Vítězství ve třetině senátních obvodů jasně patří opozičním stranám. Nejvíce uspěli Starostové a nezávislí, občanští demokraté, méně již kandidáti KDU-ČSL a Piráti. Naopak strany vládní koalice zcela propadly. Z celkových 27 mandátů získaly jeden mandát. Opozice tak může slavit. Jaký budou mít výsledky dopad na fungování Senátu a komu by mělo připadnout křeslo předsedy horní komory, analyzoval Kamil Švec.
ANALÝZA: Jak STAN vyhrál volby a jaké bude rozložení sil v Senátu
Po dvou letech se obměňovala třetina z 81 křesel Senátu. Z 27 volebních obvodů nejvíce uspělo hnutí STAN. Samo o sobě získalo osm mandátů, v rámci koalic s hnutím SLK další dva a jeden v koalici s Piráty a TOP 09. V součtu si tedy může připisovat 11 senátorů vzešlých z těchto voleb. Měně úspěšná je ODS. Ta jako samostatně kandidující vyhrála ve dvou obvodech, na koaličních kandidátkách pak uspěli další čtyři nominanti občanských demokratů. Ve volbách si tedy připisuje šest vítězství.
Vítězství STAN nad ODS (někde v koalicích či s podporou) ukazuje i přímý souboj v obvodech Louny, Příbram a Česká Lípa. V dalších dvou – Praze 9 a Vyškově – kandidáti STAN porazili kandidáty KDU-ČSL s podporou ODS.
Prakticky ve všech senátních volbách, kterých se zúčastnilo ANO, se potvrdilo, že v druhém kole jeho kandidáti prohrávají. Letos tomu nebylo jinak. Z osmi postoupivších do užšího výběru získal mandát jen Ondřej Feber. Zbývajících sedm neuspělo. I to je třeba vnímat jako faktor úspěchu hnutí STAN.
Z oněch osmi obvodů se kandidát ANO utkal s kandidátem Starostů v polovině. Ve zbývajících duelech pak kandidáta nejsilnější vládní strany porazili nominanti ODS, KDU-ČSL a široké koalice HDK, TOP 09, SEN 21, Zelených a LES. Ti všichni získali po jednom senátorovi. I to přispělo k tomu, proč jsou po těchto volbách Starostové úspěšnější, než jiné strany.
Dílčí úspěch zaznamenali i Piráti. Do druhého kola postoupili kandidáti Daniel Kůs v obvodu Plzeň a Adéla Šípová, kandidující v obvodu Kladno. Právě ta nakonec jako jediná za stranu Pirátů uspěla a získala mandát. Nutno podotknout, že Piráti byli součástí koalice STAN a TOP 09, za niž kandidoval úspěšný David Smoljak.
Česká pirátská strana má velké ambice, v průzkumech veřejného mínění se udržuje na předních příčkách podpory ve sněmovních volbách, uspěla i ve volbách krajských, kde získala takřka sto zastupitelů. Pokud se však chce plnohodnotně zapojit do politického života, musí se i ona snažit o výraznější zastoupení v Senátu. Zatím v něm má jen dva své zástupce. Vedle Adély Šípové ještě Lukáše Wagenknechta, který byl zvolen před dvěma lety.
Jak se změní senátorské kluby?
Aktuálně jsou dva nejpočetnější senátorské kluby vyrovnané. Klub ODS i STAN mají shodně 19 členů, lidovecký jich má 15, sociálnědemokratický 13. Pak už následují jen dva menší, ANO se sedmi členy a SEN 21 se šesti. Dva senátoři jsou nezařazení.
Tato rovnováha se ale s největší pravděpodobností výrazně vychýlí. To, jak početné kluby budou ve 13. funkčním období, se samozřejmě rozhodne až po složení slibu senátorů a dle jejich zařazení. Už dnes ale můžeme na základě pravděpodobnosti uvažovat o tom, kam jednotliví senátoři zamíří.
Nejpočetnějším klubem by mohli disponovat Starostové. Pokud by se členy stali všichni ti, kteří kandidovali s podporou STAN, mohl by disponovat až 29 senátory. Jeho posílení by bylo velmi výrazné. Tento senátorský klub by tak mohl zcela jednoznačně požadovat obsazení postu předsedy horní komory.
Do těchto 29 senátorů jsou ale započítáni i senátoři TOP 09. Těch bude v novém Senátu celkem pět. A to už by dle jednacího řádu komory stačilo na založení vlastního senátorského klubu. Úvahy o tom, pokud vůbec přijdou, budou úzce spojeny s vyjednáváním o složení vedení komory.
- K ustavení senátorského klubu je třeba nejméně pět senátorů. Senátor může být členem jen jednoho senátorského klubu. Senátoři, které jako kandidáty pro volbu do Senátu přihlásila jedna politická strana, mohou vytvořit pouze jeden senátorský klub. Slučování klubů je přípustné.
- Zdroj: § 21, odst. 1, zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu
Založení senátorského klubu má několik výhod. Jeho předsedovi je uděleno slovo kdykoliv o to požádá, předseda může požádat o přerušení schůze Senátu nebo může vznést námitku ke schválenému pořadu schůze. V případě, že by TOP 09 založila vlastní klub, snížila by se velikost klubu STAN na 24.
Tím by senátorský klub STAN ztratil náskok na klub ODS. Ten by totiž mohl mít dle předpokladů 22 senátorů. Sice přišel o Iva Valentu, doplněn by ale mohl být o Jaroslava Chalupského zvoleného za Svobodné.
