Lékařů a sester je v českých nemocnicích stále málo, i když do nich už čtyři roky mohou přijíždět za prací cizinci z projektu Ukrajina a návazného programu. Projekt měl řešit právě personální krizi ve zdravotnictví, která je horší v okresních nemocnicích. Podle nich je ale proces přijímání zdlouhavý a ministerstvo by ho mělo zrychlit.
Natália Ryabaková pracuje na gynekologickém oddělení v Domažlické nemocnici půl roku. Dostala se tam díky programu ministerstva zdravotnictví pro vysoce kvalifikované zaměstance. Na Ukrajině vystudovala bakaláře v oboru a jako sestra tam pracovala dva roky.
Než si ale udělá aprobační zkoušku, musí mít v Česku mentora. Nemocnice v Plzeňském kraji pořádají i školení a vyplatí se jim to. Zdravotnického personálu je totiž i přes čtyřleté fungování projektu Ukrajina nedostatek. Jenom ta v Domažlicích by hned mohla přijmout patnáct sester.
Proces brzdí papírování
Potíží je prý administrativa. „Opravdu taková ta byrokracie a vyřizování administrativy je velmi složité, brzdí to i děvčata, která o to mají zájem,“ říká vrchní sestra Jana Barbora Boučková.
A nejde jen o sestry. Třeba ve Stodské nemocnici se s ukrajinským lékařem domluvili loni v létě a dosud tam nepracuje. „Už opakovaně jsme na to ministerstvo upozorňovali, že nechceme čekat na to, až sem dorazí lékař nebo sestra, kterou potřebujeme, abychom čekali rok,“ uvedl ředitel Stodské nemocnice Alan Sutnar.
„Pokud žádost o zařazení obsahuje všechny stanovené náležitosti, je zařazení do programu provedeno přibližně do jednoho týdne ode dne podání žádosti. Nicméně ministerstvo zdravotnictví nemůže nikterak ovlivnit dobu vydávání zaměstnanecké nebo modré karty,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Od roku 2015, kdy projekt Ukrajina vznikl, se do něj zapojilo přes čtyři sta zdravotních sester. A v posledních dvou letech do něj byly zařazeny také necelé tři stovky lékařů.
