Po celodenním maratonu má Babišova druhá vláda důvěru

Vláda Andreje Babiše (ANO) získala důvěru Poslanecké sněmovny. Stalo se tak 264 dnů po volbách, což je nejdéle v historii. Vláda získala podporu 105 hlasů, proti bylo 91 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. Hlasování předcházel maraton projevů především opozičních poslanců, kteří kritizovali Babiše, program jeho vlády i to, že se chce menšinová koalice opřít o komunistickou stranu. Na hlasování tak došlo až po půlnoci.

  • 1:30

    Náš on-line přenos také končí. Děkujeme za pozornost. 

  • 1:25

    Předseda sněmovny ukončil schůzi dolní komory.

  • 1:23

    Výsledky hlasování byly oficiálně potvrzeny. Předseda sněmovny Vondráček (ANO) oznámil, že vláda důvěru získala.

Menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD bude vládnout s důvěrou sněmovny. V dolní komoře jej při hlasování podpořili poslanci KSČM, zástupci ostatních šesti stran byli proti. Česko má plnohodnotnou vládu po více než osmi měsících od voleb, které se konaly loni v říjnu.

Výsledek, který potvrdil očekávanou dohodu dvou vládních stran podpořenou komunisty, oznámil předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) před půl druhou v noci.

Nahrávám video

Oběma koaličním stranám chyběli poslanci

Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. Bývalý statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec se z jednání sněmovny o vyslovení důvěry vládě omluvil, protože, jak uvedl, nemohl kabinet podpořit kvůli svému svědomí. Koalici chyběl také hlas Jiřího Maška (ANO), který je v Austrálii a omluvil se z rodinných důvodů. Nehlasoval ani Zdeněk Ondráček z KSČM. Z opozičního tábora chyběl jen Petr Pávek (STAN).

Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že neví proč Ondráček chyběl. Ve středu ráno v dolní komoře byl, poznamenal. Důvod Ondráčkovy absence neznal ani šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik.

Podle opozice skončilo období první České republiky

Vznikem nové vlády s podporou komunistů skončila v České republice podle části opozice dosavadní republika. Vidí vznik poloprezidentského systému či „babišovské demokracie“. 

Podle předsedy ODS Petra Fialy vznikla polokomunistická vláda, která nemá jasné programové cíle a Českou republiku nikam neposune. ODS bude tvrdou a zásadovou opozicí, řekl Fiala. Podotkl, že komunisté poprvé od roku 1989 získali podíl na moci.

Republika, která byla založená na začátku roku 1993, vyslovením důvěry vládě ANO a ČSSD s podporou komunistů skončila, nyní nastane svérázná babišovská vůdcovská demokracie, řekl čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Premiér Babiš podle něj bude kvůli svému ekonomickému i politickému vlivu neomezeným vůdcem a zemi povede jako svůj podnik.

Podle šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska vzroste moc Ruska, protože komunisté budou společně s Hradem „putinovskou pátou kolonou“. Kalousek posun KSČM k moci označil za velmi nebezpečný. TOP 09 bude podle něj opozicí, bude ale ochotna podpořit body vstřícné k západním spojencům. 

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek zopakoval, že nebyly splněny podmínky KDU-ČSL, a strana proto vládu závislou na hlasech komunistů podpořit nemohla. „Dnešním hlasováním končí první Česká republika a začíná nová republika,“ řekl. Dodal, že doufá, že nebude podobná druhé Československé republice. Bělobrádek vyzval veřejnost, aby neztrácela naději.

Předseda poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek řekl, že odpovědnost za komunistickou vládu plně leží na ANO a ČSSD. Každý poslanec, který pro vládu hlasoval, podle něj posunul Česko směrem na východ k Rusku. Očekává nyní souboj o svobodu veřejných médií a o Senát.

Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Petr Gazdík označil vznik vlády za určité ukončení nestability, za horší zprávu ale považuje komunistickou podporu kabinetu. Vláda podle něj vznikla pletichařením. Řekl, že ČR nastupuje dráhu poloprezidentského systému, což odporuje ústavě. STAN plánuje být konstruktivní opozicí.

Předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek na Twitteru uvedl, že místo snů vláda přinese Česku zaostávání. „Jediný, kdo vydělá, bude Agrofert a jeho podržtaškové. Země ztratí tři roky, které mohla dát vzdělávání, inovacím a růstu postaveném na svobodě,“ dodal.

Podle předsedy komunistů Filipa je vznik vlády naopak dobrou zprávou pro občany, Evropskou unii i finanční trhy.