Mírně zřejmě oslabí i klub KDU-ČSL. Místo patnácti členů by mohl nově disponovat dvanácti hlasy. Naopak o Pirátku Adélu Šípovou by mohl posílit Klub pro liberální demokracii – Senátor 21, který by měl nově 7 členů. Nejslabším klubem bude zřejmě šestičlenný senátorský klub hnutí ANO.
Kdo o svůj klub přijde zcela, jsou sociální demokraté. Jejich počet v Senátu klesl na tři a tudíž nedisponují ani minimálním potřebným počtem. Momentálně se nejeví jako pravděpodobné, že by se senátoři ČSSD zapojili do některého z výše uvedených, i kvůli svému levicovému zaměření. Vedle Jaroslava Doubravy (S.cz) a Pavla Fischera (nestr.) tak zřejmě rozšíří počet nezařazených senátorů na pět. To výrazně oslabí jejich pozici, neboť nebudou moci využívat výhod spojených s organizací v klubu.
Boj o předsedu Senátu
Obsazení funkcí a postů v Senátu bude tím prvním a nejdůležitějším úkolem, kterého se horní komora v novém složení ujme. Vyjednávat se bude o složení a vedení jednotlivých senátorských výborů. Minimálně výbory mandátový a imunitní, ústavně-právní a pro záležitosti EU své vedení změní zcela jistě, neb jejich předsedové Ivo Bárek, Miroslav Antl a Václav Hampl se do sněmu neprobojovali. I stávající senátoři budou moci změnit působení v rámci výborů. Nabízí se například úvaha, zda právník Václav Láska, který doteď působil ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, nebude usilovat o členství v ústavně-právním výboru.
Ještě důležitější otázkou ale bude volba nového vedení druhé komory. Političtí představitelé často zmiňují nepsané pravidlo, že předsedu by měl nominovat nejsilnější senátorský klub. V tomto případě tedy klub hnutí STAN. Ostatně o tom hovořil v sobotu po skončení voleb i předseda hnutí Vít Rakušan: „Je potřeba vyjednat, zda platí nepsané pravidlo, které bývalo dodržováno, že nejsilnější klub jmenuje předsedu Senátu. Naposledy jsme viděli, že to bylo komplikovanější, byla tam dohoda KDU-ČSL a ODS.“
Toto pravidlo však nebylo uplatňováno vždy. Například hned první předseda Senátu, jímž byl zvolen Petr Pithart, nebyl členem nejsilnějšího senátorského klubu. Po volbách v roce 1996 byl klub KDU-ČSL, ze kterého pocházel také Pithart, až třetím co do počtu členů. Nejpočetnější klub měla ODS (32 členů), následovaná ČSSD (25 členů). Klub KDU-ČSL čítal jen 14 senátorů. ODS kompenzovala své zastoupení tím, že obsadila pozici dvou místopředsedů. Dalšími místopředsedy se pak stali zástupce ČSSD a zástupkyně ODA.
Podobná situace se opakovala v roce 2000. Předsedou byl opět Petr Pithart z KDU-ČSL, která měla po volbách s 19 senátory druhý největší klub. Předčila ji opět ODS, která měla v klubu 22 senátorů. Každá ze stran, která měla vlastní klub, měla jedno zastoupení ve vedení komory. Pithartovými místopředsedy byli senátoři za ODS, US-DEU a ČSSD.
A do třetice ještě jednou. O dva roky později, v roce 2002, byl znovuzvolen předsedou Pithart. Jeho KDU-ČSL měla 15 senátorů. ODS disponovala 26 mandáty a Klub otevřené demokracie (KOD), který spojoval zástupce více uskupení, 16 mandáty. Scénář byl podobný jako v roce 1996. Za občanské demokraty se místopředsedy stali Přemysl Sobotka a Mirek Topolánek, za KOD byl místopředsedou Jan Ruml (US-DEU) a Ladislav Svoboda (ČSSD).
Pravidlo, o němž hovoří Vít Rakušan, tak má své výjimky. A k tomu směřuje i ODS. Podle jejího předsedy Petra Fialy má strana ambici vyjednat pokračování předsednického mandátu pro Miloše Vystrčila. „Reálné to je, protože je vynikajícím reprezentantem nejen Senátu, ale i České republiky,“ řekl krátce po volbách Fiala. Starostové by pak zřejmě nárokovali dva místopředsedy, tak jako jsou jimi doposud Jan Růžička a Jan Horník.
Senátorský klub Starostů a nezávislých se den po volbách sešel, aby zvolil strategii pro další postup. Ustavil vyjednávací tým, který je tvořen předsedou klubu Petrem Holečkem a senátory Janem Horníkem a Jiřím Drahošem. Z jednání vyplynulo, že zvolení Miloše Vystrčila může být stále ve hře, neb sehrával důležitou roli v reprezentování Senátu jako opozice vůči vládě či Hradu. To, že Vystrčil má jisté šance, naznačují i vyjádření Jana Horníka, že Senát by měl ukázat, že je sourodým celkem a že senátoři jsou schopni se mezi sebou domluvit.
Ale jak poznamenal Horník, na stejné rovině je pro něj i senátor Zbyněk Linhart, který byl letos jako jediný zvolen v prvním kole. A ani sám Drahoš, pokud by na jeho jméně byla shoda, by dle svých slov nominaci neodmítl. Jasné také je, že vyjednávání se povedou v kontextu celého Senátu, tak aby Starostové výrazně posílili své zastoupení ve vedení senátních výborů.
V případě, že by Vystrčil zvolen předsedou nebyl, stane se s největší pravděpodobností místopředsedou. Současně se ODS uvolní i místo předsedy senátorského klubu ODS, kterého se kvůli postu hejtmana chce vzdát senátor Martin Červíček. Právě ten jej začal vykonávat po Miloši Vystrčilovi.