhé fázi následuje výskyt vyrážky, která začíná za ušima a na zátylku. poté se šíří na obličej, trup a končetiny. „Zejména u malých dětí se často objeví zánět průdušek, zápal plic, zánět jater, či vzácněji zánět mozku, tedy encefalitida,“ uzavřel Beran.