Filip novinářům řekl, že hlasováním poslanců skončila půlroční politická krize. Je přesvědčen, že vznik vlády je dobrou zprávou. Je podle něj důležitý z pohledu dalšího stabilního vývoje České republiky. Komunisté vládu podpořili z programových důvodů a dále budou vládu pouze tolerovat, dodal. Jsou připraveni předkládat vlastní návrhy zákonů.

Veledlouhá diskuze odsunula hlasování až za půlnoc

Projevy a hádky ve sněmovně trvaly celý den. Před hlasováním o důvěře vládu podpořil prezident Miloš Zeman, hájil ji premiér Andrej Babiš i předseda ČSSD Jan Hamáček. Sněmovnou ale většinu dne zněla kritika. Předsedové jednotlivých stran sice vystoupili již poměrně brzy, poté se ale hlásili další a další poslanci.

Kritika vlády měla trojí kořeny. Nejčastěji se poslanci ohrazovali proti tomu, že má menšinovou koalici svými hlasy podpořit komunistická strana. Předseda největší opoziční strany ODS Fiala hovořil o nebezpečí, které podle něj nový kabinet představuje kvůli spolupráci menšinové koalice s komunisty. Připojili se k němu také zástupci TOP 09 a KDU-ČSL. Předseda jejich poslaneckého klubu Bartošek varoval, že „komunisté se dělí o moc, jen když musejí“.

Petr Fiala kritizoval také program. „Programové prohlášení vlády připomíná sběrné suroviny. Je tam všechno možné, ale máloco použitelné,“ řekl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Předseda Pirátů Ivan Bartoš potom poukázal, že mezi vládními prioritami není vzdělání. Je přitom přesvědčen, že současná společnost není jen informační, ale vzdělanostní. Vzdělání je podle něj podmíněno investicemi do školství a hlavně do pedagogů. Zároveň ujistil, že budou všichni pirátští poslanci hlasovat proti vládě.

Předseda SPD Tomio Okamura potom vládu kritizoval jako příliš probruselskou. Premiér Babiš má podle něj firmy v Německu a žije z evropských dotací. „Bude zpívat písničku podle not psaných jinde, ne u nás doma. Vládu řízenou z Bruselu podpořit nemůžeme,“ prohlásil. Současně kritizoval i ČSSD jako stranu, která „se dlouhodobě podílela na kauzách, které stály naše daňové poplatníky miliardy korun“.  

Vládu hájili prezident i premiér. Babiš představil šest hlavních priorit

Vládu naopak hned na začátku schůze přišel podpořit prezident Miloš Zeman. Ten vyzdvihl, že programové prohlášení vlády obsahuje dlouhodobý investiční program. Vyslovil se i proti snaze Evropské unie na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Prezident však programové prohlášení také zkritizoval. „Není zde jasná odpověď na otázku, kde na to vezmeme peníze,“ konstatoval. Vadí mu i deficit v době ekonomického růstu.

Po něm se ujal slova premiér Andrej Babiš a přednesl nejdelší projev předcházející hlasování o důvěře, který ve sněmovně zazněl od roku 2002 a premiéra Špidly. 

„Jsem přesvědčen, že nová menšinová vláda udělá maximum pro lidi,“ řekl premiér ve své zhruba stominutové řeči s tím, že kabinet také učiní vše pro to, aby Česko prosperovalo. Současně dal najevo, že očekává, že zazní mnoho kritických slov od opozičních poslanců, byť jim slíbil spolupráci třeba v zahraniční politice, digitalizaci nebo na urychlení výstavby dopravních projektů. 

Hlavními body programu jsou podle něho důchodová reforma, digitální Česko, boj za české zájmy v unii a ve světe, strategický investiční program, reforma státu a posílení bezpečnosti. Ve společnosti na nich panuje shoda, tvrdí. 

Ministerský předseda ale mluvil i o dalších záležitostech, třeba o potravinové soběstačnosti, zdravotnictví, školství, lepším výběru daní, plánovaném poklesu některých daní a o energetice, v níž podpořil jadernou energetiku. „V jádru mám jasno, jaderné energetické zdroje jsou pro nás nejvýhodnější,“ uvedl Babiš. 

