Ministr školství Robert Plaga (za ANO) nesouhlasí s návrhem premiéra Andreje Babiše (ANO) ohledně úřední maturity. Babiš totiž uvedl, že studenti by mohli mít na maturitním vysvědčení známky podle průměru za celé studium. Podle Plagy by to mohlo znamenat devalvaci vzdělávání. Vicepremiér a šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček pak prohlásil, že rozhodnutí o podobě letošních maturit by mělo být odborné a mělo by vycházet ze stanoviska ministerstva školství. Ministři za sociální demokracii chtějí při jednání vlády postupovat podle doporučení školského resortu.
Maturanti zatím nevědí, jak budou letošní zkoušky vypadat. Babiš přišel minulý týden s nápadem, že by se mohla pro letošek zavést úřední maturita. Studenti by tak na maturitním vysvědčení mohli mít známky podle průměru za celé studium střední školy.
S nápadem premiéra ale nesouhlasí mnozí odborníci. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak v neděli řekla, že si na Instagramu udělala anketu, ve které tisíce lidí hlasovaly pro úřední maturitu.
Musí proběhnout diskuze mezi odborníky, míní Hamáček
Anketa však podle Hamáčka nestačí. „Za mě je to vysoce odborné rozhodnutí. Není možné o tom, zda budeme dělat maturitu, nebo zda dáme státní maturitu na základě průměru, rozhodovat podle nějaké ankety na Facebooku či Instagramu. Toto musí říct ministerstvo školství na základě odborné diskuse,“ uvedl Hamáček.
„Podle toho, jaké bude doporučení ministerstva školství, tak naši ministři budou postupovat i ve vládě,“ dodal šéf ČSSD. Podotkl, že stejně, jako se věří při obraně státu generálům, by se měl ve vzdělávání dát prostor školským odborníkům.
Jiná forma maturity
Resort školství podle své mluvčí Anety Lednové jedná se zástupci škol a ve hře jsou například posuny termínů či úpravy obsahu maturit. Rozhodnutí by mělo padnout do konce týdne.
Už v lednu Plaga oznámil, že se podobně jako loni zruší slohy z češtiny a cizích jazyků. U didaktických testů se má prodloužit čas a ústní zkoušky mají zůstat. Praktické zkoušky mohou mít jinou formu, případně se mohou posunout na léto.
Hamáček by nepodpořil návrh, aby si studenti mohli vybrat buď úřední maturitu z průměrných známek, nebo skládání klasické ústní a písemné zkoušky. „To je jako vybírat, jaké budeme platit daně. Musí být nějaký standard, stát ho musí garantovat,“ uvedl.
Podle něj by dvojí maturita zkomplikovala uplatnění celému jednomu ročníku. „Všichni by se ptali, kterou maturitu máš, jestli tu před komisí, nebo tu průměrnou. Vznikly by dvě úrovně nebo dvě kvality maturit,“ dodal Hamáček. Neví prý, proč ministerstvo školství s odborným stanoviskem váhá.
Plaga hovoří o devalvaci vzdělávání
Plaga už uvedl, že s návrhem premiéra nesouhlasí. Maturita je podle ministra školství nezbytným požadavkem pro výkon řady profesí a její plošné nahrazení úředním aktem na základě studijních výsledků by podle něj znamenalo bezdůvodnou devalvaci vzdělávání.
„Již v lednu, kdy jsme představovali úpravy maturit, jsme jasně řekli, že další možné úpravy budou záviset na vývoji epidemické situace. Vzhledem k tomu, že závažnost situace stále neumožňuje návrat k prezenčnímu vzdělávání, je namístě přistoupit k dalším úpravám. A to zejména s ohledem na další pracovní povinnost žáků vybraných zdravotních a sociálních oborů. Úřední maturita však není správnou a adekvátní cestou,“ uvedl ministr.
S návrhem premiéra nesouhlasí ani Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle něj není pravda, že zaměstnavatelé maturitu nevyžadují, někteří by úřední maturitu nemuseli uznávat jako plnohodnotnou, řekla viceprezidentka svazu Milena Jabůrková.
