Po celodenním maratonu má Babišova druhá vláda důvěru

Vláda Andreje Babiše (ANO) získala důvěru Poslanecké sněmovny. Stalo se tak 264 dnů po volbách, což je nejdéle v historii. Vláda získala podporu 105 hlasů, proti bylo 91 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. Hlasování předcházel maraton projevů především opozičních poslanců, kteří kritizovali Babiše, program jeho vlády i to, že se chce menšinová koalice opřít o komunistickou stranu. Na hlasování tak došlo až po půlnoci.

  • 1:30

    Náš on-line přenos také končí. Děkujeme za pozornost. 

  • 1:25

    Předseda sněmovny ukončil schůzi dolní komory.

  • 1:23

    Výsledky hlasování byly oficiálně potvrzeny. Předseda sněmovny Vondráček (ANO) oznámil, že vláda důvěru získala.

Menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD bude vládnout s důvěrou sněmovny. V dolní komoře jej při hlasování podpořili poslanci KSČM, zástupci ostatních šesti stran byli proti. Česko má plnohodnotnou vládu po více než osmi měsících od voleb, které se konaly loni v říjnu.

Výsledek, který potvrdil očekávanou dohodu dvou vládních stran podpořenou komunisty, oznámil předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) před půl druhou v noci.

Nahrávám video

Oběma koaličním stranám chyběli poslanci

Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. Bývalý statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec se z jednání sněmovny o vyslovení důvěry vládě omluvil, protože, jak uvedl, nemohl kabinet podpořit kvůli svému svědomí. Koalici chyběl také hlas Jiřího Maška (ANO), který je v Austrálii a omluvil se z rodinných důvodů. Nehlasoval ani Zdeněk Ondráček z KSČM. Z opozičního tábora chyběl jen Petr Pávek (STAN).

Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že neví proč Ondráček chyběl. Ve středu ráno v dolní komoře byl, poznamenal. Důvod Ondráčkovy absence neznal ani šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik.

Podle opozice skončilo období první České republiky

Vznikem nové vlády s podporou komunistů skončila v České republice podle části opozice dosavadní republika. Vidí vznik poloprezidentského systému či „babišovské demokracie“. 

Podle předsedy ODS Petra Fialy vznikla polokomunistická vláda, která nemá jasné programové cíle a Českou republiku nikam neposune. ODS bude tvrdou a zásadovou opozicí, řekl Fiala. Podotkl, že komunisté poprvé od roku 1989 získali podíl na moci.

Republika, která byla založená na začátku roku 1993, vyslovením důvěry vládě ANO a ČSSD s podporou komunistů skončila, nyní nastane svérázná babišovská vůdcovská demokracie, řekl čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Premiér Babiš podle něj bude kvůli svému ekonomickému i politickému vlivu neomezeným vůdcem a zemi povede jako svůj podnik.

Podle šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska vzroste moc Ruska, protože komunisté budou společně s Hradem „putinovskou pátou kolonou“. Kalousek posun KSČM k moci označil za velmi nebezpečný. TOP 09 bude podle něj opozicí, bude ale ochotna podpořit body vstřícné k západním spojencům. 

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek zopakoval, že nebyly splněny podmínky KDU-ČSL, a strana proto vládu závislou na hlasech komunistů podpořit nemohla. „Dnešním hlasováním končí první Česká republika a začíná nová republika,“ řekl. Dodal, že doufá, že nebude podobná druhé Československé republice. Bělobrádek vyzval veřejnost, aby neztrácela naději.

Předseda poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek řekl, že odpovědnost za komunistickou vládu plně leží na ANO a ČSSD. Každý poslanec, který pro vládu hlasoval, podle něj posunul Česko směrem na východ k Rusku. Očekává nyní souboj o svobodu veřejných médií a o Senát.

Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Petr Gazdík označil vznik vlády za určité ukončení nestability, za horší zprávu ale považuje komunistickou podporu kabinetu. Vláda podle něj vznikla pletichařením. Řekl, že ČR nastupuje dráhu poloprezidentského systému, což odporuje ústavě. STAN plánuje být konstruktivní opozicí.

Předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek na Twitteru uvedl, že místo snů vláda přinese Česku zaostávání. „Jediný, kdo vydělá, bude Agrofert a jeho podržtaškové. Země ztratí tři roky, které mohla dát vzdělávání, inovacím a růstu postaveném na svobodě,“ dodal.

Podle předsedy komunistů Filipa je vznik vlády naopak dobrou zprávou pro občany, Evropskou unii i finanční trhy.