Poměrně obšírně se věnoval rovněž hospodaření státu. Vláda by podle něj chtěla směřovat k vyrovnanému rozpočtu, ale deficit je minimální. „Je třeba vnímat minulé dluhy v investicích,“ zdůraznil v této souvislosti premiér, jenž slíbil třeba výstavbu nebo modernizaci 210 kilometrů dálnic do roku 2021. Babiš chce zároveň tlačit na jednotlivé ministry, aby šetřili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Po prvním kole senátních voleb můžou mít větší důvody k radosti strany opoziční

V Česku se uskutečnily už šestnácté řádné volby do Senátu. Děje se tak v roce, kdy instituce slaví své třicáté výročí. Velké ambice v nich avizovalo zejména vládní hnutí ANO, nespokojené s tím, jak horní komora parlamentu přistupuje k vládním zákonům schváleným sněmovnou. Za neméně důležité je považují zástupci opozice. Po prvním kole to však vypadá, že větší důvody k radosti můžou mít strany opoziční, píše analytik ČT Kamil Švec.
Právě teď‌‌

Ve Zlíně zvítězilo ANO, koalici chce s ODS a Zlín 21

Komunální volby ve Zlíně vyhrálo ANO, získalo deset mandátů v zastupitelstvu, které má 41 členů. Druhé skončilo hnutí STAN s devíti mandáty. Třetí Z21 bude mít osm zastupitelů, plyne z výsledků. Na pravděpodobném základu budoucí koalice se v noci dohodlo ANO se Z21 a též úspěšnou ODS. Do koalice však chtějí ještě přibrat další subjekt. Post primátora si nárokuje ANO, měl by jím být stejně jako v posledních dvou volebních obdobích Jiří Korec. Nikdo z partnerů to nerozporoval, informoval. Voleb se zúčastnilo 45,61 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

Analýza: Úspěch pěti kandidátů do Senátu už v prvním kole vyrovnal rekord

První kolo senátních voleb vyrovnalo rekord v počtu mandátů získaných v prvním kole. Podařilo se to pěti kandidátům, dalším třem takový úspěch utekl jen těsně. Volby také přinesly dva velmi těsné souboje o druhé postupové místo, upozorňuje analytik ČT Kamil Švec.
před 42 mminutami

Ve druhém kole se v senátním obvodu Česká Lípa střetnou Volfová (ANO) a Půta (SLK)

Jiří Vosecký (nez.) neobhájil pro třetí volební období svůj mandát v senátním obvodu Česká Lípa, který zahrnuje Českolipsko a část Liberecka a Mělnicka. O senátorské křeslo se tak utká poslankyně a dřívější starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Volfová získala 35,05 procenta hlasů, Půta 32,66 procenta. Voleb se zúčastnilo 38,38 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

V Praze 9 o senátorské křeslo zabojují Smoljak (za STAN) a Pecková (za ODS)

Senátor David Smoljak (za STAN), který obhajuje mandát v senátním obvodu Praha 9, se ve druhém kole voleb za týden utká o Senát s operní pěvkyní Dagmar Peckovou (za ODS). Smoljak získal 48,92 procenta hlasů, Pecková 23,06 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 44,77 procenta voličů, o hlasy usilovalo pět kandidátů. Smoljak řekl, že je vděčný, že nezklamal důvěru voličů, protože pro něho hlasovalo ještě více lidí než před šesti lety. Pecková sdělila, že ať volby dopadnou jakkoliv, bude v Senátu za Prahu 9 zástupce opozice.
02:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Kolíně se o Senát střetnou Kašpar (STAN) a Brzobohatá (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Kolín postoupil starosta Kolína Michael Kašpar (STAN), který se za týden utká s Andreou Brzobohatou (ANO). Kašpar, který získal 45,26 procenta hlasů, chce před druhým kolem oslovit také voliče dalších kandidátů a získat podporu starostů větších měst v obvodu. Brzobohatá, která získala podporu 25,54 procenta voličů, řekla, že je s výsledkem prvního kola spokojená. Voleb se zúčastnilo 43,97 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Žďársku se o Senát utkají Šmarda (za Volt) s Klementem (KDU-ČSL), který postoupil o pouhý hlas

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Žďár nad Sázavou postoupil bývalý předseda SOCDEM Michal Šmarda (ze Volt) a dosavadní senátor Josef Klement (KDU-ČSL), který postoupil o jediný hlas. Šmarda získal 27,6 procenta hlasů, Klement 25,62 procenta, stejně jako Radek Černý (za ODS). Klement nicméně získal 11 373 hlasů a Černý 11 372. Voleb se zúčastnilo 50,14 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Minutu po minutěV prvním kole senátních voleb zvítězilo pět kandidátů, nejúspěšnější byl STAN

Občané ve 27 volebních obvodech napříč Českem rozhodovali o obměně třetiny horní parlamentní komory. V posledním z nich, na Praze 5, komise hlasy sečetla v neděli před sedmou hodinou ráno. V prvním kole volby uspělo pět kandidátů, o zbývajících dvaadvacet křesel se v druhém kole utkají nejsilnější kandidáti v duelech, které se uskuteční v pátek a sobotu 16. a 17. října. První kolo letos po šesti letech opět vyhráli Starostové.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.