Řeky jsou tak plné kokainu, že to ničí úhoře. Nezvládnou pak cestu do moře

Stopové množství kokainu spláchnutého do řek škodí ohroženým úhořům, zjistila nová studie. Úhoři jsou po požití kokainu hyperaktivní, navíc trpí úbytkem svalů, poškozením žaber a hormonálními změnami.

Účinky kokainu na fyziologii úhořů říčních můžou mařit jejich dlouhou migraci oceány za reprodukcí, uvedli vědci zkoumající dopad drogy.

Ve své studii při laboratorních testech použili stejnou stopovou koncentraci kokainu, která je v evropských řekách a vodních systémech v důsledku nelegálního užívání narkotik, především pak v blízkosti velkých měst.

Životní cyklus úhoře
Zdroj: Salvor/Wikimedia Commons

Úhoři byli vystaveni 20 miliardtinám gramu kokainu na litr vody po dobu 50 dní. Při pozorování se úhoři jevili hyperaktivní a jejich svaly vykazovaly známky vážných poškození včetně rabdomyolýzy – rozpadu vláken kosterních svalů – a otoků.

Úhoři na odvykačce

I poté, co absolvovali deset dní „na odvykačce“, tedy v čisté vodě, měli úhoři stále poškozené svaly a zvýšenou hladinu kortizolu. Tento stresový hormon může způsobovat úbytek tuku, ovšem úhoř říční potřebuje tukové rezervy, aby zvládl úspěšně migraci do Sargasového moře v západním Atlantiku, kde se úhoři třou.

Úhoří monté v délce přibližně 8 cm
Zdroj: Uwe Kils/Wikimedia Commons

„Všechny tkáně zasažené kokainem hrají klíčovou roli při přežití úhoře,“ řekla Anna Capaldová z Neapolské univerzity Fridricha II., která studii zveřejněnou v odborném časopise Science of the Total Environment vedla.

„Je tedy pravděpodobné, že úhoři vystavení kokainu mají sníženou výkonnost. Poškozené žábry například mohou snížit jejich schopnost dýchat, poškozené svaly jejich schopnost plavat.“

Kokain ve Vltavě

Předchozí studie zjistily přítomnost kokainu v mnoha evropských řekách včetně Vltavy nebo londýnské Temže. Dopad nelegálních drog, stejně jako například antibiotik a dalších znečišťujících látek na úhoře může být ještě závažnější.

„Ve znečištěné řece je nejen kokain, ale například i morfium, pesticidy, těžké kovy, fenoly a antibiotika,“ uvedla Capaldová. „Všechny tyto látky spolu mohou vzájemně reagovat s nepředvídatelnými následky. Takže poškození, která může úhoř utrpět, závisí na typu kontaminace vodního toku, jež je spojená s okolními lidskými aktivitami.“

Podle Capaldové je třeba provést další výzkum s cílem zjistit, jak může svalové poškození úhořů ohrozit jejich migraci a šanci na rozmnožení, a také to, jak může i stopové množství kokainu způsobit tak velké poškození úhoří fyziologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 1 hhodinou

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...