Obyvatelé zřejmě budou moci získat datovou schránku i nadále výhradně na svou žádost. Sněmovna schválila vládní novelu, kterou nyní dostane k posouzení Senát. Poslanci rovněž schválili rozpočet státního fondu kinematografie, který bude příští rok hospodařit s o něco vyšší částkou než letos, dosáhne zhruba 1,87 miliardy korun.
Schválená novela ruší automatické zakládání datových schránek občanům, pokud by se po lednu poprvé přihlásili například bankovní identitou nebo elektronickým občanským průkazem ke kterékoliv digitální službě státu. Lidé by sice mohli schránku znepřístupnit, vnímají to ale podle zdůvodnění jako příliš zatěžující.
Opoziční hnutí ANO neprosadilo pozměňovací návrh, který automatické zřizování schránek obyvatelům zachoval, ovšem s 1,5letým odkladem. Postup měl podle úpravy fungovat od července 2024, aby ministerstvo vnitra získalo dostatek času pro dodatečnou osvětu a propagaci datových schránek.
Vnitro označilo plán na automatické zřizování datových schránek obyvatelům od ledna za „příliš ambiciózní“. Vládní poslanci mluvili o záporných dopadech, včetně právních, zejména na lidi s nižšími digitálními dovednostmi. Lidé by sice mohli schránku znepřístupnit, vnímají to ale podle zdůvodnění novely jako příliš zatěžující. Naopak podle opozičního hnutí ANO je zachování nynějšího postupu zakládání schránek krokem zpět v digitalizaci státu.
„Bylo by tady riziko, že by ji měli i lidé, kteří o ní nevěděli, a mohlo by to sekundárně způsobovat nějaké problémy,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pokud totiž člověk má datovou schránku, pak jsou úřady i další státní instituce povinné komunikovat s ním jen elektronicky.
Hnutí ANO neuspělo ani s dalším pozměňovacím návrhem, který by rovněž na červenec 2024 odložil povinnost zřizování datových schránek i pro část právnických osob. Jednalo by se podle zdůvodnění úpravy o zapsané spolky, obecně prospěšné společnosti nebo nadace. „Mnoho z těchto právnických osob do současnosti nemá o blížící se povinnosti zřízení datových schránek povědomí,“ stálo v důvodové zprávě.
Prostřednictvím datové schránky lze podat daňové přiznání, zažádat o výpis z rejstříku trestů, získat výpis bodů řidiče nebo například zaslat omluvenku dítěti do školy. Informace k datovým schránkám jsou na webech www.chcidatovku.cz a www.mojedatovaschranka.cz.
Klub SPD si vyžádal přestávku
Sněmovní schvalování na začátku přerušila dvouhodinová přestávka, kterou si vyžádal klub SPD. Jeho předseda Radim Fiala žádost zdůvodnil tím, že pro hnutí je mnohem důležitější, aby dolní komora jednala o pomoci lidem. Sněmovna se ráno koaliční většinou odmítla vrátit k úvodnímu kolu debaty o návrzích poslanců SPD na zvýšení rodičovského příspěvku a některých příspěvků na péči, které dostávají lidé se zdravotním postižením. Sněmovna totiž nedokončila projednávání obou předloh SPD ve čtvrtek v podvečer.
Dolní komora tehdy nemohla hlasovat kvůli nízkému počtu poslanců přihlášených k hlasovacímu systému. Opoziční zástupci pak vinili koaliční zákonodárce z toho, že tak postupovali záměrně. Fiala už v pátek ráno v dolní komoře varoval, že čtvrteční dění „nemůže zůstat jen tak bez odezvy“ a SPD na ně bude reagovat. Jeho protějšek z lidovecké frakce Marek Výborný označil nynější atmosféru ve sněmovně za vyhrocenou a navrhoval, aby sociální témata projednal sociální výbor. „Nečekejte, že vaše návrhy bude podporovat vládní koalice,“ vzkázal opozici.
Sněmovna odmítla přednostně zařadit na program vedle předloh SPD také obecnou diskusi o rodičovském příspěvku a o příspěvcích na péči, jak navrhoval Aleš Juchelka (ANO). Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová pak ohlásila, že poslanci hnutí podnítí svolání mimořádné schůze sněmovny k sociálním záležitostem. „Vládní koalice opět předvedla, že sociální oblast a tolik proklamované ,nenecháme nikoho padnout‘ není její priorita,“ uvedla Schillerová.
Pro svolání mimořádné schůze, kde ANO plánuje navrhnout zvýšení rodičovského příspěvku ze tří set na čtyři sta tisíc korun a diskutovat chce i o růstu příspěvku na péči nebo o úhradách sociálních služeb, připojí podpisy i poslanci za SPD.
Opoziční hnutí plánuje jednat o příspěvku na péči pro lidi s lehkou a středně těžkou závislostí. „Určitě se budeme snažit dohodnout, abychom tam i naše návrhy přidali na tu mimořádnou schůzi, kterou bude hnutí ANO iniciovat,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Vládní strany avizují, že program mimořádného jednání nepodpoří. Růst dávek chtějí nejdřív projednat v koalici a s konkrétními zákony přijít do sněmovny v první půlce příštího roku. „To není o tom, že bychom se na kohokoli vykašlali nebo že bychom nechtěli řešit problém rodin nebo kohokoli dalšího nebo řešit příspěvek na péči, úhradovou vyhlášku. Všechny ty věci jsou diskutovány a budou řešeny ze strany vlády,“ reagoval předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný.
Rozpočet Státního fondu kinematografie
Poslanci rovněž schválili rozpočet fondu kinematografie. V Česku činí základní filmová pobídka pětinu z uznatelných nákladů. Podle dřívějšího vyjádření ministra kultury Martina Baxy (ODS) bude činit roční strop na jeden projekt 150 milionů korun, což podle něho vytvoří větší prostor pro více projektů a dá šanci i českým producentům.
Pobídky pro zahraniční filmaře představují možnost získat zpět část nákladů. Jde o projekty různého druhu, od několikadenního natáčení až po realizaci mnohadílného seriálu, který zabere desítky natáčecích dnů.
Přestože rok 2021 byl podle obratů českých producentů sdružených v Asociaci producentů v audiovizi (APA) rekordní, téměř 12 miliard korun, zahraniční produkce začaly kvůli pozastaveným pobídkám opouštět Českou republiku. Dosavadní systém pobídek podle APA došel do krize a je nutné ho reformovat. Díky kvalitě služeb a pobídkám patří Česko k nejžádanějším destinacím pro natáčení projektů velkých zahraničních platforem typu Netlfix, Amazon či Apple.
Náplní fondu je vedle pobídek podpora tuzemské kinematografie, zejména vzniku nových filmů a propagace české kinematografie. Na podporu kinematografických projektů by měl fond vydat příští rok 376,8 milionu korun.
