Na některých školách žáky kropí rozprašovačem, jinde instalují větráky nebo vyhlašují „vedřiny“, během kterých je zkrácená výuka. Školy se tak snaží vypořádat s vysokými teplotami. Někde ve třídách žáci kvůli vedru dokonce kolabují.
Kropení žáků rozprašovačem i vyhlašování „vedřin“. Školy musí řešit vysoké teploty ve třídách
Za vhodné opatření proti vedru by ředitelé považovali osazení klimatizace, jenomže vzduchotechnika je podle nich drahá a školy musí předně řešit jiné problémy.
„Sprchu na dvůr, nějaké osvěžení, nějaké kropení, to jsou asi všechny možnosti, jaké školy mají. Pochopitelně, kdyby ve školách byla rekuperace, tak by to bylo ideální. Ale to jsou peníze, které školy nemají,“ řekla České televizi prezidentka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová.
V břeclavské základní škole Slovácká nejprve hledali levnější řešení. „Udělali jsme síta na ventilačky a ty jsme nechali přes noc otevřené. To ale nepomáhalo, takže jsme namontovali větráky. Taky to nepomáhá, tak jsme začali zavádět klimatizace,“ řekla ředitelka školy Iva Jobánková s tím, že do všech tříd klimatizaci pořídit nemohou. „Je to obrovská položka, ale alespoň horní patra vyřešit.“
Některé školy krátí vyučování
Na Integrované střední škole v Mladé Boleslavi při vysokých teplotách vyhlašují tzv. „vedřiny“: „V případě, že je v učebně nad 30 stupňů, zkracujeme výuku. Naposledy jsem vedřiny vyhlašoval minulý týden ve čtvrtek a v pátek,“ řekl ředitel školy Štefan Klíma.
Tentýž postup volí i v Břeclavi. „Krátíme výuku. Příští týden nemáme vůbec odpolední vyučování, je to neúnosné,“ řekla Jobánková.
Podle šéfky ředitelské asociace Stýblové ale není především na základních školách zkracování výuky systémové řešení. Jak podotkla, děti stejně někde být musí a vysokým teplotám se nevyhnou ani venku nebo v družině. I podle Stýblové by tedy nejvhodnějším řešením bylo „pořídit alespoň nějakou klimatizaci“.
Pokud jde o onu vysokou cenu, podle ředitelky vsetínské Základní školy Ohrada Heleny Slovákové by vzduchotechnika pro všechny třídy vyšla na desítky milionů. „Jiné problémy nás pálí více, teď třeba děláme novou jídelnu, zřizovatel nám na ni dal miliony korun,“ podotkla Slováková.
Podobné je to v Mladé Boleslavi, kde podle ředitele kvůli vedru žáci občas kolabují. „Nemáme peníze na základnější věci, natož abychom měli na klimatizace. Je to chyba státu, že dává do škol málo peněz,“ postěžoval si Klíma. Připustil však, že nejde jen o peníze. Klimatizaci totiž nechtějí povolit památkáři.
„Máme bohužel každoročně několik kolapsů. Stává se nám pravidelně jednou i dvakrát za týden, že nám dítě omdlí nebo zkolabuje. Jsme v historické budově, chtěl jsem už několikrát alespoň část učeben odklimatizovat, ale máme problém s památkáři,“ vysvětlil Klíma.
Někde kropí žáky rozstřikovačem
Když ve třídě není klimatizace a ředitel školy výuku nezkrátí, učitelé řeší vedra třeba přesunem výuky do plenéru. „Do výbavy žáků jsem zařadila deky, spreje proti klíšťatům. Po velké přestávce odcházíme do parku. Nedá se to ve třídě vydržet,“ napsala na sociální síti v diskusi skupiny Pedagogická komora Jana Uličná.
„Mně se osvědčilo ochlazovat děti rozprašovačem, má to velký úspěch. Popřípadě kluci si máčí celou hlavu v umyvadle. Pak se soustředí rozhodně o poznání lépe,“ uvedla v internetové diskusi Martina Nečesaná. „Děti (třetí třída) si namáčejí ručníky a dávají si je za krk nebo na ruce… Aspoň něco,“ doplnila diskuzi Petra Slechanová.
Podle ředitelů by měl situaci řešit stát a do škol investovat víc peněz. „Považuju za hrubou chybu, že se to centrálně neřeší. Třeba úřady a banky mají klimatizaci úplně standardně, přitom na školy se v tomhle ohledu vůbec nemyslí. Stát by měl na školství uvolňovat víc peněz,“ dodal Klíma.
Vyhláška: Nad třicet stupňů je třeba výuku přerušit
Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven škole nařizuje při třiceti stupních vyučování přerušit a zajistit náhradní opatření. Mikroklimatické podmínky ve školách určuje legislativa ministerstva zdravotnictví.
Otázka financování naproti tomu spadá pod ministerstvo školství. O peníze na klimatizaci musí ředitelé žádat svého zřizovatele – těmi bývají nečastěji obce, u středních škol kraje – nebo si na ně musí školy vydělat samy.
Resorty žádné legislativní úpravy v tomto ohledu neplánují. „Ministerstvo zdravotnictví se danému tématu systematicky a dlouhodobě věnuje. Pokud je nám známo, ustanovení jsou dodržována a ministerstvo zdravotnictví momentálně neeviduje žádné podněty týkající se uvedené problematiky,“ řekla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
