Řeky jsou tak plné kokainu, že to ničí úhoře. Nezvládnou pak cestu do moře

Stopové množství kokainu spláchnutého do řek škodí ohroženým úhořům, zjistila nová studie. Úhoři jsou po požití kokainu hyperaktivní, navíc trpí úbytkem svalů, poškozením žaber a hormonálními změnami.

Účinky kokainu na fyziologii úhořů říčních můžou mařit jejich dlouhou migraci oceány za reprodukcí, uvedli vědci zkoumající dopad drogy.

Ve své studii při laboratorních testech použili stejnou stopovou koncentraci kokainu, která je v evropských řekách a vodních systémech v důsledku nelegálního užívání narkotik, především pak v blízkosti velkých měst.

Životní cyklus úhoře
Zdroj: Salvor/Wikimedia Commons

Úhoři byli vystaveni 20 miliardtinám gramu kokainu na litr vody po dobu 50 dní. Při pozorování se úhoři jevili hyperaktivní a jejich svaly vykazovaly známky vážných poškození včetně rabdomyolýzy – rozpadu vláken kosterních svalů – a otoků.

Úhoři na odvykačce

I poté, co absolvovali deset dní „na odvykačce“, tedy v čisté vodě, měli úhoři stále poškozené svaly a zvýšenou hladinu kortizolu. Tento stresový hormon může způsobovat úbytek tuku, ovšem úhoř říční potřebuje tukové rezervy, aby zvládl úspěšně migraci do Sargasového moře v západním Atlantiku, kde se úhoři třou.

Úhoří monté v délce přibližně 8 cm
Zdroj: Uwe Kils/Wikimedia Commons

„Všechny tkáně zasažené kokainem hrají klíčovou roli při přežití úhoře,“ řekla Anna Capaldová z Neapolské univerzity Fridricha II., která studii zveřejněnou v odborném časopise Science of the Total Environment vedla.

„Je tedy pravděpodobné, že úhoři vystavení kokainu mají sníženou výkonnost. Poškozené žábry například mohou snížit jejich schopnost dýchat, poškozené svaly jejich schopnost plavat.“

Kokain ve Vltavě

Předchozí studie zjistily přítomnost kokainu v mnoha evropských řekách včetně Vltavy nebo londýnské Temže. Dopad nelegálních drog, stejně jako například antibiotik a dalších znečišťujících látek na úhoře může být ještě závažnější.

„Ve znečištěné řece je nejen kokain, ale například i morfium, pesticidy, těžké kovy, fenoly a antibiotika,“ uvedla Capaldová. „Všechny tyto látky spolu mohou vzájemně reagovat s nepředvídatelnými následky. Takže poškození, která může úhoř utrpět, závisí na typu kontaminace vodního toku, jež je spojená s okolními lidskými aktivitami.“

Podle Capaldové je třeba provést další výzkum s cílem zjistit, jak může svalové poškození úhořů ohrozit jejich migraci a šanci na rozmnožení, a také to, jak může i stopové množství kokainu způsobit tak velké poškození úhoří fyziologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
před 26 mminutami

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 7 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 8 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 9 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 11 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.