Vláda schválila základní parametry státního rozpočtu na rok 2022 se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Schodek vyvolává kontroverze, opozice by chtěla větší šetření, vláda nechce zaškrtit ekonomiku. Hosty Událostí, komentářů byl místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ekonoma Mojmíra Hampla pak ministryně rozpočtem popírá realitu.
Paní ministryně popírá realitu, míní o návrhu rozpočtu ekonom Hampl
Události, komentáře: O návrhu rozpočtu 2022 ministryně Schillerová, poslanec Skopeček a ekonom Hampl (zdroj: ČT24)
O současném návrhu rozpočtu Schillerová mluví jako o maximálním možném rámci, který vyplývá i ze zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Na 390 miliard si nemůžeme zvykat, je to obrovské číslo, byli jsme schopni zavřít oči nad těmi obrovskými schodky během pandemie,“ říká Skopeček.
V době ekonomického růstu, který už začíná nyní a má pokračovat i příští rok, by se ale podle Skopečka měly veřejné finance spíše konsolidovat. „Nic takového jako například pomoc podnikatelům kvůli pandemii nebude v roce 2022 třeba, proto je číslo šílené,“ hodnotí schodek Skopeček.
Schillerová věří, že i přes plán 390 miliard bude schodek nakonec menší, jako se to stalo i u deficitu v roce 2020. „Letos jsme také ještě dávali velkou vládní pomoc. Moje konsolidace počítá s asi 40 až 44 miliardami ročně, koalice Spolu chce konsolidovat 91 miliard,“ říká Schillerová a upozorňuje, že u větší konsolidace by podle ní byly příliš velké škrty. Nechce ekonomiku zadusit a přivést do recese.
„Vláda nebyla schopna hospodařit ani před pandemií,“ komentuje předchozí schodky Skopeček. Připomíná také výrok premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom, že „deficit je ztráta, kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím,“ jenž pronesl v roce 2011 před svým vstupem do politiky, přičemž sám jako ministr financí tyto teze porušoval.
Schodek maximálně 200 miliard
„Vy jste sečetla příjmy a výdaje a s tím jdete do Poslanecké sněmovny, ale ministr financí by měl mít větší ambice,“ kritizuje Schillerovou Skopeček. Sám by víc hledal úspory. „Vytvořila jsem polštář a nyní si díky němu můžeme levně půjčit,“ oponuje ministryně.
„Ten schodek by měl být někde na polovině, 200 miliard by bylo vysoké číslo, ale byl bych ho schopný akceptovat,“ míní Skopeček. Kritizuje například vzrůstající výdajovou složku rozpočtu. Sám by škrtal provozní výdaje na straně státu, seškrtal by místa úředníků nebo dotace. Nejzásadnější ale podle něj bude důchodová reforma, kterou současná vláda dle Skopečka neudělala.
„Na tom se shodneme, to skutečně není důchodová reforma,“ reaguje Schillerová. Za schodkem podle ní stojí především daňový balíček, rozpočtové určení daní a nárůst výdajů. „Sto miliard na těch věcech, které tady uvedl, pan poslanec nenaškrtá,“ kontruje ministryně.
„Pro nás jsou důchodci velmi důležití, je to nejzranitelnější skupina, jsou pro nás priorita,“ uvádí Schillerová. Podle Skopečka rozpočet neodpovídá realitě, protože do něj není zakomponován třeba nárůst plateb za státní pojištěnce.
Návrh na růst plateb za státní pojištěnce
Dobrý návrh to není
„Mám pocit, že paní doktorka Schillerová absolvuje nějaké speciální kurzy popírání reality, jinak si neumím vysvětlit to, co říká. Vláda hospodařila s přebytkem jen dvakrát, jinak hospodařila s deficitem a vyrovnanost zajišťovaly obce a kraje,“ reaguje ekonom a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.
Porovnává také český konvergenční plán s těmi od ostatních evropských zemí. „Propadáme se někam na pozici posledních čtyř zemí v EU, čili z pozice premianta, kterou jsme léta měli, se během dvou let dostáváme na úplný chvost,“ říká Hampl.
„Resorty, které jsou typicky dotační, jako zemědělství nebo sociální věci, mají utratit o 40 miliard navíc oproti letošnímu rozpočtu, který sám o sobě je už absurdně velký. Nerozumím slovu šetření vůbec. Stejně tak nechápu, jak může rozpočet obsahovat návrh na přijetí šesti tisíc zaměstnanců,“ pozastavuje se Hampl. Výdaje jsou podle něj příliš velké a bude se muset brzy zatáhnout za dluhovou brzdu.
Ministerstva, která mají dostat více
Zvyšovat, nebo nezvyšovat daně
Hampl je rád, že se příliš neškrtily veřejné finance jako po krizi v roce 2008, to, co ale předvádí současná vláda, je podle něj opačný extrém. „Politická elita ztratila cit pro proporce veřejných rozpočtů, ty dluhy tady prostě zůstanou, je mi líto,“ uzavírá Hampl.
Schillerová upozorňuje, že díky rozpočtovému určení daní skončily v loňském krizovém roce obce a kraje v přebytku.
Jan Skopeček vidí současnou ekonomickou situaci stejně vážně jako Mojmír Hampl. „Po tom rozpočtovém armagedonu se dá očekávat, že se v udržitelnosti financí posuneme ještě horším směrem,“ varuje. Nemyslí si ale, že bude potřeba zvýšit daně, mohlo by to podle Skopečka ohrozit růst ekonomiky.
Schillerová plánuje konsolidovat finance dalším zvyšováním spotřebních daní, zdaněním globálních firem jako Google nebo Facebook a zrušením různých výjimek.