Komunisté shromáždili 65 poslaneckých podpisů ke svolání mimořádné schůze, na které chtějí v druhém čtení projednat návrh na zdanění církevních restitucí. Poslanci se sejdou za týden ve čtvrtek. K iniciativě, která má čelit obstrukcím ze strany pravice, se podle šéfa sněmovního klubu Pavla Kováčika přidala část poslanců SPD, ANO a ČSSD.
„Listinu nám podepsali vedle KSČM také kolegové z ČSSD, hnutí ANO a SPD. Těmto kolegyním a kolegům děkuji a věřím, že bude druhé čtení zákona konečně projednáno tak, abychom mohli dojít k hlasování v době, která bude dohledná,“ řekl Kováčik.
K dalšímu projednávání návrhu KSČM na zdanění státních náhrad církvím, které dostávají za majetek nevydaný v restitucích, se sněmovna sejde za týden ve čtvrtek. Předseda sněmovny Radek Vondráček (hnutí ANO) svolal schůzi na devátou hodinu ráno.
Zdanění restitucí požadují komunisté za podporu vlády
Zdanění církevních restitucí je jedním z požadavků, jejichž naplněním podmínili komunisté tichou podporu menšinovému kabinetu ANO a ČSSD. Ve sněmovně ale podle komunistů návrh čelil obstrukcím, druhé čtení by podle Kováčika mělo zajistit, aby byl zákon odhlasován „v dohledné době“.
„Využijeme všechny procedurální záležitosti, abychom ten zákon prosadili,“ doplnil předseda KSČM Vojtěch Filip.
O důsledné kontrole naplňování dohody včetně domluvených termínů mezi ANO a KSČM přitom mluvili komunisté nedávno s premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem, když žádal jejich poslance o podporu při schůzi o nedůvěře vládě. Hlasování, které vyvolala opozice v souvislosti s kauzou údajného zavlečení jeho syna za Ukrajinu, pak i díky hlasům komunistů kabinet ustál.
Druhé čtení zákona o zdanění církevních restitucí bylo na programu už na zářijové schůzi sněmovny. Zdanění náhrad podporují vládní ANO a ČSSD, stejně jako opoziční KSČM a SPD. Proti jsou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Piráti v září vyzvali vládu, aby předložila analýzu týkající se vyplácení finančních náhrad za restituce církevního majetku. Posudek měl vycházet z aktuálních údajů Českého statistického úřadu a transparentně doložit vyčíslení paušální finanční náhrady. Do jeho vypracování měla podle Pirátů sněmovna projednávání návrhu přerušit.
Předlohu KSČM, která by zdanění náhrad zavedla, počátkem září podpořil ústavně-právní výbor navzdory výhradám kritiků ohledně pravděpodobné protiústavnosti. Schválení návrhu komunistických poslanců doporučil už dřív i garanční rozpočtový výbor.
Právní výbor chce účinnost předlohy odložit o rok, a to na leden 2020. Se souhlasem hlavního autora novely Vladimíra Koníčka (KSČM) to ve výboru prosadil jeho předseda Marek Benda (ODS). Podle něho je nutné v případě přijetí novely vytvořit prostor pro její posouzení před Ústavním soudem.
Komunisté podobně jako například i Babiš pokládají výši náhrad za nadsazenou. Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Stát by náhrady vyplácel podle smluv, které s církvemi uzavřel. Církve by ale musely zahrnout náhrady při podávání daňového přiznání mezi zdanitelné příjmy.
Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona od roku 2013. Zároveň ale klesají státní příspěvky na činnost církví.
