STAN má osobnosti na předsedu Senátu, chce ale vyslat signál soudržnosti komory

Nahrávám video

Senátní klub STAN chce jako pravděpodobně nejsilnější frakce horní komory po víkendových volbách od pondělí s dalšími kluby jednat o novém předsedovi Senátu a dalších funkcích. Po prvním videozasedání klubu jeho předseda Petr Holeček řekl, že má dost silných osobností, které by se mohly vedení horní komory ujmout. Odmítl však jmenovat. Místopředseda Senátu za STAN Jan Horník nicméně uvedl, že volba Zbyňka Linharta (za STAN), který jako jediný obhájil svůj mandát už v prvním kole hlasování, by byla stejně důstojná jako znovuzvolení současného předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS).

„Jednání začínají již zítra a měla by vést k tomu, že se s ostatními kluby domluvíme, jakým způsobem se o vedení Senátu rozdělíme,“ uvedl na tiskové konferenci Holeček. O nové podobě vedení Senátu bude za STAN jednat trojice Holeček, Horník a předseda výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Drahoš.

„O funkci předsedy Senátu budeme jednat. Rád bych zdůraznil, že ale nejde jenom o funkci předsedy, jsou tam i funkce místopředsedů, a protože Senát je zákonodárnou institucí, tak velmi důležitou roli hraje i vedení výborů. Tam jsme přesvědčení, že máme dle výsledků voleb výrazné posílení, jak u výborů, tak u komisí,“ přiblížil Drahoš.

Horník řekl, že klub STAN má několik výrazných osobností, které se mohou Vystrčilovi vyrovnat. Na druhou stranu je ale přesvědčen, že by Senát měl vyslat signál, že je sourodým celkem, schopným se domluvit a že je dobrou opozicí současné vládě, sněmovně i prezidentovi.

„Na této rovině udělal Miloš Vystrčil hodně práce v minulosti, vždycky k tomu měl podporu celého vedení Senátu. Co se týče té funkce, my chceme, aby nově zvolený předseda měl maximální podporu všech senátorů a senátorek,“ uvedl.

Drahoš na dotaz, zda se bude o funkci také ucházet, uvedl, že to závisí na vyjednávání klubu. „Této pozice se nezříkám,“ řekl.

Nahrávám video

Z výsledků voleb má klub radost

Výsledek voleb označil Holeček za velmi povzbuzující. STAN podle něj získal o mnoho mandátů víc, než hnutí čekalo. Hnutí STAN a SLK získaly dohromady jedenáct senátorů z 27 možných. Prosadilo se všech deset jejich finalistů a Linhart už v prvním kole voleb před týdnem. Nejsilnější frakci by měli mít podle výsledků voleb Starostové společně s TOP 09, a to 28 členů. Podle zvyklostí tak budou mít hlavní nárok na obsazení místa předsedy Senátu.

V klubu ODS by mělo být nejméně 21 senátorů. Klub KDU-ČSL by si měl zachovat dvanáct členů. Čtvrtou nejpočetnější frakcí by měl být i s pirátskými senátory sedmičlenný Klub pro liberální demokracii – Senátor 21. Klub ANO by měl být šestičlenný.

Početní složení frakcí ovšem ovlivní i to, zda se k nim po povolebních vyjednáváních připojí v případě zvolení některý ze zástupců menších uskupení. 

ODS nevzdává naděje

Jednání o uspořádání horní komory parlamentu začala hned po sečtení volebních výsledků. V sídle ODS se stávající i noví senátoři sešli již krátce po uzavření volebních místností. Budoucí fungování horní komory probírali krátce – klub by se měl sejít začátkem týdne. ODS má ambici Miloše Vystrčila v čele Senátu udržet.

„Tu funkci dělá skvěle a myslím, že stejný názor jako já bude mít spousta dalších senátorů bez ohledu na jejich stranickou příslušnost nebo příslušnost klubu,“ věří předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura (ODS).

Nejbližší schůze Senátu je naplánovaná na středu – to ještě v původním složení. V tom novém by se horní komora měla sejít na začátku listopadu – a hlasovat o tom, kdo bude v jejím čele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 5 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 11 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 12 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 13 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 13 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...