Pithart: Největší chybou Senátu byla přímá volba prezidenta. Je z něj neodvolatelný monarcha

Nahrávám video
Události: Dvacet let od ustavení Senátu
Zdroj: ČT24

Největší chybou Senátu za uplynulých 20 let bylo podle prvního ze čtyř předsedů horní komory Petra Pitharta (KDU-ČSL) uzákonění přímé volby prezidenta. Z hlavy státu tím učinil neodvolatelného monarchu, uvedl ve čtvrtek Pithart na shromáždění k výročí první ustavující schůze horní komory. Prezident Miloš Zeman odmítl Pithartův výrok komentovat.

„Senát si v jakémsi náhlém pominutí smyslů podtrhl nebo uřezal větev, na které seděl, a z prezidenta učinil neodvolatelného monarchu,“ řekl Pithart.

Poukázal tak na to, že zavedením přímé volby se ztížila možnost přímo voleného prezidenta sesadit. Nově může Senát podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu jen se souhlasem sněmovny.

Horní komora podle Pitharta souhlasila s nahrazením parlamentní volby hlavy státu přesto, že si to většina jejích členů nepřála. Vládní i opoziční senátoři spoléhali na to, že přímou volbu zablokují jejich političtí soupeři.

„Při hlasování o způsobu volby prezidenta stály Senát a sněmovna v ukázněném zákrytu. Byla to podle mého názoru největší chyba za těch dvacet let,“ poznamenal Pithart. Podle něj má Senát smysl jen tehdy, není-li pouhou replikou sněmovny.

Prezident nechtěl výrok komentovat. „Nevidím důvod, abych reagoval na Petra Pitharta,“ zprostředkoval Zemanovu reakci prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Horní komora se podle Pitharta nestane nikdy oblíbenou a ceněnou, dokud lidé nepochopí, jak je důležitá dělba moci. Neměla by se kvůli větší oblibě stát mediálně či skandálně zajímavou jako sněmovna.

Svou existenci si horní komora podle Pitharta zaplatila na sto let dopředu tím, že se postavila proti nákupu gripenů pro českou armádu v řádu desítek miliard korun, a umožnila tak jejich mnohem levnější pronájem.

Senát brání zemi před extremisty, myslí si Štěch

Poukázal na to rovněž současný předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) s poukazem na to, že sněmovna zatím schválila většinu senátních úprav projednávaných zákonů. Role Senátu je podle něj mimo jiné v tom, že by v neklidných dobách bránil uchopení moci v zemi extremistickou stranou.

„Demokracie se těžko buduje, ale likviduje se velmi, velmi snadno. Dovolím si říct, že naštěstí je tu Senát a bez něj změny ústavní změny neprojdou. Aby nějaká nová extrémistická síla získala většinu i tady v horní komoře, to opravdu pár let trvá,“ řekl.

Postupné obměňování Senátu každé dva roky je podle Štěcha na rozdíl od celkové jednorázové obměny sněmovny zárukou toho, že v něm nemůže získat navrch žádná politická síla a nebude tak moci prosadit ústavní změny. „Kdyby byl náš parlament jednokomorový, tak by bylo v té chvíli v podstatě odpískáno,“ poznamenal Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Půdou pro nástup extremismu je podle Štěcha zvýšení nezaměstnanosti, neskončená migrační krize i zvyšující se majetkové rozdíly mezi jednotlivými vrstvami obyvatelstva. Vliv může mít i chování Ruska nebo situace v arabských zemích, podotkl Štěch.

Zárukou je podle něj také udržování politické kultury a slušnosti v Senátu, nikoli však přehnané politické korektnosti, která je vnímána veřejností jako zastírání skutečnosti.

Štěchův předchůdce Přemysl Sobotka (ODS) nicméně poznamenal, že i v Senátu se začínají objevovat prvky „politiky s nenávistí“. Stejně jako další řečníci upozornil na změnu politické kultury – dříve prý k sobě byli slušnější. „Bavili jsme se napříč politickým spektrem, v tom vidím dnešní parlamentní úroveň jednání zcela jinak,“ uvedl Sobotka. 

