Evropa vykazuje známky rostoucí dostupnosti kokainu. Počet případů, kdy byla tato droga zajištěna a zabavena, i její zachycené množství dosahují rekordní úrovně, uvedlo ve své výroční zprávě Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). V České republice podle zprávy představuje problém především metamfetamin, známý spíše pod označením pervitin. Z 298 evropských laboratoří na výrobu této drogy hlášených v roce 2017 bylo 264 právě v České republice.
Zatímco v Evropě „sněží“ kokain, Češi vaří pervitin
Zpráva EMCDDA poukazuje na setrvale vysokou dostupnost většiny nelegálních látek. V Evropské unii, Turecku a Norsku je ročně hlášen dohromady více než milion případů zachycení a zabavení nelegálních drog.
Přibližně 96 milionů dospělých ve věku 15 až 64 let v EU alespoň jednou v životě vyzkoušelo nelegální drogu, přičemž se odhaduje, že léčbě kvůli užívání nelegálních látek se každoročně podrobí 1,2 milionu lidí.
„Nejenže existují náznaky zvýšené dostupnosti zavedených drog rostlinného původu, jako je kokain, ale jsme také svědky vývoje na trhu směrem k rostoucímu významu syntetických drog a výroby drog v Evropě,“ řekl ředitel EMCDDA Alexis Goosdeel.
Nejběžněji užívanou nelegální drogou v Evropě zůstává konopí. Odhaduje se, že loni ho užilo přibližně 14,4 procenta (17,5 milionu) mladých Evropanů ve věku 15 až 34 let, v Česku to bylo 19,3 procenta. Konopí je však obecně nejčastěji užívanou nelegální drogou ve všech věkových skupinách, konstatuje zpráva.
V roce 2017 nahlásily členské státy EU 782 tisíc případů zachycení a zabavení konopných produktů, mezi něž patří marihuana, hašiš, rostliny konopí a konopný olej. Množství zachyceného hašiše je přitom více než dvakrát vyšší než množství zachycené marihuany: 466 tun oproti 209 tunám.
V marihuaně a hašiši se za poslední desetiletí zdvojnásobil obvyklý obsah tetrahydrokanabinolu (THC), což vyvolává obavy z potenciálních škodlivých účinků.
Výroba pervitinu roste a dominuje v ní Česko
Zpráva dále uvádí, že v Evropě zřejmě roste výroba syntetických drog. Na území EU bylo v roce 2017 zachyceno 0,7 tuny metamfetaminu a 6,4 tuny amfetaminu (slangově známý jako speed), přičemž čistota obou látek je vyšší než před deseti lety. Metamfetaminu (pervitinu) bylo nejvíc zachyceno ve Francii (122 kilogramů), v Německu (114 kilogramů) a v Česku (93 kilogramů).
Výroba metamfetaminu je přitom soustředěna právě do České republiky a příhraničních oblastí sousedních zemí, část výroby se uskutečňuje také v Nizozemsku. „V Česku se metamfetamin vyrábí hlavně z pseudoefedrinu, který se extrahuje z léčivých přípravků,“ stojí ve zprávě.
Data z analýzy odpadních vod a další údaje naznačují, že užívání metamfetaminu, které je obecně na nízké úrovni a historicky se soustředilo v České republice a na Slovensku, je nyní patrné i na Kypru, na východě Německa, ve Španělsku, ve Finsku a v Norsku.
„Je to dlouhodobý trend, pervitin je naše hlavní problémová droga. Policie se snaží potírat nezákonnou výrobu, o čemž svědčí počet odhalených varen. V minulosti se ale zaměřila na malovýrobce, což napomohlo tomu, že se u nás etablovaly organizované skupiny. Ty se zaměřují na export do Německa,“ řekl protidrogový odborník Josef Radimecký.
Úřady zabavily rekordní množství kokainu
Agentura EMCDDA však především zaznamenala rekordní počty případů zachycení a zabavení kokainu a také nové metody distribuce této drogy a známky množících se zdravotních problémů. Během roku 2017 bylo v EU hlášeno více než 104 tisíc případů zachycení a zabavení kokainu v celkovém množství 140,4 tuny, což je přibližně dvojnásobek množství zachyceného v roce 2016 (70,9 tuny).
