Proti dopadům klimatických změn bojují v Brně i Praze. Zatímco Praha 7 vyhlásila stav klimatické nouze, v Brně od června přispívají na tzv. zelené střechy. To ale podle ekologa Ivana Ryndy ani ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) nestačí. Změny je podle nich potřeba udělat ve způsobu, jakým lidé o světě kolem sebe přemýšlejí. Řekli to v pořadu Události, komentáře, který připomněl Mezinárodní den životního prostředí.
Brabec: Boj se suchem a klimatickými změnami začíná v našich hlavách. Ale je to proti staletému vývoji
Události, komentáře: Potřebujeme změny v hlavách lidí, shodli se ministr a ekolog (zdroj: ČT24)
Naše životní prostředí nemůžeme chránit, aniž bychom se změnili my sami. Myslí si to ministr životního prostředí Richard Brabec. „Problém je v hlavách lidí: chceme víc, nové telefony, nová auta, nové oblečení. Fandím studentským protestům, jenže pak se musíme zamyslet nad tím, že není normální letět každých čtrnáct dní na víkend do Londýna. Nakonec není problém sehnat miliardy dolarů na prevenci změn klimatu, ale je to obrovská změna v našich hlavách,“ myslí si ministr.
Požadavky studentské aktivistky Grety Thunbergové, které vyjádřil podporu například papež, považuje ministr Brabec za obtížně splnitelné. „Není problém, kolik by stálo toho dosáhnout. Daleko větší problém je, že to jde proti samé podstatě vývoje civilizace v posledních dvě stě, tři sta letech,“ dodal ministr.
Thunbergová zmiňuje například nutnost snížit emise skleníkových plynů. K tomu se země včetně Česka zavázaly podpisem Pařížské dohody před třemi roky. Do roku 2030 mají klesnout o 40 procent. Podle Thunbergové je to málo, ideálně by to měl být dvojnásobek. Dále podporuje co největší využití obnovitelných zdrojů a zavádění nových technologií.
Podle Ivana Ryndy z katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy je pozoruhodné, že takové nároky vyjadřuje středoškolačka, která inspirovala k protestům své vrstevníky. „Je smutné, že takhle mladí lidé musí upozornit politiky, že sice konají, ale pomalu,“ myslí si Rynda.
Brno a Praha chtějí zelené střechy
Jedním z projevů klimatických změn ve střední Evropě může být sucho a horko. Město Praha proto zvažuje vyhlášení stavu klimatické nouze. K tomu již na konci května přistoupila sedmá pražská městská část. „Je to pro nás důležitý symbol. To prohlášení nám pomáhá vysvětlovat, co chceme,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský (nestr. za Prahu sobě).
Jeho čtvrť chce snižovat svou vlastní ekologickou náročnost, odmítá používat chemické postřiky na zeleň, hodlá sázet více stromů. Zvažuje také tzv. zelené střechy.
Na ty se zaměřuje například Brno: s horkem a suchem chce bojovat tím, že bude podporovat výstavbu domů se zatravněnými střechami. O příspěvky na ně mohou lidé žádat od začátku června. „Chceme adaptovat město na klimatickou změnu a zelené střechy zatím nikdo v Česku nepodporuje. Zelené střechy v létě chladí, v zimě nepropouští teplo,“ řekl k tomu náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Nápad by se podle něj mohl ujmout třeba na střechách nákupních středisek, jejichž ekologická stopa je podle něj značná zejména v létě, kdy se interiér uměle ochlazuje.
Co bude s odpadky?
Podle Ryndy je ale nutné jít ještě dál. „Je třeba zrušit slovo odpad a nahradit ho oběhovým hospodářstvím. Musíme plánovat výrobky takzvaně od kolébky do hrobu – spotřebitelé a výrobci musí uvažovat o tom, co s věcmi bude, až přestanou sloužit. To je mnohem komplexnější než pouhé třídění,“ domnívá se.
Ivan Brezina a Ivan Rynda
S řadou zmíněných opatření včetně požadavků studentů a Thunbergové nesouhlasí ekolog a novinář Ivan Brezina. „Za tu spoustu peněz, které navrhované změny budou stát, zmírníme ohřívání planety o desetiny stupně. Za ty peníze bychom mohli dělat důležitější věci,“ domnívá se Brezina.
Evropa by podle něj měla například apelovat na země tzv. třetího světa, aby se chovaly podobně ekologicky jako starý kontinent. „Mělo by se tlačit na třetí svět, aby si udělal ten pořádek, který my máme už řadu let,“ navrhuje s odkazem na mimoevropské znečišťování oceánů.