Mzdy jako pro lidi se základním vzděláním
„Přestože chápeme složitost současné situace, zavedení úřední maturity nepodporujeme, protože by mohla diskriminovat letošní držitele maturity oproti maturantům z jiných ročníků,“ uvedla Jabůrková.
Maturita je podle viceprezidentky svazu pro zaměstnavatele ověřením dosažených znalostí, protože váha známek i kvalita výuky v jednotlivých školách se liší. V případě nejasností s letošní maturitou by podle svazu mohly firmy dávat absolventům mzdy jako lidem se základním vzděláním.
Od začátku pandemie se podle svazu výuka na dálku ve školách velmi zlepšila, takže pro zvládnutí maturit podle svazu stačí úprava zkoušek. Za schůdnou označila i možnost, že by žáci, kteří se na květnovou maturitu necítí, získali osvědčení o absolvování středního vzdělávání v daném oboru a měli možnost si maturitu bez dalších podmínek dodělat do pěti let.
Otevřený dopis premiérovi
Předseda České konference rektorů Petr Sklenička řekl, že vysoké školy podporují odmítavé stanovisko středoškolských asociací. „Dovedeme si představit, že (maturity) nebudou zcela stoprocentní a kompletní, jak jsme zvyklí,“ řekl s tím, že určité prvky zkoušky musí zůstat zachovány.
Otevřený dopis premiérovi proti úředním maturitám podepsali zástupci Asociace ředitelů gymnázií, Unie školských asociací CZESHA, Sdružení učňovských škol, Asociace ředitelů základních škol, Asociace zdravotnických škol ČR, Asociace obchodních akademií České republiky, z.s. a Asociace ředitelů hotelových škol.
V dopise upozorňují na to, že distanční vzdělávání je od loňského září povinné a pokud se řádně nekonalo, měli studenti usilovat o nápravu u ředitelů či zřizovatelů škol nebo u České školní inspekce. Studenti by se měli učit překážky překonávat, nikoli obcházet, shodli se zástupci škol.
Souvislost s podzimními volbami?
Na tom, že by o podobě maturit měli rozhodovat odborníci, se shodli také politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze a sociolog Daniel Prokop. Podle Justa je legitimní o podobě maturit diskutovat, ale z principu je špatně, pokud se návrhy související s tak důležitým tématem iniciují na základě ohlasů ze sociálních sítí a bez širší a hlubší odborné a politické diskuze.
„I z toho je evidentní, že se jedná spíše o výrok související s volbami. Nedomnívám se však, že by měl (výrok) nějaký zásadní dopad na politické preference dotčené voličské skupiny,“ uvedl Just.
Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vychází Babišův návrh spíš z neschopnosti státu uspořádat maturity v současné epidemické situaci.
Prokop: Zjednodušení maturit je na míště
Ulehčení maturit je podle Prokopa žádoucí, zkoušky by se podle něj ale nemusely úplně zrušit. Dlouhodobě by se mělo řešit zejména nastavení státní maturity, která není dost transparentní, řekl.
O tom, proč se nyní do diskuze o maturitách vložil premiér, nechtěl Prokop spekulovat. „Osobně si myslím, že by to (řešení maturit) měla být kompetence ministerstva školství a aby jsme to všechno neřešili nějak příliš impulzivně,“ uvedl.
Podle údajů Cermatu se k jarnímu termínu maturit přihlásilo poprvé 72 751 studentů. Maturantům je většinou 19 let. Dospělých s voličským právem je ale i většina třeťáků a také část druháků, kteří měli při nástupu do školy roční odklad. Podle údajů MŠMT je ve třetím ročníku středních škol včetně učňů letos kolem 100 tisíc lidí a ve druhém ročníku asi 114 tisíc.
Státní maturitní testy se mají konat od 3. do 7. května, školní maturity od 16. května. Praktické maturity začínají podle vyhlášky ministerstva od 1. dubna.