„U kokainu jsme zaznamenali rekordní záchyt a také rekordní čistotu,“ upozornil výzkumný pracovník EMCDDA Lucas Wiessing.
Nejčastěji zachycovanou stimulační drogou je kokain v zemích jako Británie, Francie, Španělsko, Itálie či Řecko, zatímco například v Německu a skandinávských zemích je to amfetamin.
V Česku podle Radimeckého „není kokain velké téma“. „Spotřeba u nás taky roste, jak roste příjem společnosti. Ale užívání není tak rozšířené mezi střední vrstvy, jako je tomu v bohatších zemích. Velmi pravděpodobně ale bude kokain do budoucna pro nás znamenat problém,“ dodal Radimecký.
Kokain je ale problém pro ostatní evropské země. Velkou výzvu podle evropského monitorovacího centra představuje nárůst obchodování s velkými objemy kokainu, při němž jsou využívány kontejnery pro námořní přepravu. Díky využívání sociálních médií, takzvaných darknetových trhů, a šifrovacích technik se přitom do obchodování s drogami mohou v rostoucí míře zapojovat menší skupiny a jednotlivci.
Kokain je nyní podle EMCDDA nejběžněji užívanou nelegální stimulační drogou v Evropské unii. Během posledního roku jej užilo přibližně 2,6 milionu mladých lidí ve věku 15–34 let.
Nejčastějším nelegálním opioidem je v Evropě nadále heroin. Jeho množství zachycené v EU se v roce 2017 zvýšilo o více než tunu na 5,4 tuny, přičemž dalších 17,4 tuny bylo zachyceno v Turecku a část z tohoto objemu byla zřejmě určena pro trh EU.
„Zaznamenali jsme v Evropě také na 9 500 úmrtí z předávkování, většina případů byla spojena s opioidy. Další problém spojený s užíváním drog je nákaza hepatitidou. Je třeba intenzivněji pracovat v oblasti prevence, diagnózy a léčby,“ dodal výzkumný pracovník Wiessing.
Žloutenka dnes není v Česku problém, bez financování služeb ale být může
Nákaza hepatitidou mezi drogově závislými ale není problém tuzemska. Česko patří v Evropské unii k zemím s nejmenším výskytem infekcí mezi uživateli drog. Šíření žloutenky či viru HIV pomáhá úspěšně bránit výměna stříkaček a rozvinutá síť protidrogových center.
Ministerstvo zdravotnictví letos ovšem dotace na protidrogovou prevenci seškrtalo z loňských 42,7 milionu korun na 30,5 milionu. Organizace, které pracují se závislými, to kritizovaly.
„Služby, které u nás pracují se závislými, pracují na velmi vysoké úrovni a díky tomu tady nemáme markantní problémy – například s počtem úmrtí nebo žloutenkou. A protože ten problém není viditelný, tak mám pocit, že to politiky ukolíbá a mají dojem, že nemusí tyto služby financovat. Pokud se ale peníze sníží, čeká nás problém,“ varoval Radimecký.
S tím souhlasí i Wiessing. „V Česku mnohem větší podíl představují nízkoprahová centra, což je možná fakt, kterým můžeme český úspěch v dosažení malých zdravotních dopadů vysvětlit. Nízkoprahová centra jsou schopna zachytit nejproblémovější uživatele drog, kteří by se jinak nezapojili,“ uvedl.
V protidrogové politice se podle něj čím dál víc využívá internet a mobily. Mluví se o mobilním zdraví neboli m-zdraví. Odborníci zkoumali 66 aplikací, které mají přispět k šíření informací, změně chování či k práci profesionálů. „Problém je, že nejsou odborně vyhodnoceny a není jasný jejich dopad. Není vyřešena ani ochrana osobních údajů,“ podotkl Wiessing. Dodal, že se navíc evropské a americké aplikace v přístupu liší.
Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová ve čtvrtek uvedla, že úřad vlády letos naopak svou dotační sumu zvýšil proti loňsku o 40 milionů na 205 milionů korun. „Došlo tedy k určitému posílení. Budeme situaci zjišťovat. Kraje ale teď dokončily dotační řízení. Nemám ještě komplexní vyhodnocení,“ řekla Vedralová. Dodala, že financování má být z více zdrojů.