Doyen senátorského sboru, pětadevadesátiletý Jaroslav Musial (ČSSD) podotkl, že Senát se za 20 let své činnosti stal vysokou školou politické kultury, slušnosti a ohleduplnosti. Podle Pitharta se v Senátu vždy respektovalo právo na odlišný názor.

Senát podle statistik dosud z více než 2000 posuzovaných návrhů zákonů umožnil přijetí 70 procent z nich, téměř 500 předloh vrátil poslancům k novému projednání. Sněmovna vyhověla připomínkám horní komory ve zhruba 310 případech.

Platilo to mimo jiné pro zamýšlené zdanění hazardu před pěti lety, kterým by stát a obce přišly bez zásahu Senátu o miliardy korun.

V prvních dvou desetiletích bylo do Senátu zvoleno 285 osobností, po celou dobu byly senátory jen Pavel Eybert (ODS), Sobotka a Štěch, který je nyní nejdéle sloužícím senátorem.

Nejkratší senátorské období měl lékař Petr Skála (nezávislý). Zvolen byl na Chomutovsku v roce 2006, v horní komoře ale působil jen tři měsíce, poté odstoupil ze zdravotních důvodů.

Senát dvacet let také pravidelně otevírá své prostory veřejnosti a pořádá řadu akcí. I přesto je ale zájem o jeho politickou aktivitu malý, alespoň podle volebních účastí. I proto se od jeho vzniku neustále objevují názory, že je zbytečný. Naposledy to letos na podzim naznačil prezident Miloš Zeman.

  • Senát schvaluje návrh zákona přijatý sněmovnou, který je pak postoupen k podpisu prezidentovi republiky.
  • Senát může zamítnout návrh zákona a vrátit ho do Poslanecké sněmovny, ta může Senát přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců.
  • Přehlasování Senátu sněmovnou není možné v případě ústavního zákona, volebních zákonů, zákonu o styku obou komor parlamentu, jednacího řádu Senátu a některých mezinárodních smluv.
  • Senát má pravomoc vrátit návrh zákona s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny.
  • Sněmovna pak o zákonu hlasuje ve znění navrženém Senátem, pokud ho nepřijme prostou většinou, hlasuje znovu o návrhu v původním znění navrženém Poslaneckou sněmovnou.
  • Senát má právo zákonodárné iniciativy, to znamená, že může sněmovně podávat vlastní návrhy zákonů.
  • V případě rozpuštění sněmovny přijímá Senát v naléhavých záležitostech místo zákonů zákonná opatření.
  • Senát je nerozpustitelný.
  • Předseda Senátu vyhlašuje termín voleb prezidenta České republiky.
  • Senát může podat k Ústavnímu soudu žalobu na prezidenta pro velezradu.
  • Senát vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident.
  • Spolu se sněmovnou vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 15 mminutami

Kobra 26 má podle Schillerové vrátit miliardy do rozpočtu. „Srovnejte si data,“ říká Jurečka

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.
před 24 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 24 mminutami

O víkendu se ochladí, na horách může sněžit

Během víkendu se v Česku mírně ochladí a bude pršet. V noci může i mrznout a ve vyšších polohách by mohlo sněžit. Zatímco předchozí víkend se nejvyšší denní teploty v Česku pohybovaly až kolem 18 stupňů Celsia, nyní bude v sobotu většinou maximálně deset stupňů. Jen na jihu Moravy by mohlo být až 12 stupňů. V neděli se pak teploty dostanou nejvýše na 13 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 2 hhodinami

Babiš míní, že na summitu NATO lépe vysvětlí české výdaje na obranu než Pavel

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za logické, že na červencový summit NATO v Turecku pojede on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a nikoliv prezident Petr Pavel, který dosud zastupoval Česko na vrcholných setkáních Aliance. Zástupci vlády podle Babiše lépe než hlava státu spojencům včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa vysvětlí výši letošních výdajů na obranu v českém rozpočtu, kterou vzhledem k aktuální geopolitické situaci kritizoval český prezident i američtí diplomaté. Na úterním setkání tuto otázku nestihl s Pavlem projednat, řekl premiér.
před 3 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
před 5 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 5 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 14 hhodinami
Načítání...