Když ministerstvo financí neposkytlo žadatelům zprávu evropského úřadu OLAF o kauze Čapí hnízdo, jednalo nezákonně. Rozhodl tak pražský městský soud, na který se obrátila organizace Kverulant, když ministerstvo odmítlo její žádost. Rozhodnutí úřadu soud zrušil a vrátil žádost k novému projednání. Ministerstvo se proti rozhodnutí nemůže odvolat, může však podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Ministerstvo mělo vydat zprávu vyšetřovatelů o Čapím hnízdě, rozhodl soud
Evropský Úřad pro boj s podvody (OLAF) se zabýval podezřením, že v době, kdy dostala Farma Čapí hnízdo dotaci z programu pro malé a střední podniky, byla vlastnicky napojena na Agrofert. Vyšetřování dokončil v prosinci 2017 s tím, že existuje podezření na dotační podvod.
Závěrečnou zprávu poslal ministerstvu financí, které z ní v lednu následujícího roku zveřejnilo tři odstavce. Když organizace Kverulant žádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím o celé její znění, ministerstvo to odmítlo, s argumentem, že nechtělo narušit české trestní řízení.
Podle městského soudu to bylo špatně. Rozhodnutí ministerstva financí zrušil a vrátil k novému projednání. Předseda soudního senátu Milan Tauber odmítl, že by bylo možné na zprávu OLAFu vztáhnout ustanovení informačního zákona, které se týká neposkytování informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení.
„Jak je patrné již z jazykového výkladu ustanovení, informační výjimka se vztahuje pouze na informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení. Požadovaná informace – závěrečná zpráva OLAF včetně příloh – zjevně informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení není,“ podotkl soudce
Ve sporu jde ovšem již spíše o princip, protože celé znění zprávy mezitím zveřejnily Hospodářské noviny. Později samo ministerstvo zprávu Kverulantovi poskytlo, to ale organizaci neuspokojilo. „Kverulant má zato, že zpráva významné evropské instituce, která popisuje trestnou činnost premiéra, měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do republiky přišla,“ vysvětlila organizace.
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Agrofertu, jehož vlastníkem tehdy byl nynější premiér Andrej Babiš (ANO). V prosinci 2007 se přeměnila na stejnojmennou akciovou společnost s akciemi na majitele. Jediným akcionářem byla akciová společnost ZZN Pelhřimov. Podle vyšetřovatelů však ke změně nebyl ekonomický ani podnikatelský důvod.
Kvůli změně nebylo možné dohledat majitele firmy, která tak získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.
ROP Střední Čechy schválil dotaci na projekt Čapí hnízdo v srpnu 2008. V červnu 2010 byla farma otevřena, Babiš ale její vlastnictví odmítal. V roce 2013 uvedl, že neví, komu Čapí hnízdo patří. V roce 2016 na schůzi sněmovny řekl, že farmu vlastnili v době získání dotace jeho dvě děti a bratr partnerky.
Babiš při vyšetřování zpochybnil nezávislost evropského úřadu a jeho vyšetřování označil za zpolitizované. Ministerstvo po obdržení zprávy OLAF oznámilo, že farma Čapí hnízdo byla vyjmuta z evropského financování. Protože projekt přestal být financován z unijních peněz, OLAF se jím dále nezabýval.