Filip novinářům řekl, že hlasováním poslanců skončila půlroční politická krize. Je přesvědčen, že vznik vlády je dobrou zprávou. Je podle něj důležitý z pohledu dalšího stabilního vývoje České republiky. Komunisté vládu podpořili z programových důvodů a dále budou vládu pouze tolerovat, dodal. Jsou připraveni předkládat vlastní návrhy zákonů.

Veledlouhá diskuze odsunula hlasování až za půlnoc

Projevy a hádky ve sněmovně trvaly celý den. Před hlasováním o důvěře vládu podpořil prezident Miloš Zeman, hájil ji premiér Andrej Babiš i předseda ČSSD Jan Hamáček. Sněmovnou ale většinu dne zněla kritika. Předsedové jednotlivých stran sice vystoupili již poměrně brzy, poté se ale hlásili další a další poslanci.

Kritika vlády měla trojí kořeny. Nejčastěji se poslanci ohrazovali proti tomu, že má menšinovou koalici svými hlasy podpořit komunistická strana. Předseda největší opoziční strany ODS Fiala hovořil o nebezpečí, které podle něj nový kabinet představuje kvůli spolupráci menšinové koalice s komunisty. Připojili se k němu také zástupci TOP 09 a KDU-ČSL. Předseda jejich poslaneckého klubu Bartošek varoval, že „komunisté se dělí o moc, jen když musejí“.

Petr Fiala kritizoval také program. „Programové prohlášení vlády připomíná sběrné suroviny. Je tam všechno možné, ale máloco použitelné,“ řekl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Předseda Pirátů Ivan Bartoš potom poukázal, že mezi vládními prioritami není vzdělání. Je přitom přesvědčen, že současná společnost není jen informační, ale vzdělanostní. Vzdělání je podle něj podmíněno investicemi do školství a hlavně do pedagogů. Zároveň ujistil, že budou všichni pirátští poslanci hlasovat proti vládě.

Předseda SPD Tomio Okamura potom vládu kritizoval jako příliš probruselskou. Premiér Babiš má podle něj firmy v Německu a žije z evropských dotací. „Bude zpívat písničku podle not psaných jinde, ne u nás doma. Vládu řízenou z Bruselu podpořit nemůžeme,“ prohlásil. Současně kritizoval i ČSSD jako stranu, která „se dlouhodobě podílela na kauzách, které stály naše daňové poplatníky miliardy korun“.  

Vládu hájili prezident i premiér. Babiš představil šest hlavních priorit

Vládu naopak hned na začátku schůze přišel podpořit prezident Miloš Zeman. Ten vyzdvihl, že programové prohlášení vlády obsahuje dlouhodobý investiční program. Vyslovil se i proti snaze Evropské unie na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Prezident však programové prohlášení také zkritizoval. „Není zde jasná odpověď na otázku, kde na to vezmeme peníze,“ konstatoval. Vadí mu i deficit v době ekonomického růstu.

Po něm se ujal slova premiér Andrej Babiš a přednesl nejdelší projev předcházející hlasování o důvěře, který ve sněmovně zazněl od roku 2002 a premiéra Špidly. 

„Jsem přesvědčen, že nová menšinová vláda udělá maximum pro lidi,“ řekl premiér ve své zhruba stominutové řeči s tím, že kabinet také učiní vše pro to, aby Česko prosperovalo. Současně dal najevo, že očekává, že zazní mnoho kritických slov od opozičních poslanců, byť jim slíbil spolupráci třeba v zahraniční politice, digitalizaci nebo na urychlení výstavby dopravních projektů. 

Hlavními body programu jsou podle něho důchodová reforma, digitální Česko, boj za české zájmy v unii a ve světe, strategický investiční program, reforma státu a posílení bezpečnosti. Ve společnosti na nich panuje shoda, tvrdí. 

Ministerský předseda ale mluvil i o dalších záležitostech, třeba o potravinové soběstačnosti, zdravotnictví, školství, lepším výběru daní, plánovaném poklesu některých daní a o energetice, v níž podpořil jadernou energetiku. „V jádru mám jasno, jaderné energetické zdroje jsou pro nás nejvýhodnější,“ uvedl Babiš. 

Poměrně obšírně se věnoval rovněž hospodaření státu. Vláda by podle něj chtěla směřovat k vyrovnanému rozpočtu, ale deficit je minimální. „Je třeba vnímat minulé dluhy v investicích,“ zdůraznil v této souvislosti premiér, jenž slíbil třeba výstavbu nebo modernizaci 210 kilometrů dálnic do roku 2021. Babiš chce zároveň tlačit na jednotlivé ministry, aby šetřili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 5 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 6 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 7 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 12 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.