Průměrná mzda vzrostla na 38 a půl tisíce. Ženy si vydělají méně, mzdy jim ale rostly rychleji

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců. 

Video Události
video

Události: Růst průměrné mzdy

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32 870 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 356 Kč a 63 781 korunami měsíčně. Objem mezd se zvýšil o 3,5 procenta, počet zaměstnanců klesl o 2,9 procenta.

U mužů medián mezd dosáhl 35 129 korun, u žen byl 30 281 korun. Mzdy ale v posledním čtvrtletí rostly rychleji ženám. Jejich medián se zvýšil o 6,5 procenta, u mužů o 3,8 procenta.

„Jedním z důvodů může být, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify. Zdravotníci pak navíc dostali na podzim i mimořádné tzv. covidové odměny,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Růst mezd byl nejvyšší za celý rok 2020

Reálný růst mzdy ve čtvrtém čtvrtletí o 3,8 procenta byl nejvyšší za celý loňský rok. V prvním kvartálu se mzda po započtení inflace zvýšila o 1,5 procenta, ve třetím o 1,8 procenta, a ve druhém čtvrtletí dokonce meziročně klesla o 2,3 procenta. Stalo se tak poprvé od konce roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou.

Analytici pokles ve druhém čtvrtletí loňského roku připisovali dopadům šíření koronaviru a poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen.

Nejvyšší nárůst byl ve zdravotnictví a sociálních službách

Nejvyšší mzdy byly loni v oboru informačních a komunikačních činností, kde lidé brali průměrně 62 148 korun měsíčně. O necelé tři tisíce korun méně dostávali zaměstnanci v peněžnictví a bankovnictví.

Nejvíce ale v loňském roce postiženém koronavirovou epidemií rostly mzdy ve zdravotní a sociální péči. Lidé v těchto oborech brali průměrně 41 290 korun, o 13,8 procenta více než o rok dříve. Mzdy naopak klesly v oblasti nemovitostí nebo v pohostinství. Restaurace musely být velkou část loňského roku zavřené, fungovala jen výdejní okénka.

Analytici: Za růstem stojí i propouštění

Růst průměrné mzdy ukázal podle analytiků na velmi rozdílný vývoj odměňování mezi obory. Za růstem bylo především vyplácení odměn ve zdravotnictví a růst platů ve školství. Přispělo k tomu však i propouštění především nízkopříjmových zaměstnanců.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka mohou data o mzdách vypadat překvapivě. „Avšak při bližším pohledu zjistíme, že se toho až tolik na trhu práce neděje. Především jde toto výrazné zvýšení mezd na vrub veřejného sektoru, kde se v posledním kvartále opět výrazně navyšovaly platy a rozdávaly mimořádné odměny,“ uvedl. Dodal, že stále platí, že průměrná mzda je spíše imaginární číslo, na které nedosáhne většina tuzemských zaměstnanců.

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil uvedl, že nepřímá úměra mezi vývojem mezd a počtem pracovníků naznačuje, že aktuální výsledek, byť opticky sympatický, je spíše statistický fenomén. „Pandemie evidentně častěji připravuje o práci zaměstnance na hůře placených pozicích, a po jejich odchodu tak roste průměrný výdělek. Zároveň se do dat významně propisuje administrativní zvyšování platů ve školství a zdravotnictví,“ uvedl.

Překvapivý růst mezd

„Celkově růst mezd v závěru loňského roku jednoznačně překvapil směrem nahoru. K rychlejšímu růstu mezd pomohly vyplacené bonusy zdravotníkům a rychlejší růst platů ve školství. Pokud firmy propouštěly, tak to bylo více ve skupině nízkopříjmových zaměstnanců, což rovněž táhlo průměrnou mzdu vzhůru,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že vzhledem k obtížím, které přinesla pandemie koronaviru, jde o velmi příznivý výsledek loňského vývoje průměrných mezd. „S podobným růstem mezd počítáme i v letošním roce. Nicméně vzhledem ke klesající inflaci by reálný růst mezd mohl být o něco příznivější. S návratem ekonomiky do normálních kolejí v příštím roce by mohly mzdy růst opět rychleji,“ uvedl.

Větší finanční rezervy domácností

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že domácnosti jako celek si koncem loňského roku přišly na slušné peníze, které ale často neměly jak utratit.

„Nemalá část příjmů se tak překlopila do finančních rezerv. Ty pomohou překonat letošní, pro mnohé domácnosti finančně obtížnější rok, ale snad také pomohou dohnat aspoň část odkládané spotřeby. Kontrast mezi slabým ekonomickým výkonem a silnější mzdovou situací domácností dokreslí obrovská díra ve státním rozpočtu,“ řekl Sobíšek.

„Je skoro až s podivem, že si zaměstnanci připsali v průměru nějakou tu korunu na výplatní pásce i v roce, kdy jsme zaznamenali největší propad hospodářství v historii Česka,“ uvedla ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková. Platy podle ní porostou i po zklidnění pandemie.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče lze pro letošní rok čekat růst nominální mzdy mezi čtyřmi až pěti procenty, v reálném vyjádření by tak průměrný výdělek v ekonomice za celý rok 2021 mohl vzrůst zhruba o dvě procenta.