Současná česká drogová scéna se v některých ohledech od devadesátých let proměnila. Shodli se na tom ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych, režisér minisérie ČT Zrádci Viktor Tauš a ředitel organizace Drop In Jiří Presl. Všichni tři byli hosty páteční Devadesátky. Svou roli začal hrát například internet a změnily se i mafie, jež v Česku operují.
Viktor Tauš, režisér nové minisérie ČT Zrádci, v devadesátých letech užíval drogy. „Tehdy jsem nevěděl, že se na heroinu můžu stát závislý, neznal jsem důsledky,“ popsal Tauš v pořadu Devadesátka.
V devadesátých letech stála drogová komunita podle Tauše na osobních vztazích. „V mém čase bylo užívání drog komunitní,“ řekl a poukázal na existenci takzvaných dark webů, prostřednictvím kterých si nyní někteří uživatelé nelegální látky obstarávají.
„Vzhledem k tomu, že internet vládne světu, neosobnost je daleko vyšší ve všem,“ souhlasí s Taušem ředitel organizace Drop In Jiří Presl. „Pochopitelně i v drogách se praktiky změnily, ale jenom pro určitou část uživatelů,“ dodal.
Podle Presla tak například někteří uživatelé heroinu žádný dark web nepotřebují a drogy si obstarávají stejným mechanismem jako v předminulé dekádě. „Ne každý má na to, pracovat s dark netem,“ vysvětlil.
„U trendů někdy existuje tendence dovozovat, že jedno nahrazuje druhé. Není tomu tak. Když se podívám na statistická čísla, tak ten komunitní způsob produkce a distribuce u konopí i u pervitinu přetrvává,“ podotkl ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
Drogové mafie se mění
„Co se změnilo, je vstup elektronického prostoru, protože dříve jsme usuzovali o spotřebě v České republice na základě odhadů,“ popsal Frydrych s tím, že nyní musí centrála počítat i s částí drog, které se v Česku vyrobí a prostřednictvím elektronické distribuce vyvezou.
Oproti devadesátým letům se podle Frydrycha proměnilo také to, jaké zahraniční drogové mafie v Česku operují.
„Působí tady o něco méně kriminální skupiny ze západního Balkánu,“ uvedl Frydrych s tím, že mírně také na české drogové scéně ubylo západoafrických skupin. „Nicméně nám přibyly vietnamské drogové skupiny,“ řekl Frydrych. „Zhruba od roku 2008 v konopí, a potom i v metanfetaminu,“ dodal.
Kokain jako lakmusový papírek blahobytu
Nejčastěji užívanou nelegální drogou v Česku je konopí, které alespoň jednou zkusila víc než čtvrtina dospělých. Na druhém místě je extáze, se kterou má zkušenost asi pět procent lidí mezi 15 až 65 lety. Následují halucinogenní houby a pervitin.
Pátou nejužívanější drogou v Česku je kokain, který vyzkoušelo víc než procento dospělých. „Je obrovskou módní vlnou a zejména v Praze je v podstatě běžnou záležitostí a nikdo o tom nemluví,“ uvedl Presl.
„Uživatelé se ke kokainu dostávají často až v dospělém věku a většina z nich to dokáže do určité míry ‚kormidlovat‘ a při známkách problému dokáže ustoupit,“ vysvětlil Presl s tím, že celý kokainový trh je oddělený od ostatních drog.
„To, o čem mluví pan doktor Presl, popisuje skryté uživatelské populace,“ poznamenal Frydrych. Ty se podle něj vyznačují tím, že jsou plně sociálně integrované, nepropadávají do klasické léčby, a proto se také do dat nedostávají. „Kokain je statusová droga a je trochu lakmusovým papírkem blahobytu,“ vysvětlil Frydrych s tím, že její užívání je někdy spojené se snahou uživatele si něco dokázat.
