Trojice středopravicových opozičních stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL podepsala memorandum o spolupráci před sněmovními volbami, které by se měly konat příští rok na podzim. Předseda ODS Petr Fiala upřesnil, že budou všechny tři strany kandidovat společně, mají ambici volby vyhrát.
ODS, TOP 09 a KDU-ČSL půjdou do voleb společně. Chtějí je vyhrát
„Občanská demokratická strana, KDU-ČSL a TOP 09 se rozhodly kandidovat společně do příštích voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021,“ řekl Fiala před podpisem memoranda o spolupráci partají.
Uzavřely ho tři strany, které v roce 2017 získaly v součtu 22 procent hlasů, na vítězství by tehdy ani společně nedosáhly, jejich předsedové však věří, že napřesrok šanci na úspěch mají. Neskrývají vládní ambice. Podle předsedy lidovců Mariana Jurečky by se v případě vítězství voleb stal premiérem šéf nejsilnější ODS.
„Je potřeba, aby ve Strakově akademii konečně zavládly kompetence a jasné vize namísto toho, aby tam byl i nadále amatérismus, papalášství a malá úcta k budoucnosti této země a všech jejích občanů,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Jurečka považuje za přelomové, že se „tři politické strany s takovou silou, kterou za sebou mají, dokázaly dohodnout na společném postupu pro volby do Poslanecké sněmovny“.
Dodal, že nabídku ke spolupráci dostali i Starostové a nezávislí, kteří ji však odmítli. STAN jednají o spolupráci s Piráty, s nimiž by mohli vytvořit další opoziční blok.
Právě uzavřená úterní dohoda by podle Josefa Mlejnka z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mohla spojení mezi Piráty a STAN podpořit. „Je to výzva pro všechny parlamentní strany, zvláště však pro konkurenty mezi opozičními stranami. Právě na Piráty a STAN teď dolehne tlak, aby se rozhoupali a jasně řekli, zda budou spolupracovat,“ uvedl Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu.
U tvorby programu lze podle politologů očekávat třenice
Ačkoliv podle politologů spojení stran zvyšuje jejich šanci na solidní zisk v parlamentních volbách, problémy se mohou objevit při sestavování programu. „Z hlediska hospodářské nebo sociální politiky jsou lidovečtí voliči spíše sociálními demokraty chodícími do kostela. KDU-ČSL i TOP 09 se orientují proevropsky, ODS se řadí k euroskeptikům a zatímco zavedení eura odmítá, Markéta Pekarová Adamová si tento cíl vyšila na předsednickou korouhev,“ řekl Mlejnek.
Připomněl také, že TOP 09 vznikla odtržením části lidovců věrných bývalému předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, což s sebou nese osobní animozity. Podle Mrklase budou muset strany do voleb hledat společná stanoviska a svým příznivcům vysvětlovat, proč se spojují. „Mezi členy i ve voličstvu každé ze stran se jistě objeví řada odmítačů spolupráce. Ale to už je přirozená daň, kterou musejí zaplatit,“ uvedl. Zásadní podle něj bude trefit se do nálady společnosti. „To bude asi nejtěžší, protože nálady se mohou v důsledku koronavirové krize, vládního nezvládnutí situace i propadu ekonomiky hodně měnit a radikalizovat,“ odhaduje.
Poslední volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo s velkým náskokem ANO s necelými 30 procenty hlasů. Přesto trvalo tři čtvrtě roku, než Babišovo hnutí sestavilo vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Šlo o menšinovou koaliční vládu s ČSSD, jejíž vznik umožnily hlasy KSČM.
S velkou ztrátou druhá skončila ve volbách v roce 2017 ODS před Piráty a SPD, všechny tyto tři strany dostaly zhruba jedenáct procent hlasů. Komunisté a sociální demokraté získali mezi sedmi a osmi procenty, zbylé tři strany, které se dostaly do sněmovny, jen mezi pěti a šesti procenty.
Poslední volební model, který na přelomu září a října zpracovala agentura Kantar CZ pro Českou televizi, ukázal oslabování vládních stran a posilování Pirátů a také STAN. V minulosti se ale v některých průzkumech Starostové, ale i TOP 09 a lidovci pohybovali kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do sněmovny.
