Olomouc - Křesťanské demokraty povede do sněmovních voleb jejich dosavadní předseda Pavel Bělobrádek; předsednický mandát mu dnes v Olomouci potvrdil celorepublikový stranický sjezd. KDU-ČSL si dělá ambice na to, vrátit se po proluce jednoho volebního období zpět do dolní komory, přičemž podle Bělobrádkova projevu, kterým dvoudenní sjezd otevřel, lidovci představují třetí sílu i alternativu k levicovým a pravicovým stranám. Takové směřování straně na sjezdu doporučil i prezident Miloš Zeman – KDU-ČSL by podle něj neměla vstupovat do koalice, měla by ale zvážit podporu vládních návrhů.
Nominaci na pozici v čele KDU-ČSL vedle Bělobrádka dostala také neúspěšná prezidentská kandidátka Zuzana Roithová a první místopředseda Marian Jurečka, dosavadní šéf strany ale nakonec ve volbě neměl protikandidáta. Od účastníků sněmu dostal 244 z 272 odevzdaných hlasů.
„Je to silný mandát, což je dáno i tím, že jsem kandidoval jako jediný. Nicméně i tak to beru jako silný mandát a výraz spokojenosti s vedením (strany) za posledního dva a půl roku,“ reagoval na výsledek volby Bělobrádek; ten se vedení strany ujal v roce 2010, kdy se poprvé od revoluce nedostala do sněmovny, a jeho úlohu dnes na sjezdu ocenil i prezident Miloš Zeman. „Poměrně málo politiků má skutečnou odvahu a váš předseda tuto odvahu prokázal,“ řekl delegátům sjezdu.
Na předsednickou funkci lidovci ze Zlínského kraje nominovali také europoslankyni a prezidentskou kandidátku Zuzanu Roithovou a nynějšího prvního předsedu Mariana Jurečka, oba dva se ale kandidatury vzdali; předpokládá se ale, že oba obsadí spíše některé z místopředsednických míst.
Meta? Dolní komora
Bělobrádek chce vrátit stranu do Poslanecké sněmovny příští rok, strana v Olomouci zahájila i předvolební kampaň. Preference KDU-ČSL se dlouhodobě v průzkumech volebních preferencí pohybuje okolo pětiprocentní hranice, nezbytné pro vstup do sněmovny. Květnový průzkum agentury Median straně přisoudil právě 5 procent.
Bělobrádek ve svém projevu na začátku sjezdu v souvislosti s volbami zdůraznil, že lidovci nechtějí být přívěskem pravicové ani levicové strany, ale sebevědomou třetí silou a alternativou ke stranám na levici i na pravici. Ještě před sjezdem potom v rozhovoru pro webový Deník Referendum zhodnotil reformní úsilí vlády jako nepromyšlené a až na výjimky špatné.
V komunistech a sociálních demokratech ale nevidí vhodnou alternativu. Tu spatřuje pouze v KDU-ČSL, která by podle něj exekutivu pojala v duchu služby bližnímu a nerozeštvávala sociální skupiny. „Lidem, kteří jsou zklamaní vládou a tím, že sociální demokraté spolupracují s komunisty a chtějí je zvát i do Strakovy akademie, chceme ukázat, že je tady i třetí politický proud, který není rychlokvaškou a není založený na jedné osobnosti,“ uvedl Bělobrádek.
Pavel Bělobrádek: „Musíme být třetí silou a sebevědomou alternativou k vládním stranám a souručenství na krajských zastupitelstvech.“
Miloš Zeman: „Josef Lux měl sen, že se lidová strana v České republice stane analogií CDU, že to tedy bude křesťanská demokracie, která bude velmi významnou politickou silou. Základní příčinou neúspěchu tohoto snu bylo to, že se lidová strana stala součástí vládní koalice. Byla tam otloukánkem, současně byla podezírána z vydírání, mohla uplatnit pouze minimální část svého programu a voliči jí přestali důvěřovat.“
Zeman lidovcům navrhl nepřímou podporu vlády
Takovou pozici lidovcům doporučil i prezident Zeman, podle kterého by lidovci mohli v případě úspěchu zaujmout pozici nevládní, ale nikoli zcela opoziční strany. „V tom případě se strana nemusí zaprodávat a nemusí dělat kompromisy, na kterých zbytečně prodělá, a přitom nemusí být v opozici za každou cenu a může podpořit každý rozumný návrh, který je v souladu s jejím programem,“ konstatoval prezident; dosavadní průzkumy ve volbách favorizují sociální demokraty, a právě jim hlava státu doporučuje vytvořit menšinovou vládu s podporou ostatních parlamentních stran.
Prezident lidovcům rovněž doporučil, aby sestavili kontroverzní, provokativní program, který nebude nudit, ale naopak vyvolá diskusi: „To je to, oč v politice jde, prosadit nové myšlenky a prosadit nové lidi.“ Zeman také zdůraznil, že lidovci mají dobrou výchozí pozici ve svém silném zastoupení na regionální a komunální úrovni –to by pro KDU mělo podle Zemana představovat další rezervoár politických sil. V loňských krajských volbách přinesly hlasy voličů lidovcům 61 regionálních mandátů, ve volbách do Senátu obhájil post senátor Jiří Čunek a uspěli i dva nestraníci na společných kandidátkách s KDU-ČSL.
Delegáti sjezdu KDU-ČSL sice prezidenta přivítali ve stoje, jeho projev ale odměnili pouze vlažným potleskem. „Atmosféra na sjezdu KDU-ČSL je v tomto ohledu zcela jiná než v letos březnu v Ostravě, kde se sešla sociální demokracie. Zdá se, že KDU-ČSL ve vztahu k prezidentovi vystupuje sebevědomě a nebojí se konfrontace,“ komentoval prezidentovo vystoupení místopředseda Jurečka.
První místopředseda? „Staronový“ Jurečka, Čunek neuspěl
Lidovci dnes volili i předsednictvo stran. Prvním místopředsedou KDU-ČSL byl nakonec zvolen Marian Jurečka, který tento post dosud zastával. Za další místopředsedy zvolil prezidentskou kandidátku a europoslankyni Zuzanu Roithovou a dosavadního místopředsedu Jana Bartoška.
V druhém kole byl místopředsedou lidovců zvolen náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek a Klára Liptáková, která tento tento post obhájila. Naopak neuspěl bývalý předseda strany a senátor Jiří Čunek.
Zítra mají lidovci rozhodovat o svých kandidátech pro volby do Evropského parlamentu, které by se měly konat v květnu 2014 souběžně s volbami sněmovními.
