Pieta za tragický rok 1939: „Díky událostem v letech 1939 a 1989 tady můžeme svobodně mluvit"

Nahrávám video
Celý záznam piety u Hlávkovy koleje v Praze
Zdroj: ČT24

Kromě 30. výročí listopadu 1989 si Česko v neděli připomíná také 80 let od uzavření vysokých škol nacisty a smrti studenta Jana Opletala v roce 1939. Výročí si u Hlávkovy koleje v Praze připomněli zástupci akademické obce, dnešních studentů, armády i politici. Během pietního shromáždění zaznívaly především výzvy k dialogu a hledání toho, co spojuje současnou společnost. Pak se účastníci přesunuli k památníku Jana Opletala a Václava Sedláčka.

Předseda správní rady Hlávkovy nadace Václav Pavlíček, který se akce ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit, ve svém zaslaném projevu připomněl, že mezi popravenými studenty byli lidé rozdílné politické orientace. Také ocenil skutečnost, že se letos do kalendáře po několikaletém úsilí vrátil Mezinárodní den studentstva a Hlávkova kolej byla zařazena mezi státní kulturní památky.

Místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že události let 1939 a 1989 mají společnou touhu po svobodě a demokracii. „Ne vše je optimální, ale pokrok zde je. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a jsme bezpečným státem,“ konstatoval.

Účastníci piety se po položení pamětních věnců vydali k pamětní desce Jana Opletala a Václava Sedláčka, která je v nedaleké Žitné ulici. Tam si připomnělo památku studentů hájících akademické svobody a lidská práva několik desítek účastníků.

Vzpomínka na tragické události z listopadu 1939
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

„Díky událostem v letech 1939 a 1989 tady můžeme svobodně stát a mluvit,“ uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO). „Dnešní svět nemá jednoduchá řešení. A kdo říká, že je má, před tím bychom se měli mít na pozoru,“ dodal.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima připomněl, že obě tato výročí spojuje fakt, že lidé tehdy táhli za jeden provaz. „A to je silná výzva do budoucnosti – pokud chceme něco dokázat, musíme postupovat společně, musíme jeden druhého respektovat a vnímat názory druhých. Dnešní den je svátkem odvahy, svobody a demokracie. A těchto hodnot si musíme vážit,“ dodal rektor Zima.

Podzim roku 1939 přinesl v Protektorátu Čechy a Morava na dlouhou dobu poslední velká vystoupení proti okupační moci. Jejich dohra byla tragická – během demonstrací 28. října zastřelily německé pořádkové jednotky dělníka Václava Sedláčka a studenta medicíny Jana Opletala. A právě pohřeb Jana Opletala se stal další manifestací, na kterou okupanti zareagovali zatýkáním studentů a uzavřením českých vysokých škol.

V noci z 16. na 17. listopadu 1939 se uskutečnil zásah namířený hlavně proti českým vysokým školám a inteligenci vůbec. Gestapo s dalšími německými policejními jednotkami tehdy obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2000 studentů.

Z Hitlerova rozkazu pak byly 17. listopadu všechny české vysoké školy uzavřeny, což postihlo přes 15 tisíc studentů a také přes 1200 pedagogických pracovníků. Vyhláškou říšského protektora Konstantina von Neuratha sice měly být školy uzavřeny na dobu tří let, ve skutečnosti s jejich otevřením ale Němci již nepočítali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kvůli situaci na Blízkém východě se sejde bezpečnostní rada, projedná repatriace

Kvůli situaci na Blízkém východě se v pondělí v 7:00 sejde Bezpečnostní rada státu (BRS). Zabývat se bude repatriací Čechů z oblasti i připraveností státu na možný vývoj. Zasedání svolal premiér Andrej Babiš (ANO) po americko-izraelských úderech v Íránu, které začaly v sobotu ráno. Babiš v neděli řekl, že do Ománu v pondělí odletí pro české občany čtyři letadla společnosti Smartwings, do každého z nich se vejde až 189 cestujících.
před 4 hhodinami

Do Ománu v pondělí odletí čtyři repatriační lety, řekl Babiš

V pondělí odletí do Ománu čtyři letadla společnosti Smartwings pro české občany, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Obnovení spojení s Ománem potvrdila agentuře ČTK i letecká společnost. Babiš v neděli mluvil také o tom, že Praha je připravena vyslat lety do Egypta pro Čechy v Izraeli. Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude v pondělí ráno jednat Bezpečnostní rada státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVotápek nemá s úderem na Írán problém. Může založit velký požár, míní Svoboda

Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) míní, že existuje mnoho důvodů k tomu, aby západní svět udeřil na íránský režim, který ničil nejen vlastní lidi, ale byl i hrozbou pro mezinárodní pořádek. „Já s tím úderem, přestože je v rozporu s mezinárodním právem, velký problém nemám, zvlášť pokud se podaří svrhnout íránský režim,“ řekl. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) není pochyb o tom, že došlo k porušení mezinárodního práva. Zda byly důvody americko-izraelského úderu na Írán zcela oprávněné, nedokáže říct, protože není známý konkrétní cíl operace. „Je to pocit nejistoty, protože další oheň, který se rozhořel, může založit velký požár. A každý další konflikt je horší. To, co ve mně budí nejistotu, je, že nevidím scénář tohoto útoku,“ uvedl Svoboda. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou bylo také dosažení míru na Ukrajině, která se už více než čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi.
před 9 hhodinami

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Buď se režim do 48 hodin rozpadne, nebo gardy nastolí diktaturu, míní Macinka

Buď se íránský režim do 48 hodin rozpadne, nebo vedení převezmou tamní revoluční gardy a začne vojenská diktatura, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Buňky, které může mít Írán v západních zemích, se mohou podle něj probouzet. Česko okamžitě posílilo ostrahu určitých míst, dodal Macinka. Podle opozičního europoslance Alexandra Vondry (ODS) není budoucnost Íránu otázkou příštích 48 hodin a lidé mají šanci na změnu režimu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
28. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
28. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026
Načítání...