Praha – Prezident Miloš Zeman slovy svého mluvčího znovu vzkázal, že současný návrh zákona o Národním parku Šumava je pro něj nepřijatelný. Podle prezidenta počítá s příliš velkým zastoupením tzv. bezzásahových zón. Pokud nedojde k jejich redukci, nechce na svém úmyslu zákon vetovat nic měnit. Nesouhlasí také s odvoláním někdejšího ředitele parku Jiřího Mánka. Jeho nástupce Pavla Hubeného, který je ve funkci od května, označuje za jednoho z tzv. „zelených aktivistů“.
Na Šumavě opět vládne „zelený aktivismus“, kritizuje Zeman
Zákon o Národním parku Šumava je ožehavým tématem již léta. Své požadavky kladou ekologické organizace (které si přejí co nejpřísnější ochranu přírody), obce (které se chtějí rozvíjet a obávají se omezení turismu, na kterém jsou závislé), parková správa i vrcholní politici. Od nich vzešlo již několik návrhů, ten nejnovější schválili senátoři a je na cestě do Poslanecké sněmovny.
K návrhu se ale staví rezervovaně také vláda – i když spíše z technických důvodů. Premiér Bohuslav Sobotka i ministr životního prostředí Richard Brabec tvrdí, že lepší způsob, jak o park pečovat, představuje připravovaná vládní novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Poslanci by proto měli s projednáním senátního návrhu počkat, než bude novela připravená.
7 minut
Zemanův mluvčí: Odvolání Mánka byla podle prezidenta chyba
Nejpřísněji chráněnou první zónu chtějí senátoři rozšířit ze současných 13 procent na 26,5 procenta území parku. Umožnit v ní chtějí „časově a prostorově omezené přímé zásahy“, které by vedly k zachování, podpoře nebo obnově samořídících funkcí ekosystémů a k naplnění poslání národního parku. Naopak ekologové, kteří proti senátnímu návrhu zorganizovali petici, požadují zvětšení první zóny na 50 procent území parku. Ministerstvo životního prostředí chce bezzásahovou zónu na 23 procentech území parku po příští tři roky.
Zeman kritizuje současný senátní návrh dlouhodobě. Naposledy se k němu výrazně vyjádřil právě v květnu během návštěvy Plzeňského kraje. Podobná slova volí i dnes. „Prezident republiky má současný návrh zákona za takový, který příliš vychází vstříc požadavkům zelených aktivistů,“ řekl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
„Tzv. bezzásahová zóna Národního parku Šumava by měla být minimalizována, aby byla poskytnuta ochrana živočichovi, který se jmenuje člověk, a aby tedy starostové šumavských obcí měli právo spolurozhodovat o tom, co se v parku bude dít.“
Co vadí odpůrcům senátorského návrhu?
- umožnil by lovit zvěř všude mimo obce
- usnadnil by výstavbu kontroverzních projektů (například lanovky na Hraničník, kde žije tetřev hlušec, přestože ji odmítl expertní posudek MŽP)
- nerespektuje mezinárodní závazky České republiky a mezinárodní legislativu ochrany přírody NATURA 2000
- odporuje již platnému zákonu o ochraně přírody a krajiny
- většina lesů v národním parku se má řídit lesním zákonem, takže by se v nich hospodařilo jako v komerčních lesích
GALERIE
Šumava - Jezerní slať
Aktivisté považují návrh za škodlivý pro přírodu a ústupek developerům, kteří podle mínění sdružení chtějí Šumavu zastavět. Rozlohu bezzásahové zóny naopak považují za příliš malou. „Prezident Zeman ten návrh zákona nechce vetovat kvůli ochraně přírody, ale proto, že je to tak očividný tunel státního majetku, že s tím nechce být spojován,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Pro Miloše Zemana, stejně jako pro jeho předchůdce ve funkci Václava Kaluse, je situace na Šumavě dlouhodobým tématem. Zajímal se o ni i v době, kdy byl mimo aktivní politiku. Ponechání kůrovcem napadených stromů vlastnímu vývoji tehdy označil za zločin. Do skupin, které se snažily kácení nakažených dřevin zabránit, se pustil i při návštěvě Sušice.