Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil v účetní závěrce ministerstva zdravotnictví (MZ) za loňský rok chyby přesahující pět miliard korun. Pokud by je ministerstvo nenapravilo, ovlivní chyby i účetní výkazy za Českou republiku, informovalo NKÚ. Podle ministerstva se týkají popsané nesrovnalosti pouze nepřesného zařazení peněz do výkazů, plýtvání kontrola neodhalila. NKÚ tedy nepožaduje po ministerstvu ani žádnou pokutu.
„Pokud by ministerstvo zdravotnictví nepřijalo opatření k jejich nápravě, nesprávnosti ovlivní účetní výkazy za Českou republiku, protože údaje z účetnictví za rok 2015 budou poprvé sloužit jako podklad pro sestavení těchto výkazů,“ uvedl NKÚ.
Na úpravě metodiky začalo ministerstvo podle Němečka pracovat už v průběhu kontroly. „Jakékoli nesprávnosti za rok 2015 už tedy nehrozí,“ dodal s poukazem na to, že i NKÚ sděluje, že nejasnosti jsou v obecně platných účetních předpisech vydávaných ministerstvem financí. Vznikají nejednoznačností některých metodik a MZ nemělo možnost jim předejít.
Podle NKÚ více než 3,4 miliardy korun ze zjištěných chyb se podle úřadu týkaly jednoho z podrozvahových účtů, který slouží k vykazování podmíněných závazků ministerstva jako poskytovatele dotací konečným příjemcům. Z evidence ministerstva není jasné, z jakých podmíněných závazků se zůstatek tohoto účtu skládá. Při vykazování zůstatku navíc porušilo účetní předpisy, uvádí zpráva NKÚ. Nesprávnosti u podmíněných závazků pak mají mimo jiné dopad na vyčíslení nároků na budoucí rozpočet.
Ministr: Výtky vyplývají z nejasné metodiky
Kontroloři zmiňují, že druhá nejvýznamnější chyba za téměř jednu miliardu korun souvisela s nesprávným vykazováním zásob antivirotik. V jejich ocenění ministerstvo nezohlednilo, že u některých šarží se dočasně či trvale snížila hodnota zásob. Většina antivirotik totiž měla prošlou dobu použitelnosti. Některé šarže by ale bylo možné použít v případě pandemie, jiné šarže ve zkouškách na obsah účinné látky neobstály a nebylo možné je použít ani ve výjimečných situacích. „MZ ale všechny tyto šarže vykázalo v původním ocenění, a tím zásoby nadhodnotilo,“ upozornil NKÚ.
K oběma výtkám ministr uvedl, že vyplývají právě z nejasných metodik. „Pokud by došlo k jakémukoli pochybení při vynakládání státních peněz, NKÚ by uložil za takový postup pokutu. Ministerstvo zdravotnictví žádnou pokutu nedostalo,“ uvedl ministr.
Chyby zjistili kontroloři i při prověřování finančního výkazu, který slouží pro hodnocení plnění rozpočtu. V něm zjistili nesprávnosti za téměř 326 milionů korun. Při prověřování závěrečného účtu kontroloři významná pochybení nezjistili.
NKÚ se nevyjádřil k celkové spolehlivosti účetní závěrky
Ke spolehlivosti údajů účetní závěrky jako celku se NKÚ nevyjádřil, a to v důsledku nejasností v předpisech týkajících se zejména předfinancování transferů spolufinancovaných z Evropské unie.
Kontrola kromě nedostatků v účetnictví upozornila i na to, že ministerstvo porušilo zákon o dani z přidané hodnoty. Ministerstvo totiž dodávalo teplo z vlastní kotelny dvěma dalším subjektům, aniž by se registrovalo jako plátce DPH. „Při této činnosti ale dosahovalo MZ obratu ve výši, která vede k povinnosti se registrovat,“ míní NKÚ. Kotelna vytápí ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí a vestibul přilehlé stanice metra. Odpojit je na zimu od zásob tepla jen proto, aby se vyhovělo novým předpisům, je nereálné. Ministerstvo zdravotnictví respektuje výtku NKÚ a podalo již přihlášku jako plátce DPH.
